Žádná „normalizace“ situace – Ukrajina před zkouškou rozkladu: Vydrží Minská dohoda?

Avatar
Původní autoři

14. 3. 2015     Hintergrund
Zdá se, že základní požadavek druhé Minské mírové smlouvy strany konfliktu uskutečnily. Jak ve středu prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko, obě strany začaly nebo již provedly rozsáhlé stažení těžkých zbraní z frontové linie. Jeho armáda má na stažení „lví podíl“. Také separatisté stáhli „signifikantní počet“, uvádí Porošenko.


OBSE, která je pověřena dohledem nad stahováním zbraní, stažení potvrdila, kritizuje ovšem obě strany, že inspektorům neumožňují přístup na místa, kam se zbraně dopravily. Obě strany se obávají, že by se tyto informace dostaly do rukou protivníka. A tak se znepřátelené strany obviňují, že stažení využijí jen k přeskupení sil za účelem budoucí ofenzívy.

Prozatím zbraně mlčí, nehledě na jednotlivé šarvátky, za které se činí zodpovědnými obě strany. Ministr zahraničí Frank – Walter Steinmeier hovoří o „zřetelné stabilizaci“ situace na východní Ukrajině. To je také naléhavě nutné, aby se zastavil hospodářský úpadek země. Za tímto účelem rozhodl MMF o novém pomocném balíčku ve výši 17,5 miliard dolarů pro Ukrajinu. „Ukrajina splnila všechny podmínky pro to, aby mohl být tento program zahájen“, řekla šéfka MMF Christine Lagarde ve středu v Berlíně po setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou a špičkami jiných světových finančních a ekonomických organizací. V prvním roce je v plánu vyplatit 10 miliard dolarů. Celkem usiluje západní společenství o pomocný balíček ve výši asi 40 miliard dolarů.

Čtyřletý program, který schválil MMF, obratem pomůže stabilizovat hospodářskou situaci na Ukrajině, uvádí Lagarde. Zároveň se otevře cesta pro dalekosáhlé reformy za účelem znovuobnovení mohutného růstu a zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Porošenko uvítal toto rozhodnutí přes twitter: „ Dnešní závěr MMF je znakem důvěry v Ukrajinu a podpory ze strany celého civilizovaného světa.“ S ohledem na úsporná opatření – obrovské zvýšení cen za plyn, zmrazení nebo krácení důchodů a mezd, s kterými jsou úvěry MMF spojeny, připomíná očekávané „ zlepšení životních podmínek“ spíš skutečnou satiru. Že drsná politika škrtů nevede k „mohutnému růstu“, dokládá zřetelně ekonomický vývoj Řecka v posledních letech. Dopady rigidní strohé politiky se zostřují v důsledku rychle narůstající inflace a pádu ukrajinské měny. V průběhu minulého roku ztratila hřivna 70% své hodnoty a jen od samého začátku letošního roku 50% hodnoty amerického dolaru. Oficiálně činí inflace kolem 28 %. Ve skutečnosti může být ještě daleko vyšší. Cato institut , Think Tank USA, který se specializuje na otázky ekonomiky, ji vyčíslil na 270% a mluví o hyperinflaci.Ukrajina je prakticky na mizině. Rezervy ve výši okolo 6,5 miliard dolarů tak stačí akorát na zajištění dovozu na jeden měsíc. Stínová ekonomika činí podle MMF polovinu hospodářského výkonu , který v minulém roce poklesl o 7%.Dluhová kvóta se ztrojnásobila.

Bez ohledu na to zvyšuje Kyjev své vojenské výdaje. V tomto roce se na nové zbraně má vydat v přepočtu 566 miliónů EUR, sdělilo ukrajinské ministerstvo obrany – koneckonců je důležité vyhrát válku. V minulém roce činily výdaje na zbraně 3,9 miliard hřiven, v roce 2015 to má být již 14 miliard. Armáda, navýšená o 250 000 vojáků, jak nedávno rozhodl ukrajinský parlament, se vyzbrojí za účelem pokračování války, která se i v očích zastánců tvrdé linie v Kyjevě a Washingtonu nedá vyhrát a bude jen zostřovat hospodářskou bídu. Pokud trvají bojová jednání, nemůže být o příznivém investičním klimatu ani řeči.Kromě toho urychluje vzrůstající konfrontace s Ruskem – před několika dny hovořili viceprezident USA Joe Biden a Porošenko o nových sankcích vůči Moskvě – hospodářský propad. Sankce proti Rusku se vracejí zpět Ukrajině, východní soused je mimo jiné i přes veškerou antiruskou rétoriku Kyjeva stále největší obchodní partner země.

Politická schopnost přežití kyjevského vedení závisí v jistém ohledu na pokračování války. Jeho zvyk činit zodpovědným za veškeré zlo „ ruské invazisty“, by byl v případě mírového řešení neudržitelný. S ohledem na očekávané mohutné sociální škrty se musí Porošenkova vláda obávat, že se sama stane terčem rostoucí nevole obyvatelstva. Kromě toho je pod tlakem vlivných nacionalistických a pravicově radikálních milicí, které vše jiné, než zpětné dobytí Donbasu, považují za zradu národa.

