Rekrutování zahraničních bojovníků do řad islámských extrémistů trhá rekordy

Avatar
Původní autoři

Daniel Veselý
4.4.2015  AltPress

Za džihádem odcestovalo nejvíce dobrovolníků do řad extrémistů z Islámského státu

Britská televizní stanice BBC News přichází s celkem ohromující zprávou o tom, že ze stovky zemí na světě odešlo více než 25 000 zahraničních bojovníků, aby vedli svatou válku po boku různých mutací al-Káidy (an-Nusrá například) nebo Islámského státu. Od poloviny roku 2014 do března 2015 se počet těchto rekrutů do zbraně militantního islámu zvýšil o 71 procent.

Nejčastěji tito dobrodruzi narukovali na bojiště v Iráku a Sýrii, tedy do řad proklínaných džihádistů Islámského státu, který v současnosti obývá asi osm milionů lidí. Konkrétně šlo o 22 000 osob, několik tisíc nalezlo útočiště v Afghánistánu, stovky dalších putovaly do Jemenu, Libye, Pákistánu a Somálska. Všimněme si, že jde povýtce o takzvané zhroucené země, které byly podrobeny přímé ničivé invazi Spojených států či Severoatlantické aliance nebo destruktivním bezpilotním náletům, jež Obamova administrativa vybrousila do „dokonalosti“ jako diamant.

Spousta z těchto lidí na základě poznatků obsažených v dotyčné studii pochází z Tuniska, Maroka, Francie a Ruska, ale i třeba z Finska nebo exotických zemí, jako jsou Maledivy či Trinidad a Tobago.

Podle autorů zprávy, která vznikla na objednávku Rady bezpečnosti OSN, značnou úlohu při tomto masovém náboru zahraničních dobrovolníků do řad bradatých extrémistů hrála sociální média, jež „spojila různé zahraniční bojovníky z řady rozmanitých společenství nacházejících se po celé planetě.“ Zatímco před jedním desetiletím šlo o pár tisíc dezorientovaných bojovníků odhodlaných „píchnout“ káidistickým elementům hlavně v Iráku proti americké okupaci, nyní je jejich počet nejvyšší v celých dějinách, tvrdí výzkumníci.

Nejlepším způsobem, jak mladým, které pudí touha bojovat bok po boku radikálních islamistů, zabránit v realizaci jejich tužeb, má být osvětová činnost. Důležitý je podle OSN též monitoring buněk, jež tyto mladé lidi rekrutují. Dalším bodem je pak identifikace osob, které vstoupily do některé z extrémistických skupin.

Afghánistán jako ošklivé a varující memento

Mudžahedín bojující v 80. letech minulého století proti sovětské okupaci Afghánistánu

Autoři se zmiňují o jedné velice důležité věci, a to že k obdobnému masivnímu rekrutování atomizovaných islámských radikálů, jejich výcviku a vyzbrojení docházelo v 90. letech minulého století v Afghánistánu. Ve skutečnosti značná část tohoto „programu“ probíhala tamtéž o dekádu dříve, kdy byly v rámci operace Cyklon Spojenými státy za ochotné asistence Saúdské Arábie a pákistánské tajné služby ISI shromážděny, vyzbrojeny, vycvičeny a financovány desítky tisíc radikálních islámských elementů, aby v této zemi bojovaly proti sovětským okupantům. Přestože měly USA šanci navázat styky s umírněnějšími skupinami, které stály v opozici proti Moskvou podporovanému režimu v Kábulu, rozhodly se pro hardcore islamisty, což, jak všichni dobře víme, přineslo nemilý „blowback“ vznikem al-Káidy i Talibanu. Zbytek je pochmurná, nýbrž poučná historie.

Bílý dům destabilizoval počínaje zahájením války proti terorismu v roce 2001 země od Libye až po Pákistán. Americký prezident Obama sám veřejně připustil, že invaze do Iráku vytvořila Al-Káidu a de facto i Islámský stát. Je celkem skandální, že se o tomto Obamově doznání v kultivované západní společnosti téměř nehovoří, zatímco je mikroskopicky pitván každý výrok ruského prezidenta Putina. Tato celoplanetární kruciáta zažehla nelegální invazí do Iráku v roce 2003 sektářský konflikt v této zemi, který inspiroval sektářské boje pohlcující Sýrii a který se nyní rozšířil do Jemenu. Nálety bezpilotních letadel dronů terorizují a destabilizují též část Pákistánu, v menší míře pak Jemen a Somálsko. Američany vedená okupace Afghánistánu tamní bezpečnostní situaci nezklidnila, ba spíše naopak. Nicméně pražští šosáčtí novináři neustále jako kafemlejnek melou o „ruské agresi“.

Zpráva OSN o rekordním rekrutování tisíců dobrovolníků do řad islámských extrémistů je proto nevábným mementem maligní americké zahraniční politiky na Blízkém a Středním východě.