17. 4. 2015
Zeman je představitelem vítězné země druhé světové války, zatímco představitelé mnoha zemí Evropy patří k zemím v té strašné apokalypse poraženým. Vždyť s Hitlerem jejich mocenské struktury kolaborovaly po celou dobu, jako třeba Itálie, Maďarsko, Rumunsko, ale i Polsko, teprve mnohem později věrolomně nejen Hitlerem napadené, ale stejně věrolomně opuštěné Francií a Brity.
Nedivme se vůbec tomu, že představitelé současné moci Západních zemí, včetně USA, odmítají slavit den vítězství v Moskvě. Vždyť přece jejich mocenští předchůdci si v žádném případě nepřáli takovýto výsledek oné kruté války. Takže chování jejich současných představitelů v tom směru je ubožáckou rouškou zakrývající onen zásadní fakt, že zbožným přáním mocných předválečné Evropy a světa, bylo zničení SSSR. Takže dnešní mocní těchže zemí jsou jistojistě daleko spíše ochotni slavit kupříkladu 26. prosinec, tedy den rozpadu SSSR, než den jeho vítězství. Jedině Československo nemělo pakt s Hitlerem ze všech těch poněkud opožděných vítězů nad nacistickým Německem.
Píši-li o opožděných vítězích, dělám to s plnou odpovědností. Tak zvaní spojenci SSSR, jmenovitě USA a Spojené Království totiž jen a jenom vyčkávali, až se Německo a Sovětský svaz vyčerpají, aby pak obě země anektovali a zařadili mezi své kolonie. Byl to jenom a pouze strach, děsivý strach před vítězstvím komunismu na celém evropském kontinentu, co nakonec přece jenom přimělo Spojené státy americké vylodit se na pobřeží Evropy.
Byl to následně úplně stejně motivovaný strach, který nutil Západ, alespoň pokrytecky, považovat SSSR v době studené války za vítěze té druhé světové války. Dneska již ale mohou mocní tohoto světa klidně strhnout škrabošky a ukázat svou pravou tvář. Vždyť Sovětský svaz podle jejich, zatím ojedinělých, leč nikým z odpovědných činitelů ani nenapomenutých mluvčích, žádnou válku vlastně nevyhrál. Vždyť on jenom celý konflikt vyprovokoval a nakonec dobyl půl Evropy, takže pokud by mu v tom jeho tehdejší údajní spojenci nezabránili, obsadil by ji celou. K válce s hitlerovským Německem dokonce, podle dnešních mocných, Stalin donutil mnohé Hitlerovy bývalé spojence, jakož i národy, které již před Hitlerem v rámci sovětského impéria okupoval, tedy Pobaltí či Ukrajinu a další. Představitelé oněch národů rovněž v žádném případě nemohou považovat výsledek druhé světové války za své vítězství.
Hitlerův fašismus nikdo z tehdejších mocnářů Evropy nepovažoval za vážné nebezpečí. Vždyť fašismus ani dlouho po válce jim ve Španělsku či Portugalsku také nevadil. A dokud je Hitler konkrétně nenapadl, tak neměli ochotu pomoci nikomu, kdo jím byl přepaden. Fašismus totiž obecně žádné vlivové struktuře a politické moci tak zvaných zastupitelských demokracií ani vadit nemůže. Naopak ony ho životně potřebují vždy, když se cítí ohroženy. Nebo, což je třeba nyní, když šíří propagandu, že ohroženy jsou.
Zeman je tedy opravdu představitelem jediné země Evropy a možná celého světa, jejíž hlavní představitelé se od samého počátku vymezovali proti hitlerovskému Německu. Měl by proto být na tribuně v Den vítězství, protože tam oprávněně patří. I třeba bez Fice, který je nástupcem s Hitlerem kolaborující části tehdejšího Československa.
