Protiruská hysterie v českých médiích nabírá až surrealistické rozměry.

Daniel Veselý
24. 3. 2015  Altpress     
Musíme si uvědomit, že „Majdan“ už dávno skončil a že chceme-li hrotit tragický ozbrojený spor na Ukrajině tím, že budeme nadále jednostranně podporovat jednu jeho stranu a z plna hrdla proklínat stranu druhou disponující obrovským jaderným arzenálem – a tím pádem velice nebezpečného protivníka – dosáhneme jen vypuknutí krveprolití naprosto děsivého, až nepředstavitelného rozsahu. 

Americká armáda vede vojenské operace ve 134 zemích světa
Jak je u nás vžitým zvykem, objevily se dva nesmiřitelné tábory, a to v  souvislosti s chystaným maršem kolony amerických vojenských vozidel s  názvem Dragoon Ride mířící z Pobaltí na základnu v Německu přes Českou republiku. Zatímco zarytí odpůrci vstupu amerických vojsk na naše území jsou s modřinami smýkáni masmédii, hlasy zastánců „konvoje“ jsou opentleny masivní podporou těch, kdo mají „rozum“ mainstreamu. Obamovu konfrontační odpověď na ruské vojenské vměšování na východě Ukrajiny je nutno chápat coby pulzující biceps v kontextu operace Atlantic Resolve. 

Protiruská hysterie v českých sdělovacích prostředcích včetně honu na (mnohdy) neexistující agenty Ruska nabírá až surrealistické rozměry. Ti, kdo se staví za to, aby zde po dobu pár dnů pobývali američtí vojáci. Tito lidé mají na své straně vesměs všechna mainstreamová i okrajová média, stejně tak jako vládu, která schválila „vstup cizích vojsk“ na území ČR. Jsou tedy ve výhodě oproti těm, kteří zde – tuším, že jich nebude jen poskrovnu – nechtějí žádná cizí vojska; jak americká, tak ruská či čínská. Podlé mého soudu tady běží o naprosto přirozenou reakci organismu, sebezáchovný pud, který má kolektivní paměť.
Těmto mainstreamovým stanoviskům neschází punc „zodpovědnosti“ a „zdravého rozumu“, a nadto mají v rukách řadu zdánlivě logických trumfů: americký konvoj přijede se schválením povolné Strakovy akademie, nepůjde tedy o zákeřné přepadení cizím agresorem, jak tomu bylo v roce 1968; americká armáda tady skutečně stráví jen pár dní na rozdíl od bývalým Sovětským svazem zaštítěných okupačních vojsk v době normalizace.

Zastánci vstupu cizí armády do České republiky ale v drtivé většině nevědí, že jde jen o nepatrnou část rozsáhlého podniku. Americký ozbrojený konvoj tvoří součást operace Atlantic Resolve, v jejímž rámci od minulého roku probíhá celá řada vojenských manévrů ozbrojených sil NATO, a to na území rozkládajícím se od Baltu až po Černé moře. Černé moře už nyní brázdí šest válečných lodí NATO včetně amerického torpédoborce s naváděnými hlavicemi. Do Pobaltí z USA míří tři tisíce amerických vojáků, nehledě na zásilky tanků, stíhacích letounů a dalšího vojenského materiálu, a posilní tak šest set krajanů: vojáků, vojenských poradců a instruktorů. Podle amerického serveru Defense News mají USA kvůli redukci ruské hrozby v Evropě v plánu poslat své vojáky také do České republiky, Maďarska a Gruzie. V únoru si to americká ozbrojená vozidla obrazně řečeno mašírovala jen 300 metrů od rusko-estonských hranic a loni v listopadu se to samé uskutečnilo v lotyšské metropoli Rize.

Představme si opět hypotetickou situaci, kdyby Rusové společně s Guatemalou, Hondurasem a dejme tomu Nikaraguou prováděli rozsáhlé námořní manévry v Mexickém zálivu či pozemní operace na území těchto států. Tyto aktivity by však jejich ústy nebyly namířeny na bezpečnost Spojených států, jak – v zrcadle – vidíme v oficiálním postoji NATO vůči Rusku. Bleskurychlá masivní vojenská odpověď Bílého domu by pro spoustu osob dnes plísnících každý krok Ruska byla v jádru ospravedlnitelná, protože by se bránil doslova existenciální hrozbě; a od srdcí českých hardcore stoupenců silové konfrontace s Moskvou by jeho počínání doprovázel jejich hurónský aplaus.

To však Rusku, jež má bohaté zkušenosti se západními agresemi, obranou proti nim s obrovským počtem obětí a nevídanou destrukcí a s tragickým puštěním žilou hospodářským neduhům neoliberálním šokem v 90. letech, na klidu nedodá. Naopak existuje pravděpodobnost, že Moskva dostane do rukou ještě větší argumentační klacek a může nebezpečně eskalovat vojenské operace na východě Ukrajiny a aktivity nevojenského charakteru tamtéž i jinde, a to právě nyní, když se prezident Putin upřímně rozhovořil o jaderném potenciálu své země v souvislosti s anexí Krymu.

