Pan Pehe a jeho uprchlíci

Pavel Letko
25.5.2015  E-republika

Vyzývám tedy všechny podporovatele zbrojení a válek, producenty barevných revolucí, vývozce demokracie na bombách a tancích: Postarejte se o své uprchlíky! Dámy a pánové, vy osobně máte odpovědnost za uprchlickou kalamitu! Pane Pehe, a to platí i pro vás!

Reagovat na články a názory pana Jiřího Pehe nemá smysl. Tento pán je podle mého mínění klasickým případem člověka, jenž svou mysl dávno prodal, a možná i duši. Komu? To ví jen on sám. Jeho působení v New York University v Praze, Sorosově nadaci či Svobodné Evropě však dává tušit, že v Čechách tento obchod asi neproběhl. Není žádným politologem, za kterého je vydáván, nýbrž pouhým politickým propagandistou. Nicméně zastavil bych se u jednoho z jeho argumentů kolem kvót uprchlíků ze zemí postižených chudobou a rozvratem. Jiří Pehe předkládá tezi, že jsme spoluodpovědní za neutěšený stav v těchto zemích. Mimo jiné i proto, že jsme nijak neprotestovali, když naši spojenci bombardovali Libyi, Irák, Jugoslávii a další země. Naše vláda uvedené kroky v podstatě podporovala, a tak teď musíme nést následky.

Politika kolektivního politického infantilismu

Pehe připomíná hodného pána z jednoho známého vtipu. Pán se nabídne, že pomůže řidiči automobilu při couvání a bude mu ukazovat. Tak ukazuje a říká: „Couvej, couvej, ještě můžeš, ještě… A v tom se ozve rána, plechy se kroutí a pán v klidu pokračuje: „Tak a teď se podívej, cos udělal!“. Stejně tak Pehe.

Už v září roku 2001 v článku „Tažení za demokracii“ (celý článek ZDE) doporučoval napadnout svrchované a suverénní státy, jako by se nechumelilo. Útok 11. září v New Yorku s třemi tisíci oběťmi nazývá obludným, statisíce obětí v Iráku, Libyi, Sýrii a dalších zemích jej zas tolik nevzrušují. Z těchto zemí asi pan Pehe žádné platby za svou “politologii” neočekává. Připusťme, že právem. Pan Pehe v rozmáchlém gestu přestavuje celé státy, mění systémy, tradice a národní vůdce, jako by šlo o prima hru SIM CITY. Uvažují-li západní stratégové způsobem hry Monopoly o ropných nalezištích Iráku, Libye a Sýrie, Pehe sám od sebe přišel k podobnému závěru. Zvýraznil jsem věty důležité pro dnešek.

Pehe napsal:

Západní spojenci by měli vážně uvažovat o tom, zda by takové režimy, od Libye až po Irák, neměli svrhnout.

Tento vykladač dnes již klasicky vražedné “politologie” Západu také schvaloval již v září roku 2001 formu kolektivní viny a trestu.

Pehe napsal:

Pokud by například došlo v rámci plánované odplaty vůči teroristickým režimům k okupaci Iráku, nebude mít spojenecká akce v dlouhodobém výhledu velký smysl, pokud v Iráku nebude zároveň nastolena demokracie. Polovičatost se nám vrátí jako bumerang. V zemích potrestaných Západem, avšak ponechaných bez demokracie, nepochybně vstanou z trosek rozbombardovaných měst a výcvikových táborů noví bojovníci a terorismus bude pokračovat. Jde tedy o to, aby se Západ, stejně jako tomu bylo po 2. světové válce, nebál nastolit v poražených zemích systém, který jako jediný zatím vedl ke stabilitě, míru a prosperitě…

My ovšem nevidíme prosperitu Iráku a Libye. Cesta, kterou ukazoval Pehe, se nám opravdu vrátila jako bumerang a vedla k  rozvratu celých států a k dnešní vlně zoufalých uprchlíků. Pehe nám teď říká, stejně jako ten pán z vtipu, že se máme podívat, co jsme udělali. A on nic, on je jen takový mediální a politologický muzikant. K absurditě podobných postojů si přečtěte náš článek Trapné konce politických zbabělců.