K vnitropolitickým odpůrcům mírového řešení se ještě připojují zastánci tvrdé linie ve Washingtonu, kteří chtějí pokračovat ve válce a tím prohloubit příkop mezi Ruskem a EU. Přes pokroky při uskutečňování Minské mírové dohody jsou v USA stále hlasitější hlasy, které tlačí na vojenské řešení a prezidenta USA k dodávkám „smrtících zbraní“. Se svým rozhodnutím dodávek zbrojního materiálu ukrajinské armádě ve výši 75 miliónů dolarů asi válečným jestřábům sotva vezme vítr z plachet.Jak bylo oznámeno ve středu, dostane Ukrajina od USA neozbrojené drony,obranné systémy krátkých děl, 30 obrněných a 200 neobrněných terénních vozidel. Oficiálně dosud poskytly USA bývalé sovětské republice válečnou výzbroj asi za 120 miliónů dolarů.

Předseda lidové rady „ Lidové republiky Doněck“ Andrej Purgin ostře kritizoval nedávné dodávky zbraní USA. Tím Washington dále rozdmýchává konflikt na válečném území Donbas, řekl podle agentury Interfax. Také viceministr zahraničních věcí Ruska Sergej Rjabkov kritizoval USA, že nemají zájem o normalizaci situace na Ukrajině. Washingtonu se ale nepodaří vyprovokovat Moskvu dalšími sankcemi a vojenskými cvičeními. Vyslání vojáků USA do Pobaltí je pokus vystavit Rusko tlaku, řekl Rjabov. Moskva to nenechá bez odpovědi. Jako „ zastrašení Ruska“ poslaly USA tento týden do pobaltských zemí 3000 vojáků a předaly jim zbrojní materiál, mezi tím 100 tanků a obrněná vozidla.

Generál USA Bob Scales nepovažuje zdaleka tento krok za dostačující, prohlásil ve Fox New. „Myslím, že to nebude mít žádný vliv. Na Ukrajině je již vše rozhodnuto. Jedinou cestou USA, jak mít vliv v oblasti a dosáhnout zvratu, by bylo začít zabíjet Rusy. To znamená, zabít na Ukrajině tolik Rusů, že ani Putinova média by nemohla zakrývat, že se domů vracejí v pytlích pro mrtvé.“ Podle Scalese se na Ukrajině usadilo 12 000 ruských vojáků.

Tento počet převzal od velitele amerických jednotek v Evropě, Bena Hodgese, který koncem ledna při návštěvě kyjevské vojenské nemocnice uděloval zraněným ukrajinským vojákům medaile za statečnost. Také pověřenkyně pro zahraniční vztahy USA Victoria Nuland našla zálibu v roli přilévat olej do ohně. Podle ní v minulých dnech do odpadlických území Ukrajiny přijely znovu přes ruskou hranici ruské tanky a dělostřelectvo. Krym a východní Ukrajina jsou“ pod nadvládou teroru.“ Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí bez doložení důkazů, že Rusko dále vyzbrojuje a cvičí rebely. Vyzval Moskvu, aby „ stáhla všechny jednotky z oblasti“.

Řeči o /desítce/tisících ruských vojáků, kteří bojují na východní Ukrajině, není těžké prohlédnout jako politickou propagandu pro každého, kdo má trochu vojenský úsudek: S desítkami tisíc ruských vojáků v zádech by separatisté k dobytí terminálu v Doněcku sotva potřebovali několik měsíců.

Válečnické tóny představitelů USA a NATO vyvolaly rostoucí napětí mezi USA a „starou Evropou.“Podle zpráv z médií si chce ministr zahraničí při své současné návštěvě USA stěžovat na jednání Victorie Nuland. Také vrchní velitel NATO Philip Breedlove je kritizován Berlínem, že roli Ruska silně přehání. Podle zprávy „Spiegel“ se v souvislosti s jeho vyjádřením mluví v Úřadu spolkové kancléřky dokonce o „nebezpečné propagandě“. Generál USA trvá na své konfrontační linii. O stažení těžkých zbraní na straně separatistů , jak přiznal i prezident Porošenko, nechce slyšet.

„ Nemůžeme dosud říci, co se skutečně pohybuje“, říká Breedlove. „Nevíme ani přesně, jaké tam byly předtím těžké zbraně“. Najednou, když se jedná o stažení těžkých zbraní, se neví nic přesného – jak to uvést do souladu s vyjádřeními o údajných pohybech ruských jednotek a ruského válečného materiálu na východní Ukrajině – zůstane asi tajemstvím Breedlovea.

Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová

Hintergrund: Keine „Normalisierung“ der Lage – Ukraine vor Zerreißprobe: Hält das Minsker Abkommen? 13.3.2015