Michal Kotyk
20. 5. 2015 Svobodné noviny
Zcela jistě. A bude to asi podle platných zákonů a hlavně na základě naší hlouposti, kterou tak rádi stavíme světu na obdiv. Tedy podle zákona o veřejných zakázkách. Naše armáda potřebuje nová obrněná vozidla. Přijmeme to jako fakt. Takže se nějaká musí koupit. Logicky. Ale to máme skoro neřešitelný problém. Jsme totiž tak šikovný národ, že si je dokonce dokážeme sami vyrobit. Dokážeme si však také ve vlastní omezenosti vyprodukovat zákon, který nám zakazuje je docela jednouše u české firmy objednat.
Musí se opět vypsat nějaké řízení, které by umožnilo, aby se vše neobešlo bez podplácení a tím i následného politického boje. Říká se tomu tendr. Rozumný člověk tomu říká podvod. Dříve si prostě jeden vyžádal nabídky a zvažoval podle skutečných potřeb a hlavně s pomocí zdravého rozumu. To teď nejde, užívání selského rozumu je činnost kriminální.
Takže si musíme koupit obrněné transportéry, které odpovídají potřebám zákona a ne společnosti. Dejme tomu, že celé to divadélko vyhraje nějaká zahraniční firma. Každý rozumný přítel našeho státu se bude ptát, proč jsem si nekoupili ty české. Že by nebyly dost dobré? Aha, takže asi také ne dost dobré i pro naše spojence.
A co bude muset dělat ta česká firma? Musí exportovat. No, spojenci asi zájem mít nebudou, takže, logicky vzato, zbude jen nepřítel. Panečku, ten se bude ale radovat. Konečně dostane ty české zbraně světové kvality. Historie se o nich zmiňuje neustále, mají ještě nejen dobrý zvuk ale i kvalitu. To, že nad ní Češi opovrhují nos, jen ukazuje jejich slabost a mentální degeneraci.
Kdybych tu nežil a nebyl Čech, tak bych to pokládal za náramnou srandu. Jenže tomu tak není. Jsem zde občanem a připouštím, že by nebylo špatné a možná i potřebné, aby naši vojáci nemuseli chodit pěšky. Jak to vyřešit? Asi zase typicky po našem. Prostě nějakým způsobem tu českou firmu zdiskreditovat, možná i vrhnout do insolvence. Zákonů na to máme dost.
Pak by se nemohlo stát, že bychom si museli dělat těžkou hlavu nad tím, že by naši vojáci mohli používat české zbraně. Doufejme jen, že k opravdovému konfliktu nedojde. Nevím, na co bych myslel, kdybych za těchto podmínek seděl v nějakém obrněném transportéru cizí výroby a proti mně se objevil ten český řízený nepřítelem.