Logika nezodpovědnosti

Podívejme se nejprve na logiku neodpovědnosti, kterou skvěle reprezentuje pan Pehe. Naše vláda vydatně podporována panem Pehem a úklidovou četou českých humanistů schvalovala všechny ty sankce, kárné operace, okupace, vraždy představitelů států, humanitární bombardování a nenamítá nic ani proti zvláštním metodám výslechů. Musíme tedy za takové jednání nést odpovědnost všichni. Co je dáno de facto díky naší občanské existenci v státě ovládaném politickými infantily, to chce Pehe demagogicky změnit na stav de jure.

Jistěže se najdou občanští aktivisté, alias “podivíni” a “extrémisté”, kteří s podobným jednáním nesouhlasili. Ti se také mohou ozvat, ale už nikoliv beztrestně. Viz článek Skandální obžaloba Michala Kesudise. A to je tak asi vše, co mohou dělat, pokud jim nedají pořádkovou či jinou pokutu, nebo je nezavřou. Všichni za jednoho, že ano. My jsme prostřednictvím naší vlády schvalovali bombardování a teror, a tak si všichni utáhneme opasky a postaráme se o nebohé uprchlíky.

Novodobá dělba práce vypadá podle Jiřího Pehe asi takto. Spojené státy budou prodávat zbraně, shazovat vražedné bomby pomocí dronů po celé zeměkouli, kde je právě napadne. A my budeme na naše kolektivní náklady léčit raněné, pohřbívat mrtvé a ubytovávat ubožáky, kteří takto přišli o domov. To je přece naše morální povinnost, že ano. A přitom budeme tancovat s lidmi jako Pehe kolem zlatého dronu, stíhačky a odposlechu NSA s tím, že nám brání naši milovanou demokracii.

Logika zodpovědnosti

Jenže se nabízí logika jiná, postavená nikoliv na kolektivní neodpovědnosti, ale na individuální zodpovědnosti. Schvaloval Pehe napadení Iráku a Libye? Schvaloval. Měl by tedy především on nést důsledky. Je jasné, že by měly být větší, než ponese pekař či instalatér řečnící u piva. Pan Pehe vystupuje v médiích, je také náležitě odměňován, a proto by měl adekvátně nést důsledky svého jednání. Stejně jako když pekař upeče housku, po níž někdo zemře, ponese následky.

Navrhuji tedy řešení problému s uprchlíky prostřednictvím těch, kteří jsou odpovědní za jejich stav. Jsou to zbrojařské firmy, které někomu vydělaly slušné peníze a jinému způsobily nezměrná utrpení. Majitelé těchto firem by se tedy měli ujmout uprchlíků. A spolu s nimi i za celou věc odpovědní politici a propagandisté. Několik set Iráčanů jistě může ubytovat na svém ranči i rodina Bushů, u nás se jistě s nadšením přidá Topolánek, Kalousek s pěnicí Parkanovou, Mitrofanov, Marjanovič a mnoho a mnoho dalších, kteří se za svou proamerickou válečnou agresivní politiku nestyděli a nestydí.

Známe je všichni, a právem očekáváme, že si vezmou do svých rodin podle svých proválečných zásluh každý hned několik rodin z Afriky, Ukrajiny, Sýrie a dalších míst, která pomáhali rozbít, každý svým malým či velkým dílem. Vezmeme-li v úvahu zisky zbrojařských a ropných firem z rozpoutaných válek, jsou náklady na několik set tisíc uprchlíků jen kapkou v moři. Vyzývám tedy všechny podporovatele zbrojení a válek, producenty barevných revolucí, vývozce demokracie na bombách a tancích: Postarejte se o své uprchlíky!

