Před summitem v Bruselu: Sankce proti Rusku – malé státy reptají proti EU

Avatar
Původní autoři

20. 3. 2015    zdroj
Evropská unie je kvůli sankcím proti Rusku rozštěpena. EU dala nyní podnět, aby se rozhodnutí o dalším postupu delegovalo na Angelu Merkelovou a Francois Hollanda. Kritici sankcí doufají, že Francie by kvůli nastávajícím volbám mohla hlasovat proti tvrdé linii. Postoj Německa je nejasný.Američané tvrdí, že Merkelová stojí za kurzem, který požaduje Washington.


Ve čtvrtek a v pátek se sejdou hlavy 28 států EU a šéfové vlád na summitu v Bruselu. Tam se má také hlasovat o budoucnosti sankcí proti Rusku. Znalci mluví o dvou možnostech, které se v této souvislosti naskýtají. Jedna možnost je následně po summitu prodloužení sankcí, jejichž platnost končí v červenci, do konce roku. Tajný úmysl. Pak by bylo uvolnění sankcí proti Rusku, jak o to zřejmě usilují Itálie nebo i Řecko, minimálně do konce roku nemožné. Neboť časový plán předpokládá úplné uskutečnění Minské dohody nejdříve do konce prosince. Další možností je odložení rozhodnutí do dalšího summitu v červnu.

Velkou spornou otázkou je uskutečnění dohody Minsk II. Prezident Evropské rady Donald Tusk má proto být v úzkém kontaktu s Berlínem a Paříží. Protože Angela Merkel a Francois Hollande vyjednali dohodu s Ukrajinou a Ruskem, chce Tusk uskutečnit to, co oba považují za správné, cituje EUobserver jednoho znalce. Zdá se, že Tusk, jehož vlast Polsko spolu s pobaltskými státy patří k zastáncům tvrdé linie, bude realizovat, aby tvrdá linie tak lehce většinu nezískala. Především Francie je pod tlakem. Front national vede v anketách k prezidentským volbám a mohla by osvědčený establishment EU přivést k pádu. Francois Hollande je fakticky nucen upustit od všech kroků, které by škodily francouzskému hospodářství.

Jiný znalec EU k tomu uvedl: „ Jeden tábor chce již v březnu vyslat silný signál Rusku, aby realizovalo Minsk II. Druhý tábor si myslí, že prodloužení sankcí by jen vyprovokovalo další eskalaci.“ Na základě silného rozdělení se v evropských kruzích doufá, že dojde ke společnému postoji Francie a Německa, informuje EU Observer z Bruselu.

Státy EU jsou kvůli sankcím hluboce rozštěpeny. Oficiálně je Merkelová pro pokračování opatření. Ve Francii není postoj tak jednoznačný. To také záleží na obchodu s Ruskem s dvěma válečnými loděmi Mistral, s kterým je podle odborů spojeno více než 2500 pracovních míst.

Nejhlasitěji vyžadují zostření vůči Rusku Polsko a pobaltské státy. Proti sankcím se nezřetelněji vyslovují Rakousko, Kypr, Řecko, ČR, Itálie, Španělsko, Maďarsko a Slovensko.

V zákulisí se nyní Rusko zasazuje o užší vztahy s potenciálními státy, které jsou proti sankcím. Tak 8.dubna zřejmě pojede řecký premiér Alexis Tsipras do Moskvy.Setkání Putina s vysokými představiteli z Kypru, Maďarska,Itálie a Španělska se již konala.

Ruská vláda již naznačila, že zruší zákaz dovozu pro Řecko, Maďarsko a Kypr. Toto oznámení ale současně míří proti Polsku, které nejvíce trpí zákazem dovozu.

Také vůči Paříži signalizovala Moskva vstřícnost: Ruský Úřad pro zbrojní průmysl očekává, že se Francie v květnu rozhodne, zda dodá své válečné lodě Mistral. Teprvé poté se bude ze strany Ruska uvažovat o možném požadavku odškodnění.

Naproti tomu USA chtějí státy EU zavázat proti Rusku. Americká státní tajemnice Victoria Nuland chce v dohledné době objíždět země EU, které odmítají sankce proti Rusku. Řecko a Kypr mají být zavázány k jednotnému kurzu v „ bilaterálních rozhovorech“. Nulandová hrála při změně moci v Kyjevě rozhodující roli : V telefonátu zachyceném Ruskem dávala pokyn velvyslanci USA, aby připravil Arsenije „Jaz“ Jacenjuka na roli nového vlivného muže / video na začátku článku/.Nedávno se v transatlantickém vztahu objevily zřetelně první trhliny: Ministerstvo zahraničí si stěžovalo, že NATO a USA dodávalo chybné informace o situaci na Ukrajině. Již v roce 2014 muselo německé hospodářství přijmout miliardové ztráty kvůli sankcím. Také pro rok 2015 jsou pochmurné prognózy.

Zda se Angela Merkel rozhodne pro americké přátele nebo spíš pro domácí ekonomiku, je otázka, kterou nikdo nedovede zodpovědět ani v Bruselu, ani v Evropě. Ostatně spolkový ministr hospodářství Sigmar Gabriel na akci na ruském velvyslanectví v Berlíně naznačil, že Německo má zájem o konstruktivní vztah s Ruskem. Pozorovatelé však považují za odvážné vidět v tom pokyn ke změně kurzu. Gabriel není v mezinárodní politice tak důležitý.

Sami Američané vycházejí z toho, že osa s Berlínem trvá: Bílý dům ve středu sdělil, že prezident Obama a spolková kancléřka Merkelová jsou jednotni, že Západ musí proti Rusku dále zastávat tvrdou linii. Na tom se Obama a Merkelová dohodli v telefonátu.

Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová

Vor Gipfel in Brüssel: Russland – Sanktionen: Kleine Staaten mucken gegen EU auf Deutsche Wirtschaftsnachrichten, 19.3.2015