Porošenkova hostina a obránci míru

Banderovci z praporu ‘Azov’

Ondřej Mrázek
22.4.2015  Altpress

Na první pohled nesouvislé žvatlání bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga, který v pravidelných intervalech vykřikuje o Putinových krvavých plánech srovnat Ukrajinu a pak i celou Evropu se zemí (čímž mezi řádky de facto vyzývá k tomu srovnat ještě před tím preventivně se zemí Rusko), bohužel není pouhým lamentováním psychicky labilního podivína. Je jen mírně hystericky zdeformovanou ozvěnou skutečné strategie Spojených států a NATO.


Západní vojenští velitelé odhodili masky „obránců míru“ a otevřeně podporují Kyjev v zahájení nové, daleko masivnější a potenciálně krvavější konfrontaci s Moskvou.

Prezident Porošenko umístil na svém Twitteru snímky z oběda s americkými armádními cvičiteli a jejich ukrajinskými cvičenci. Fotky vyvolaly mezi hladovými Ukrajinci na frontě skandál

Ukrajinský prezident Porošenko si to zase jednou pěkně pohnojil. Velkolepou hostinou, na které se včera ládoval lahůdkami u jednoho symbolického stolu společně s americkými a ukrajinskými vojáky, chtěl dát stále netrpělivějším dobrovolnickým oddílům na východní frontě konečně zase jednou najevo, že za nimi pevně stojí a chystá jim syté, elitně vycvičené a vyzbrojené posily. Místo toho ovšem vyhladovělé radikální bojovníky televizním přenosem honosné žranice ještě více naštval a s nimi i velkou část Ukrajinců, kteří v něj dosud neztratili důvěru.

„Na co si to hraje? Odkdy dostávají na Ukrajině vojáci takové dobroty? To si z nás dělá legraci! Už je tlustej jako Janukovič! Vyžraný zrádce Ukrajiny!“ – takové a podobné vzkazy mu zanechávají „jeho bývalí voliči“ na prezidentově stránce na sociálních sítích.

Nasycení a vycvičení

Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny bylo včera zahájeno společné cvičení, v jehož rámci 300 vojáků ze 173.výsadkové armády USA vycvičí 900 vojáků ukrajinské Národní gardy, tedy dobrovolnických pluků, jejichž příslušníci jsou poslední dobou stále kritičtější k prezidentovi Porošenkovi i vládě. Kromě chutné a výživné stravy dostanou ukrajinští dobrovolníci jako bonus k výcviku i speciální munici, nejmodernější výstroj a spojovací techniku. Nakolik to posílí jejich loajálnost prezidentovi nebo naopak jejich vlastní odbojné plány na to, že v zemi vezmou situaci do vlastních rukou, je zatím těžké předpokládat. Jisté je zatím jen to, že Kyjev dává eskalaci konfliktu a jeho oficiálnímu „povýšení“ na konflikt mezinárodní zelenou. Zároveň se jedná o další otevřenou provokaci Moskvy, která již ústy mluvčího Kremlu vyjádřila znepokojení nad záměrnou destabilizací situace a kroky, které v rozporu s dohodami uzavřenými v Minsku vedou k eskalaci konfliktu.

Západ odkryl karty

Porošenko telefonuje s americkým viceprezidentem Bidenem

Zásadní změnou ve vojenském angažmá NATO na ukrajinském území je skutečnost, že zatímco Západ dosud svoji vojenskou podporu většinou tajil nebo bagatelizoval (řízený únik informací o absurdní dodávce dávno vyřazených obrněných transportérů z Británie bez zbraňových systémů), nyní je vojenská podpora Západu Ukrajině oficiální, což jistě přivítají zejména čeští zbrojaři, jejichž dodávky munice a zbraní už jsou tím pádem – jako mávnutím kouzelného proutku – legální.

Minulý týden se například objevila informace, že Kanada odvelí dalších 200 vojenských instruktorů na Ukrajinu . V zemi mají působit maximálně do 31. března 2017. Pro změnu od letošního března cvičí ukrajinské vojáky také 75 britských instruktorů – specialistů na pěchotní boj vNikolajevě na jihu země. Dalších několik „tréninkových táborů“ kombinovaných s následnými společnými armádními manévry se má uskutečnit i v rámci programu NATO Partnerství pro mír (sic!) do konce letošního roku.