Dámy a pánové, vy osobně máte odpovědnost za uprchlickou kalamitu! Pane Pehe, a to platí i pro vás!

Související články:


Komentáře:

Mír celému světu
Komentář vložil: Miloslav Dědek
24.05.2015 13:29
Při čtení tohoto článku jsem se dobře bavil. Rozesmál mně návrh řešení problému s uprchlíky: “Navrhuji tedy řešení problému s uprchlíky prostřednictvím těch, co jsou odpovědní za jejich stav. Jsou to zbrojařské firmy, které někomu vydělaly slušné peníze a jinému způsobily nezměrná utrpení. Majitelé těchto firem by se tedy měli ujmout uprchlíků. A spolu s nimi i odpovědní politici a propagandisté. Několik set Iráčanů jistě může ubytovat na svém ranči i rodina Bushů, u nás se přidá Topolánek, Kalousek s pěnicí Parkanovou, Mitrofanov, Marťanovič a mnoho a mnoho dalších, kteří se za svou proamerickou válečnou agresivní politiku nestyděli a nestydí”.
Navrhuji nastolit Globální centrální světovládu založenou na demokratických principech, která by mohla nastolit trvalý mír na celém světě, a to prakticky stejným způsobem, kterým se podařilo nastolit trvalý mír v rámci všech států spojených v projektu EU. Jedna možná cesta k nastolení globální demokratické světovlády je uvedena v článku: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/01/otevreny-dopis-vsem-lidem-na-planete.html

Chybička se vloudila
Komentář vložil: Vydra
24.05.2015 18:29
Pan Pehe píše jen to, za co je placen. Spousta pisálků to tak vždy dělala. Pamatuji se dobře, že v době před rokem 1989 mohl člověk nalézt v mediích v rozmezí kratší nebo delší doby zprávy typu = sláva Titovi → krvavý pes Tito; naše elita Slánský a spol. → popravte Slánského a spol.; božský Stalin → vrah Stalin atp. Zprávy se řídily podle postojů SSSR. Po roce 1989 se dozvídáme zcela podobně, že ten či onen vůdce jsou bezvadní a za čas jim přejeme to nejhorší, nebo vzácně i naopak jako třeba v případě Castra. Tentokrát se to však pro změnu řídí podle postojů USA.
Spíše k pláči než ke smíchu je to, že velká část národa to „baštila“ tehdy i nyní a ta druhá část národa jásá nad tím jakou máme dnes skvělou demokracii, protože může zveřejňovat i opačné názory. Nikoho z našich politiků takové názory sice nezajímají, ale je to fajn trochu si pokecat nebo dokonce zanadávat. Ovšem uprchlíci sem stejně napochodují podle určených kvót, TTIP bude přijata, svůj podíl na dluzích Ukrajiny také zaplatíme, nakoupíme hory zbraní a střeliva, povoláme brance a brankyně a třeba je i pošleme někam do tepla či zimy hájit zájmy…čí?, vše ve jménu demokracie a solidarity… s kým? Ovšem nikdo není dokonalý. I za totáče jsme slýchávali přiznání, že vedle obrovských úspěchů tu či onde došlo k chybě vedoucí strany, kterou musíme napravit všichni zvýšeným budovatelským úsilím v zájmu dosažení světlých zítřků. Slyšeli jsme to téměř pravidelně po každé pětiletce. Teď se to zřejmě začneme dozvídat po veleúspěšných humanitárně-demokratizačních akcích a jako tehdy budeme muset chybičky, které se vloudily, všichni napravit. Budovatelské úsilí se už nenosí, světlé zítřky také ne, protože už teď se máme skvěle a EU se stará, aby bylo pořád lépe. Teď jde hlavně o banky a o dluhy. Takže plaťte, plaťte milánkové,stále platí, že každá sranda něco stojí.