Lybijský bumerang

Avatar
Původní autoři

Milan Purnoch
27. 4. 2015     (zasláno autorem)
Pomalu každý den nám přinášejí média hororové zprávy a záběry dalších tragédiích afrických, převážně lybijských ilegálních uprchlíků kteří se utopili v hlubinách Středozemního moře na své zoufalé cestě za lepším životem do nějaké evropské země, která je zrovna nejblíž, na ráně je tak říkajíc Itálie. Už jde o tisíce mrtvých a další desítky tisíc přeživších nebo zachráněných kteří čekají od země, kam „šťastně“ doputovali péči, ochranu a budoucnost. Pozoruhodná je skutečnost, že se ještě nikde v západních médiích neobjevila ani zmínka o příčině této současné imigrantské krize a jejích hrozných obětí, hovoří se jen a jen o tragických následcích…


Itálie prý není již schopná uprchlíky absorbovat, premiér se dovolává pomoci a vyzývá k tomu EU a OSN. Evropští státníci o tom mudrují a budou i nadále neplodně jednat. Na nápravu poměrů v samotné, dnes naprosto rozvrácené Lybii formou vojenské intervence prý nejsou a nebudou prostředky, tedy peníze. Nikomu se do toho nebude chtít. Co s tím, je to velmi smutné. Někde se v médiích dokonce pro tyto hrůzy objevil výraz genocida.

Jsou tomu pouhé tři roky co nám západní evropská a světová média začala vymývat mozky a přesvědčovat o nezbytnosti zničení Kaddáfiho Lybie, relativně solidně a dlouho fungujícího státu, spolehlivého obchodního partnera, najednou jako na povel coby centrum všeho možného zla, terorizmu, atd. Vůdce Lybie Kaddáfí, také přítel Berlusconiho, se stal hromadným vrahem, bezohledným diktátorem a  hrozbou světovému míru. Že za tím byĺo něco jiného, především šlo o ropu, omezení vzrůstajícího politického vlivu Lybie na sousední africké státy, o tom se samozřejmě nikde moc nemluvilo. V březnu 2011 bylo zahájeno dlouho připravované, asi pro příslušné tajné služby dosti náročné, povstání jakýchsi kmenových nepřátel proti vládě Kaddáfího, označované jako „revoluce proti diktátorovi“. Po jeho hrozícím potlačení lybijskou armádou, zahájily letecké a námořní síly Koalice (Velká Británie, USA, Francie) s podporou resoluce OSN masivní letecké a raketové útoky proti Libyi. Současně tato Koalice zahájila proti Lybii celosvětovou politickou a propagandisticku ofenzívu s řadou vyděračských ultimat, které zabraňovaly lybijské armádě toto povstání potlačit. V televizi byly k vidění úžasné záběry ničení nepřítele, letecké síly Koalice se předháněly v rozbíjení a zabíjení a ničení všeho možného. Podařilo se a vrcholem všeho bylo zadržení a následné sadistické zabítí plukovníka Kaddafího v přímém přenosu. Západní koalice slavně zvítězila, co se dalo rozbít se rozbilo a zničilo. Lybie jako stát, přestala existovat. Zajímavé je že snad jediné Německo z vlivných evropských států projevilo pokud jde o vojenskou kampaň proti Lybii zdrženlivost a odmítlo ji. Za tři roky to tady teď v Evropě máme nazpátek, jako vracející se „lybijský bumerang“ v podobě tísíců zoufalých uprchlíků, nehledě na otevřený vřed beznadějně rozvráceného státu.

Proč se neotevře v médiích příčina hlavní lybijské tragédie, proč se nezhodnotí tehdejší naprosto chybná politická rozhodnutí jednotlivých států a jejich politiků, která vedla ke zničení fungujícího státu a k situaci naprostého jeho hospodářského rozvratu a bezvládí, vyhovující pouze pochybným zločineckým a teroristickým strukturám. Rozbít a zničit, to jde ze vzduchu dobře a snadno, ale dát to potom znovu nějak dohromady, do pořádku, aby tam mohli lidi normálně žít a neutíkali někam pryč, kde je nechtějí, k tomu se už nikdo nemá, natož ta Koalice. Kdo zaplatí účet za zničení Lybie? Je to jeden z důkazů závažné, možná až zločinné neschopnosti a nekompetennosti lídrů Evropské unie. Nejhorší je, že princip vybombardovat , rozbít a rozvrátit státy bez dalšího, se uplatňuje pořád i v dalších zemích, vždy s jedním stejným efektem tisíce nešťastných uprchlíků na cestě někam, asi do Evropy, kromě dalších problémů. Vypadá to na opravdu velký a nebezpečný chaos.