O tom, že tyto „tréninkové tábory“ s následným darováním výzbroje a munice ukrajinským dobrovolnickým „cvičencům“ bere Západ vážně, svědčí i skutečnost, že o nich prezident Porošenko jednal oficiálně s americkým viceprezidentem Bidenem. Velitelé NATO v mediálních prohlášeních „příkladným angažmá“ Británie, Spojených států a Kanady podle jejich vlastních slov „otevřeně aplaudují“, zatímco Moskva opakovaně vyjadřuje znepokojení kvůli „dvojakému přístupu Ukrajiny a NATO k závazkům vyplývajícím z mírových dohod dosažených v Minsku“.

Ve světle uvedených souvislostí už je mimochodem hned jasnější, proč šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg včera tak halasně zpochybňoval smysl „všech těch minsků I, minsků II.“, po nichž přijdou „minsk III., minsk IV a minsk V., které stejně nic nezmění“. Je vidět, že kníže zkrátka má své informace a nemluví jen tak do větru… Pozor na něj, aby ještě nepřekvapil!

„Bůh vás miluje!“

Oficiálně akreditovaní instruktoři ze států NATO ovšem nejsou zdaleka jedinými cizinci, kteří bojují v ukrajinské občanské válce na straně Kyjeva. Myšlenka na vytvoření mezinárodního pluku v řadách ukrajinské armády vznikla už loni v létě na kongresu ukrajinských Ázerbajdžánců, jejichž šéf Haganí Husejnov se na společném postupu dohodl s šéfem kazašské radikální opozice Ajdosem Sadykovem, který získal azyl v Kyjevě. Tehdy však tento nápad pochopení v Kyjevě nenašel, a tak se příslušníci radikálních opozičních bojůvek z několika zemí bývalého SSSR museli společně s podobně naladěnými Rusy, Bělorusy, Poláky, Švédy a Chorvaty rozdělit do existujících ukrajinských dobrovolnických pluků.

Čečenští bojovníci

Největší proslulost si ovšem v řadách zahraničních bojovníků za Kyjev vysloužil tak zvaný čečenský pluk. O Čečencích se paradoxně nejdříve začalo psát v souvislosti s dobrovolníky z klanu Kadyrovců, kteří bojovali na straně samozvaných republik DNR a LNR. Pak se ale objevily informace o mezinárodním pluku mírotvůrců Džochara Dudajeva, což je zjednodušeně řečeno radikální opoziční klan, který usiluje o násilné převzetí moci v Čečensku kontrolovaném promoskevským prezidentem Kadyrovem. A netřeba zapomínat ani na gruzínské radikály, kteří se nedávno proslavili tím, že si za hrdinství vysloužili vyznamenání od vysokých činitelů ukrajinské církve, s nimiž se potom chlubili před kamerami společně se svým guru – gruzínským exprezidentem Michailem Saakašvilim. „Bůh vás miluje, že stojíte na správné straně Dobra proti Zlu,“ povzbudil gruzínské radikály ukrajinský duchovní za nadšeného volání „sláva Ukrajině!“ a požehnal jim za nadšeného jásotu dojatých věřících.

Líheň budoucích konfliktů

Jenomže se zahraničními radikály, kterých v řadách ukrajinské armády bojuje ilegálně více než tisíc, začíná mít oficiální problémy Kyjev – právě se závazky z Minsku, které angažmá zahraničních ozbrojených skupin vylučují. Proto jim odmítá udělit ukrajinské občanství, což jim ovšem předtím slíbil. A nesplněné sliby, které Kyjev bez rozmyslu vrší jeden na druhý, zvyšují napětí a nervozitu mezi ozbrojenými a ke všemu odhodlanými bojovníky za spravedlnost, pokřtěnými nejen místními církevními hodnostáři, ale také válečným ohněm.

Na Ukrajině tedy může velice lehce dojít k tomu, že se nespokojení „hostující“ ozbrojenci vzbouří a začnou válčit na vlastní pěst. Vždyť právě k násilnému boji – ne na Ukrajině, ale ve svých domovských státech – se přece v ukrajinském konfliktu chystají. Ukrajina je pro ně jen začátek, tak trochu jiný „tréninkový tábor“.

Spojené státy, které ostatně podle podobně zlověstného a třeskutě riskantního scénáře podporovaly radikální opoziční skupiny v Iráku, Afghánistánu, Sýrii nebo Libyi, na jejichž základě vznikl Islámský stát, jsou zjevně v klidu – zvyk je jako železná košile a ony jsou zatím v klidu za velkou louží. Pro východ Evropy a území bývalého Sovětského svazu by ovšem další nezodpovědná eskalace konfliktu a vyzbrojování nečitelných skupin ke všemu odhodlaných bojovníků s vlastními cíli mohly mít nedozírné následky.