Sahra Wagenknecht
21. 3. 2015 zdroj
Pane prezidente!.Vážené dámy a pánové!Paní kancléřko!
Ve svých nejlepších dobách měla německá zahraniční politika dvě priority. Byly to evropská jednota a politika dobrých sousedských vztahů s Ruskem. Nevybízí Vás to k zamyšlení, paní Merkelová-prosím, kdybyste mohla poslouchat- že právě deset let poté,co jste převzala úřad kancléřky, se v Evropě daří nacionalismu a rozporům jako nikdy předtím a ve vztahu k Rusku politika uvolňování napětí ustoupila studené válce?
Specifické americké zájmy v Evropě vysvětlil nedávno na tiskové konferenci s působivou otevřeností šéf vlivného Thinktank Stratfor: Hlavním zájmem USA je zabránit spojenectví Německa a Ruska, neboť – doslovně – “ spojeni jsou jedinou silou, která nás, USA, může ohrozit.”
Toto zdánlivé ohrožení amerických zájmů bylo na dohlednou dobu zlikvidováno. Začalo to právě tím, že EU se v rámci východního partnersví pokusila vyřadit dotyčné země z hospodářské a politické spolupráce s Ruskem.
Paní Merkelová, samozřejmě že to bylo namířeno proti Rusku, ale nebylo to i v zájmu dotyčných zemí. Vy jste jim vnutila buď – anebo, ne Rusko. Ve výsledku ztratila Ukrajina velkou část svého průmyslu. Dnes je to bankrotující stát, ve kterém lidé hladoví a mrznou a mzdy jsou nižší než v africké Ghaně.
Ale konfrontace s Ruskem nezničila jen Ukrajinu. Škodí celé Evropě.Je přece veřejným tajemstvím, že USA podněcují konflikt s Ruskem také z ekonomických důvodů. Když americké vlády mluví o lidských právech, pak jde zpravidla o práva na vrty a těžbu. Právě na Ukrajině je vzhledem k velkým zásobám břidlicového plynu zatraceně co těžit.
Když se nyní v rámci energetické unie mluví o nových trasách potrubí a rostoucí nezávislosti na ruském plynu, pak byste měli říci lidem otevřeně, co to znamená: Rostoucí závislost na podstatně dražším a ekologicky pustošivém americkém frackingovém plynu. Nepovažuji to za zodpovědnou perspektivu.
Seznam bývalých německých špičkových politiků , kteří kritizovali Vaši politiku vůči Rusku, je, paní Merkelová, dlouhý.Zde najdete jména Vašich předchůdců Gerhard Schröder, Helmut Kohl, Helmut Schmidt a také Hans-Dietrich Genscher. Možná i to přispělo k Vašemu zmoudření. V každém případě bylo správné, že jste se společně s francouzským prezidentem Hollandem chopila iniciativy k novým jednáním. Minsk II vedl vlastně k tomu, že v dotyčné oblasti již týdny umírá zřetelně méně lidí, než týdny a měsíce před schůzkou a že se otevřely dveře k mírovému řešení. Samozřejmě je to důležitý výsledek. Vy, paní kancléřko a francouzský prezident za to zasloužíte uznání.
Když ale jde o mír a bezpečnost v Evropě, pak cesta Minsk II musí důsledně a bez ústupků pokračovat.Samozřejmě je to však problém, protože důslednost a neústupnost nepatří právě k Vaším vynikajícím vlastnostem
Podle OSBE příměří opakovaně porušily obě strany. Vy, paní Merkelová, jste opět žádala, aby sankce vůči Rusku byly zrušeny teprve tehdy, až se uskuteční Minsk II. Samozřejmě že je to nepřijatelné, když se z řad povstalců stále ještě střílí. Ale když dále střílejí ukrajinské jednotky nebo nacistické prapory bojující na jejich straně, pak je to přinejmenším stejně nepřijatelné. K tomu ale od Vás neslyšíme jediné kritické slovo.
Proč se nehlásíte o slovo s kritikou, když ukrajinská vláda přes hrozící státní bankrot chce v tomto roce vydat na nové zbraně čtyřikrát tolik více peněz než v roce minulém?To zrovna nemluví pro to, že cesta míru má v ukrajinské vládě obzvlášť angažované zastánce.
Stejně se dá posuzovat vyslání vojenských poradců a dodávky zbraní USA a Velké Británie spíš jako maření, než podpora mírového procesu.
Chcete také nyní vyhlásit sankce proti USA a Velké Británii? Myslím, že by bylo lepší uznat, že celá tato nevýslovná sankční politika byla jedinou velkou chybou, kterou si Evropa uštědřila vlastní ránu. Proto by se sankce neměly prodlužovat.
Nepotřebujeme také další tanky. Také nepotřebujeme zásahovou jednotku o síle 3000 mužů ve východní Evropě, která nikoho nechrání, ale ještě více ohrožuje mír v celé Evropě.
