Nepij z kopytce, kůzlátkem se staneš – tip kulturního referenta k MDŽ

Avatar
Původní autoři



Sergej Bezrukov

8. 3. 2015, Petr Ďoubalík, zdroj: YouTube, jeden příběh z povídkového filmu “Mámy”, video 14 minut, překlad – procvičení ruštiny

Sergej Bezrukov dostává samé pěkné role. Byla by škoda ho nepoznat. Myslel jsem, že by se příběh kratičkého filmu dal pochopit i bez znalostí ruštiny, ale když jsem ho viděl opakovaně a poctivěji překládal, našel jsem tolik nových detailů! Přikládám tedy přibližný překlad a přeji příjemný zážitek. Všem čtenářkám Nové republiky přejeme krásný sváteční den.


přibližný překlad:
8. března v kanceláři firmy:
sekretářka (OX): Vítejte, vše pěkné k svátku (MDŽ). Dárky jsou připraveny, můžete se jít podívat. Překontrolujete a já odešlu. Dokumenty na zítřejší schůzku s Číňany vám teď přinesu.

U květin:
Michal Jurievič (MJ): Její oblíbené… (květiny maminky)
květinářka (K): Vše se vám líbí?
MJ: Ano.
K: Poprvé vidím, že se takové dárky dávají pracovním partnerům.
OX: Pracovní partnery jsme pozdravovali včera. Toto vše je pro osobní kontakty.
K: Tak mnoho?
OX: Michal J. je znám velkou popularitou u žen. Toto je pro bývalky, pro milenky, pro náhradnice, …
MJ: Vyberte si pro sebe také Oxano, které se vám líbí.
OX: Děkuji, dáte si kafe?
MJ: Jako obyčejně, budu čekat.

Kancelář:
MJ: Oxano, zjistěte, proč se nemohu dovolat.

OX, již bez kabátku: Vše jsem zjistila. Mobilní síť je nedostupná kvůli přetížení, váš telefon je teď také nedostupný, bohužel.
MJ: Dokumenty jsem připravil, můžete si je vzít. A kdy bude obnoveno spojení? No nic, až ho obnoví, (tak ho obnoví)…, vše. Děkuji.

OX, již s rozpuštěnými vlasy: Mohu jít?
MJ: Ne, objednejte mi letenku do Kopějska (1). Nejbližší let…
OX: No…
MJ: Oxano, potřebuji letenku na let do Kopějska, velmi vás prosím! Promiňte…Oxano, Oxano!…

MJ: Dnes mám úžasný den…

OX: Letenky jsou jen na zítra, víte, dnes je svátek… je těžké se dovolat a ještě k tomu ten problém se spojením…
MJ: Oxano, vyřešte to, to chce více peněz…

MJ: Rozpuštěné vlasy vám-ti více sluší… Vyberte si květy a “s prázdnikom!” (vše nejlepší k svátku MDŽ)

Letiště Kopějsk:
taxikář (T): No co, pojedeme?
MJ: Kam?
T: Taxi – potřebujete?
MJ: Ano, to ano.

V autě:
T: Víte, co mi ženy řekly? Že se muži 8.3. chtějí ukázat lepšími, než jsou ve skutečnosti. Kdo to ocení. Moje dnes… řekl jsem jí, Ninočko moje, pojďme do obchodu, dáreček ti udělám. A ona: A práce je kde? Vím, ty mi dáreček budeš dávat a to se mi pěkně vrátí (já to zaplatím)…

V dalším autě:
druhý taxikář: Květiny jsem koupil, šampaňského půl lahve přines, doma posedíme
pěkně jako v kině, myslel jsem, přece jak 8.3. se ženou budeš, tak s ní celý rok prožiješ. Ale žádný vděk. Potvora jedna, prý: Raději kdybys přišel střízlivý a s penězi než opilý s kytkou…

V dalším autě:
třetí taxikář: když už jsem o svátku za volantem, říkám si, zajedu se najíst k mamičce. Všecko pěkně připravila, jo, mamička – to není žena, mamička – to je člověk!

