Transatlantická dohoda a pohřeb evropské demokracie

 Natalia Meděn

26.4.2015   Zvědavec
Během víkendu, před posledním devátým kolem rozhovorů mezi Evropskou komisí a USA o přípravách Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), proběhlo 750 protestů v 45 zemích celého světa proti iniciativám atlanticistů (viz mapa níže). V prohlášení organizátorů demonstrací se uvádí: „Během posledních desítek let korporace a vlády uzavřely tajné dohody a investiční dohody, na úkor našich práv a životního prostředí.“ Útok na demokracii je prováděn ve jménu liberalizace a je důvodem narůstajícího odporu.




Evropané projevují největší aktivitu (na mapě označenou žlutými kroužky), kdy protesty dosahují vrcholu v Německu, kde bylo 290 demonstrací proti Transatlantické dohodě. Poslední demonstrace proběhla v Mnichově a podle různých odhadů se jí zúčastnilo 15,000 až 23,000 lidí. V Kolíně, známém svými karnevaly, několik set demonstrantů zpívalo moderní báseň na melodii karnevalových písní. Stuttgartská policie napočítala tisíce demonstrantů, zatímco policie v Ulmu jich napočítala 1,200. Dva tisíce demonstrantů se sešlo v Lipsku a stejný počet v Norimberku, 1,200 v Kasselu, 700 ve Frankfurtu a 600 v Kielu. V Berlíně 4,000 lidí utvořilo lidský řetěz od kanceláří Evropské unie k americkému velvyslanectví, a odtud ke kanadské ambasádě (viz foto níže).

Nespokojenost Němců je široce rozšířená a to navzdory faktu, že iniciativa amerického prezidenta Transatlantická dohoda byla okamžitě uvítána německými politiky, zatímco média, nešetřící barvitostí, pilně líčí růžovou budoucnost, která čeká evropskou ekonomiku v důsledku snížených celních bariér.

Formální vyjednávání o TTIP začalo téměř před dvěma lety a pracovní skupina, která je měla pomoct připravit, byla sestavena na počátku r. 2011. Bývalý prezident Evropské komise, José Manuel Barroso, označil plánovanou dohodu za historickou, zatímco Barack Obama řekl, že dohoda o zóně volného obchodu s EU zvýší americké vývozy, vytvoří nová pracovní místa a rozšíří přístup na rostoucí asijské trhy. Fakt, že USA, znepokojené výsledkem globální ekonomické konkurence s Čínou, hledají svůj „bezpečný dvorek“ na úkor Evropy, na kterém americké výrobky začnou vytlačovat produkty evropských výrobců jak z domácího, tak zahraničního trhu, zůstal v těchto prognózách upozaděn.

Faktem působícím stále větší obavy je, že vyjednávání probíhají za zavřenými dveřmi, mimo dosah veřejnosti. Objektivní informace o podmínkách plánované dohody nejsou činěny dostupnými expertům, tím méně širší veřejnosti. V projevu na demonstraci v Mnichově předseda Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody Hubert Weiger řekl, že Transatlantická dohoda hrozí, že zlikviduje environmentální, sociální a kulturní standardy přijaté v německé společnosti. Vůdce strany Levých, Bernd Riexinger, který se zúčastnil demonstrace v Kasselu, s ním souhlasí: „Obvyklé normy pro potraviny, ochranu prostředí, zaměstnávání, vládní služby – ty všechny budou obráceny uzavřením dohody vzhůru nohama.“ Z pohledu německé levice bude TTIP největším dobrodiním pro korporace a zároveň koncem demokracie, jak ji Německo znalo doposud. V malém německém městě Husum v severním Německu došlo dokonce k symbolickému protestu s pohřbem demokracie.

Lidé se nejvíce obávají přicházející unifikace norem kvality a certifikace produktů. Kancléřka Merkel, na předvolebním shromáždění 18. dubna v Greifswaldu, ujišťovala lidi, že normy kvality nelze měnit, protože, jak řekla, jsou zakotveny v německém zákonodárství. Takže co evropští a američtí experti vyjednávali poslední dva roky? Co je myšleno onou nechvalně známou unifikací standardů? (A hlavně jsou mezinárodní dohody nadřazeny státní legislativě – p.p.)

Vyhlídky na liberalizaci služeb v sektoru veřejných služeb Němce také naštvaly. Pokud by byla řečena pravda, jde o útok na sociální normy, které existují v evropských zemích, ale které USA nikdy neměly. Pokud by měl kontrakt nabýt účinnosti, budou německé místní samosprávy svědky vlny privatizace, která zasáhne sociální služby, služby mladým a vzdělávání. Investor z USA nebo Kanady bude schopen požadovat od samospráv kompenzaci, pokud budou jeho zisky nízké, například v důsledku existujících protihlukových či environmentálních ochranných opatření v daném správním obvodě.

Za čtyři roky od chvíle, kdy přípravy TTIP začaly, běžní Evropané nepřijali myšlenku sbližování se Spojenými státy ve jménu liberalizace a ty zcela jistě nerezignovaly na pokusy vnutit sblížení shora. Velká demonstrace odpůrců TTIP má proběhnout v Berlíně 10. října a stále jsou sbírány podpisy pro Evropskou iniciativu proti TTIP a CETA (CETA je obchodní a ekonomická dohoda mezi Kanadou a EU, podobná TTIP). K dnešnímu dni bylo shromážděno přes 1,7 milionů podpisů. Navzdory pokusům Evropské komise zabránit odpůrcům další liberalizace obchodu a ekonomických vztahů s USA a Kanadou se spolčit, tato občanská iniciativa zatím sjednotila více než 250 organizací v 21 zemích EU. Vůdci iniciativy však neočekávají, že je Brusel vyslyší. Jejich naděje se upínají k faktu, že návrhy dohody atlanticistů musí být schváleny Radou Evropské unie a Evropským parlamentem.