Ještě závažnější problém spočívá v tom, že početní západní jestřábi a militarističtí přívrženci konfliktu s Kremlem včetně desítek, ba stovek českých a slovenských veřejně činných osob horují pro to, aby „napadené Ukrajině“ západní velmoci poskytly dodávky zbraní ve velkém. Tito lidé nejsou schopni zanalyzovat až hororové dopady západních intervencí po celém světě: asi nejkřiklavější příklady jsou Irák, kdy i prezident Obama uvedl, že invaze jeho předchůdce do této země vytvořila podhoubí pro vznik Al-Káidy a noční můry v podobě Islámského státu, jehož bradatí barbaři vraždí i za hranicemi jejich chalífátu, a to v Jemenu a Libyi. Jemen je destabilizován jak válkou v zastoupení mezi Saúdy a Íránci, tak útoky Obamových bezpilotních letounů. Spojené státy teď kvůli zvýšené hrozbě, kterou představuje tamní odnož Al-Káidy a nově pak Islámský stát, odsud evakuovaly veškerý svůj vojenský personál. Další stát, který šel doslova pod kudlu, je Libye, kde masivní transfer zbraní ze Západu vyvolal děsivý rozvrat země s dozvuky násilností dále v Magrebu, přestože jde v obou případech samozřejmě o odlišné geopolitické pozadí. Už z toho důvodu jakékoliv snahy po moderaci ozbrojené pře na východě Ukrajiny, například snahy německé a francouzské diplomacie, musí být upřednostňovány do posledního výdechu před politikou proválečně naladěných jestřábů v americkém Kongresu a Obamově administrativě i mimo ni.

Česká vejce a rajčata pro americkou armádu

Zatímco ve Frankfurtu nad Mohanem probíhaly masivní protesty proti implementaci úsporných opatření v Evropě a uskutečnil se pokus o blokádu slavnostního otevření nové budovy Evropské centrální banky, kam byly vypravovány speciální vlaky a autobusy s demonstranty, u nás se za tepla varuje, že ten, kdo bude házet vajíčka nebo rajčata na americkou „dragounskou jízdu“, může být obviněn z trestného činu sabotáže a útoku na ústavnost republiky a potrestán odnětím svobody v trvání od 8 do 12 let nebo ztrátou majetku. „Aktivistům, kteří se o to pokoušejí například formou internetových výzev, je vhodné připomenout, že naplnění skutkové podstaty trestného činu rozvracení republiky i sabotáže stačí už stádium přípravy”, píší Armádní noviny (!). Zbabělá iracionalita nám elegantně nakráčela až do zákona.

Bojí se snad armáda Spojených států amerických, jinými slovy nejmocnější armáda všech dob, českých vajíček a rajčat? Washington má na tisíc základen ve zhruba 130 státech, vede tajné vojenské operace různé intenzity ve 134 zemích na světě, a různou měrou tak přispívá k jejich destabilizaci, v této chvíli za naprostého nezájmu obřích médií například na Filipínách. Je proto naprosto jasné, že si český establishment nemíní utrhnout před Velkým bratrem parádní ostudu.

Stoupenci amerického konvoje tvrdí, že celá akce spadá pod hlavičku NATO, jehož je Česká republika členským státem, nicméně půjde čistě o americká vojska, nikoliv o alianční síly. V Severoatlantické smlouvě, jejímž podpisem aliance vznikla a která má 14 krátkých odstavců, ale nenalezneme nic o tom, že by armáda jakéhokoliv členského státu NATO mohla jen tak přesunovat obrněná vozidla kvůli demonstraci síly přes území jiného členského státu tváří v tvář externímu nebezpečí, které údajně přichází z Ruska. Naopak je podle této dohody nutné preferovat mírová řešení konfliktů před jakoukoliv „demonstrací síly“, notabene když České republice akutní nebezpečí ze strany Ruska ani odjinud nehrozí. Tato úmluva, jež se dovolává litery Charty OSN, byla navíc flagrantně pošlapána útokem aliance na Srbsko už v roce 1999, a je tedy libo vykládat si cokoliv jakkoliv.

Musíme si uvědomit, že „Majdan“ už dávno skončil a že chceme-li hrotit tragický ozbrojený spor na Ukrajině tím, že budeme nadále jednostranně podporovat jednu jeho stranu a z plna hrdla proklínat stranu druhou disponující obrovským jaderným arzenálem – a tím pádem velice nebezpečného protivníka – dosáhneme jen vypuknutí krveprolití naprosto děsivého, až nepředstavitelného rozsahu.