Ve vesnici (u rodného domu?):
Otec (O): Míšo, dlouho jsi u nás nebyl…
MJ: Kolik let prošlo a u vás se nic nezměnilo…
O: A kdo by to dělal, já? Míšo, hlavní je, nikdy to tady neopusť.
MJ: Ráno jsem ti volal.
O: Á, telefon, já nevím, kde ho mám…
MJ: Kytky už nepěstuješ?
O: Ještě je na ně moc brzy…
MJ: Chtěl jsem k ní (mamince) s kytkami zajít.
O: Květiny teď, snad jen baba Troma, ona je ve skleníku pěstuje, tam, třetí dům za rohem.
MJ: Dobře.
O: Míšo, přijď se potom rozloučit…
MJ: Bohužel nemám čas, musím zpět.
O: Míšo, neboj se opustit to, co tě nedělá šťastným…

U baby Tromy:
Troma a její syn nahánějí slepici, syn jí nadává, že je nešikovná, ať se mu neplete pod nohy, že má ruce křivé jako háky…
MJ: Kytky prodáváte?
Syn (S): Ne, jsou už všechny zajednané.
MJ jim pomůže slepici chytit. Staré paní pak řekne: Jste ohromující žena. Vše nejlepší k svátku. Synovi pak říká: Važ si maminky, máš

jen jednu. Jednou budeš litovat. Syn ho dobíhá s květinami: Omlouvám se.
MJ: Netřeba.
S: Vím, berte.
MJ: Kolik zaplatím? (s pocitem, že to syn chce prodat za zády matky)
S: Nechci nic.

Hřbitov, u hrobu maminky:
MJ: Tak jsem přijel, mami. Vše nejlepší k svátku. Dříve jsem nemohl přijet, pořád jsem neměl volno, pořád něco… A pamatuješ mami, jak jsem utekl z nemocnice, abych tě mohl pozdravit k MDŽ? Musel jsem sestře slíbit, že si ji vezmu, aby mi vydala bundu a boty… A ty už nejsi a není, kdo by řekl: Synáčku NEPIJ z kopytce (2), KůZLÁTKEM SE STANEŠ… Stále hledám takovou, jako ty a takové jako ty už nejsou…

Zvoní telefon:
MJ: Promiň mami. Spojení se obnovilo…
Hlas v telefonu (H): Míšo, konečně jsem se ti dovolala, sedím v restauraci, peníze na kartě mi došly, pomůžeš? Chceš přece, abych byla krásná, ne?
MJ: Aá, Promiň. Musel jsem nečekaně odejet, jsem v jiném městě…
H: V jiném městě? Co, děláš si legraci?! Tys jel za jinou, co?!
MJ: Ano…

MJ: Mami, jestli někdy potkám takovou, jako ty, dáš mi znamení, viď? Vždycky jsi mi pomáhala, mami…

Letiště:
Dívka (D, letuška?): Promiňte, jak vám říkají?
MJ: Michal Jurievič… maminka mi v dětství říkala Mišuljok…
D: Cože, jak? Mješu-lok…?
MJ: Mi-šu-ljok…
D: Mješu-žok, NEPIJTE tolik, KůZLÁTKEM SE STANETE!
MJ: ???!!! (všimne si, že dívka sedí na

invalidním vozíku)

Přichází stařenka v doprovodu dcery:
D: Pojďte, už na vás čekám, doprovodím vás k letadlu…
Posadí stařenku na vozíček a odjíždějí k letadlu.
D: Moskva – k odletu – Mišuljok!
MJ: Děkuji ti, mami.
překlad z odposlechu: Ď., (poopraveno 20150308-20:00 dle Aňa V.)

(1) Kopějsk – město v Čeljabinské oblasti RF
(2) Rčení “Nepij z kopytce, kozlíkem se staneš” nejlépe osvětlí pohádka o Alence a 
Ivánkovi. Ivánek se napil vody na cestě, která stála ve stopě po kopýtku… (pohádka např. zde)