Helmut Schmidt měl pravdu, když již v roce 2007 varoval, že pro mír ve světě vychází dnes z Ruska mnohem méně nebezpečí, než z Ameriky a že NATO je jen nástrojem amerických snah o hegemonii. Když tomu tak je, pak se nabízí jen jeden rozumný závěr: Že Evropa musí dělat vlastní a na USA nezávislou politiku.
Pan Juncker přišel s myšlenkou, že potřebujeme evropskou armádu, abychom ukázali, že to s obranou evropských hodnot vůči Rusku myslíme vážně. Myslím, že tento návrh ukazuje především jedno: Jak dalece se Evropa vzdálila od toho, co kdysi chtěli zakladatelé evropského sjednocení.
Tehdy šlo – paní Merkelová, sama jste se toho dovolávala – o mír, demokracii a solidaritu. Již nikdy neměly nacionalismus a nenávist mezi národy rozdělovat Evropu. Ale k obraně takových hodnot opravdu nepotřebujete ozbrojené prapory.
Když chcete bránit demokracii, paní Merkelová, pak se zasaďte o to, aby evropským zemím konečně vládly jimi zvolené vlády a ne finanční trhy, bývalý investiční bankéř Mario Draghi a také, prosím, paní Merkelová, Vy.
Když chcete demokracii, tak zastavte tzv. smlouvu o volném obchodu , zastavte TTIP, v jejímž důsledku se demokratické volby stanou fraškou.
To by byla obrana evropských hodnot!To by byla obrana demokracie, kdyby se konečně přerušila ta nevýslovná jednání o TTIP a podobných smlouvách.
Když chcete jednotnou Evropu, pak přestaňte ponižovat ostatní země a diktovat jim programy, které jejich mladé generaci berou jakoukoliv perspektivu. Přestaňte předepisovat Evropě tzv. strukturální reformy, které vyústí v rostoucí nerovnost a stále větší sektor nízkých mezd!
V Německu jsou v důsledku této politiky v současnosti i přes práci 3 milióny lidí tak chudých, že nemůžou pořádně topit, slušně se živit a vůbec jet na dovolenou. Místo toho prohlásit tuto politiku za exportní šlágr, by bylo načase – a ostatně velmi v evropském zájmu – ji zde v Německu konečně korigovat, neboť v neposlední řadě je to německý mzdový dumping, který ostatním zemím měnové unie ubírá vzduch k dýchání.
Ministr financí Schäuble se nedávno pokusil představit řeckou vládu touto poznámkou:“No ano, vládnutí je vždy setkání s realitou.“ Zde se dá jen říci toto: Bylo by to hezké! Bylo by to hezké, kdyby německá vláda taky konečně jednou zažila setkání s realitou. Neboť v každém případě je skutečností, že to nebyla Syriza, ale řecké sesterské strany CDU/CSU a SPD, které po desetiletí navršily obrovskou horu dluhů, aby si sobě a horní vrstvě nacpaly kapsy.
Je také skutečností, že Řecko bylo již v roce 2010 beznadějně zadluženo a že bylo nezodpovědným zpronevěřením peněz daňových poplatníků splácet těmito penězi dluhy Řeků bankám.Proto jsme tehdy nesouhlasili.Již tehdy jsme požadovali krácení dluhů.
Když dáte příliš zadluženému úvěr, tak pravděpodobně své peníze již neuvidíte. Ale zodpovědnost za to je paní Merkelová a pane Schäuble na Vás a ne na nové řecké vládě, která úřaduje ani ne dva měsíce.
Skutečností také je, že pod protektorátem Vámi ještě stále vysoce ceněné Trojky, o jejíž kriminálních machinacích se můžeme informovat ve vynikajícím dokumentárním filmu Haralda Schumanna, řecké dluhy dále vzrostly a řečtí miliardáři zbohatli.
A v tom chcete pokračovat? To Vám mohu jen říci: Dobrou noc!
Když chcete získat zpět naše peníze, pak si je vyzvedněte u těch, kteří je dostali, a to nebyli řečtí důchodci a řecké zdravotní sestry, ale mezinárodní banky a řecká horní vrstva. Na tomto místě můžete pomoci řecké vládě opět sehnat peníze.
K celé debatě o možných reparacích bych jen řekla: Je jedno, jak se tyto požadavky hodnotí právně, ale to minimum, které se dá očekávat od představitelů německého státu, je minimální míra citlivosti při jednání o tomto tématu. Musím říci, že když se teď smějete, tak je to opravdu smutné.
Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Rede von Sahra Wagenknecht in der Debatte des Bundestages am 19.3.2015 zur Regierungserklärung zum Europäischen Rat 19/20 .3. 2015: „ Holen Sie sich unser Geld bei den Banken und der griechischen Oberschicht zurück!”
