Nikolaj Mališevskij: Churchill boří lež jako věž

Avatar
Původní autoři

2. 4. 2015   Střípky ze světa
Nad Rudou armádou, osvobozující Polsko, se světu tajil dech
Teď se panstvo, vládnoucí ve Varšavě, o tom, kdo ji osvobodil, předhání ve lhaní. Do news a views, jimiž Rudou armádu stopovaly anglosaské zdroje, nahlíží Nikolaj Mališevskij. Kontrast je to bombastický.
„Mohutné údery Rudé armády“ – psal tehdy americký magazín Army and Navy Journal – „mají nejen vynikající vojenský, ale i politický význam“.„Tak impozantním tempem a s tak skvělými výsledky, jako tentokrát, zatím neprobíhala žádná ofenzíva,“ sekundoval mu vojenský komentátor britského listu The News Chronicle.18. ledna 1945 referoval zpravodaj New York Times: „Ruská ofenzíva postupuje bleskovou rychlostí, vedle níž blednou i tažení německých vojsk v Polsku v roce 1939 a ve Francii roku 1940. Po průlomu německých linií Rusové decimují vojska protivníka, ustupující k Odře.“

21. ledna 1945 kabeloval z New Yorku zpravodaj agentury TASS: „Národní výbor Amerického slovanského kongresu učinil jménem miliónů Američanů slovanského původu pro tisk prohlášení, v němž statečné Rudé armádě a Polské armádě gratuluje k osvobození Varšavy a Krakova coby skvělému triumfu Spojených národů. Prohlášení uvádí, že postup Rudé armády na Berlín hřeje všechny svobodymilovné Američany u srdce a bezmezně posiluje jejich vůli vykonat vše, co je v jejich silách, pro to, aby den konečného vítězství nastal co možná brzy.“

Prominentní americký vojenský analytik Hanson W. Baldwin zvolil i symptomatický titulek: Ruská ofenzíva mění strategickou povahu války. V článku z počátku roku 1945 ho rozváděl takto: „Ruská kolosální zimní ofenzíva změnila v mžiku celý strategický obraz války. Rudá armáda se nyní probojovává k hranicím německého Slezska…Válka dospěla do nového kritického momentu, kritického pro Německo. Díky průlomu německých linií na Visle se z obklíčení Německa ms to brzy změnit v tažení přímo německým územím.“

Britský premiér Winston Churchill psal na prahu roku 1945 J. V. Stalinovi: „Vašimi slavnými triumfy jsme nadšeni…Přijměte naše nejvřelejší díky a gratulace k hrdinských skutkům, jež vstoupí do dějin.“

Ještě specifičtější byl v instrukci, adresované Ministerstvu zahraničí: „Nebýt Rusů, Polsko by bylo zničeno či sraženo do otrocké pozice a sám polský národ vymazán ze zemského povrchu. Chrabré ruské armády však Polsko osvobozují a to by nedokázala žádná jiná síla na světě…Pokud si (Poláci) myslí, že hodláme začít novou válku s Ruskem kvůli polské východní frontě, musí být opravdu hodně natvrdlí. Národy, které se nebyly s to ubránit samy, se musí řídit pokyny těch, kdo je zachránil a nabízí jim perspektivu skutečné svobody a nezávislosti.“

V londýnských Times ze 20. ledna 1945 stálo: „Němci prchají z jižního Polska…Protivník nestojí před otázkou, kde se na otevřených rovinách mezi Vislou a Berlínem opevnit, ale zda se zastavit ještě vůbec dokáže. O tom, že nad tím skutečně visí otazník, svědčí výzvy, jimiž se nacistické vedení obrací k armádě a populaci. Přiznává totiž, že takovému tlaku, jako teď z východu, nečelilo po celý dosavadní průběh války a že v sázce je sama existence říše…“

„Daily Express, porovnávající ofenzívu Rudé armády na východě Evropy s útokem, který Německo podniklo na západě (v Ardenách), podotkl, že sovětská ofenzíva demonstruje taktickou a strategickou převahu ruských generálů nad německými. ´V této oblasti jsou Němci v porovnání s Rusy děti´- konstatovali britští novináři a upozorňovali i na následující: ´Sovětská vojska celou německou frontu v Polsku prolomila a donutila nepřítele stáhnout se ze zdánlivě nedobytných obranných opevnění na linii řeky Visla. Nejdramatičtějším ze symbolických výsledků tohoto velkého úspěchu je to, že Varšava – první metropole, již Hitler v této válce okupoval a která mu, jak se domníval, otevře cestu ke všem hlavním městům – je z hitlerovských pracek znovu vyrvána.“

„Navzdory tomu, že se tím vystavují riziku na západě, německá vojska i nadále přesouvají své jednotky na východ v zoufalé snaze zadržet ruskou ofenzívu“ – konstatoval tehdy úvodník kanadského listu Tribune.

Komentátor ottawského deníku Star měl navíc za to, že „rychlosti, s níž Sovětská armáda dosáhla průlomů do tvrdě opevněných německých linií v jižním Polsku, by se s cílem zlepšit svou vlastní výzbroj, bojové řády a taktiku zájmu měla učit anglická, americká a francouzská generalita“.

V úvodníku winnipegského Free Press zase stálo: „Rusové využitím svých vojenských zkušeností dosáhli šokujícího triumfu, srovnatelného jen se stalingradskou bitvou. Je však tím efektnější, že se odehrává na německém území.“

V zásadě totéž konstatoval později i nejeden z těch, kdo ustupujícímu wehrmachtu velel. Příkladem je poválečné svědectví generálmajora tankových vojsk F. V. von Mellentina: „Ruská ofenzíva se rozvíjela s nevídanou silu a razancí. Bylo zřejmé, že jejich velení si plně osvojilo techniku organizace útoku obrovských mechanizovaných armád…Vše to, k čemu došlo v prvních měsících roku 1945 mezi Vislou a Odrou, se popsat ani nedá. Evropa od pádu Římské říše nic podobného nezažila.“