Ivo Šebestík
22.5.2015 Altpress
Přesně 15. května svitla oběma národnostním komunitám na Kypru naděje na znovusjednocení ostrova. Ten stále zůstává takzvanou zelenou linií rozdělen na řecký jih a turecký sever, přičemž početně tvoří Řekové výraznou majoritu.
Pod záštitou OSN se sešli toho dne Mustafa Akinci, lídr kyperských Turků, a Nicos Anastasiades, zastupující Řeky, aby našli řešení pro „město duchů“ jménem Varoša. Podle optimistického scénáře jednání by se Varoša měla vrátit původnímu, převážně řeckému obyvatelstvu, které v počtu 45 tisíc Varošu opustilo, když město padlo do rukou turecké armády. Ta je kontroluje dodnes, tedy už čtyři desetiletí. Neobývané chátrající domy, neudržovaná dlažba ulic, obchody bez zboží i majitelů, takový je obraz toho místa.
A přesto bylo kdysi vyhledávaným turistickým letoviskem. Pláže v jeho blízkosti pokrývá jemný písek a turisty lákaly i tamní turecké lázně. Své letní dovolené zde trávily hvězdy stříbrného plátna, Liz Taylorová, Sofie Lorenová a jiné. Rozdělení ostrova, napětí mezi tamními Řeky a Turky, přítomnost armády a nechvalně proslulá zelená linie vytvářející území nikoho připomínající místy válečnou zónu – to vše pospolu komplikuje existenci Kypru a ostrovany z obou národnostních komunit nakonec připravuje i o nemalou část příjmů z turistického ruchu, jehož rozvoj je pro Kypr směrodatný.
 |
| Kyperským Řekům a Turkům svitla naděje na opětovné sjednocení ostrova |
Návrat Varoši do původního stavu měl proběhnout výměnou za mezinárodní status letiště v Ercanu a přístavu Famagusta. První kolo jednání mezi oběma kyperskými komunitami však zatím výraznější pokrok nepřineslo. Případ Varoši se prozatím odkládá na pozdější dobu. Nicméně určité výsledky se přesto dostavily již nyní. Počínaje datem zahájení jednání obou stran – patnáctým květnem letošního roku – přestali mít kyperští Řekové za povinnost vyplňovat formuláře opravňující je ke vstupu do severní turecké části ostrova. Bylo také rozhodnuto o otevření dalších přechodů mezi oběma stranami.
Už počínaje rokem 2003 se začaly vztahy mezi kyperskými Řeky a Turky zlepšovat. V takzvané nárazníkové zóně vznikl Dům spolupráce, místo, na kterém se scházejí Řekové i Turci, kteří si přejí nalézt společné řešení a úzce spolupracují. Pořádají se také společné sportovní akce, například basketbalové turnaje mládeže, a podobně.
Během referenda, které v roce 2004 zorganizovala na Kypru OSN, se pro sjednocení ostrova vyjádřilo 64 procent kyperských Turků, zatímco kyperští Řekové řekli ano jen ve 24 procentech z celkového počtu hlasujících. Dodnes je vůle po sjednocení ostrova výrazně vyšší mezi kyperskými Turky.
V roce 2004, po vstupu Kyperské republiky do Evropské unie, získalo na 95 procent kyperských Turků evropský pas. Mnozí s tímto pasem vycestovali za prací do dalších zemí Unie, hlavně do Velké Británie. Většina z těchto kyperských Turků se ale na Kypr už nevrací. Proč? Je zde poměrně vysoká nezaměstnanost. Její výše do značné míry ovlivňuje právě situace rozděleného ostrova. Důvody vedoucí ke sjednocení jsou tedy nepochybně i ekonomického rázu, což si významná část obyvatel, ať už Turků či Řeků, dobře uvědomuje.
 |
| Podle optimistického scénáře jednání by se Varoša měla vrátit původnímu, převážně řeckému obyvatelstvu… |
