17. 5. 2015 zdroj
Ministr zahraničních věcí Lotyšska a starosta Rigy nepřikládají význam urážce hlavy sousedního státu. V centru Rigy se objevila “atrakce”- každý, kdo chce, má možnost přibít hřebík do obrazu na kříži ukřižovaného ruského prezidenta Vladimíra Putina. Podle zpravodajství televizního kanálu TV5 si autor instalace přál zůstat v anonymitě.
Ve dvoře bývalé budovy KGB Lotyšské SSR se objevila socha s ukřižovaným Putinem na kříži. Zatlouct hřebík do něho mohou všichni zájemci. “Skutečnost, že tento exponát se nachází v centru Rigy a právě v této budově, je zákonité. On sám v takových institucích působil a zaslouží si, aby byl do něho zatlučen hřebík. Je na správném místě ve správnou dobu,” řekl televiznímu reportérovi návštěvník “atrakce” Ronalds. 
Ukřižovaný “Putin” se stal jedním z exponátů výstavy, otevřené na nádvoří budovy, a bude tam do konce května. Návštěvníci se rozdělili do dvou skupin: na ty, kteří zatloukají hřebíky, a ty, kdo je vytahují. Bezplatná expozice má 10 děl, včetně převráceného a krvácejícího automobilu, uvnitř kterého začala o Muzejní noci tryskat fontána. Podle autora této instalace Andrise Maračkovskise to symbolizuje fakt, že se lidé v rámusu města přestali navzájem slyšet a vidět. “Baví mě práce s mnoha materiály, které produkují intenzivní příběh. Líbí se mi, když se člověk ponoří do exponátu, začne v něm něco hledat, vytahovat symboly ze své osobní zkušenosti,” řekl Maračkovskis.
Řada rozhořčených návštěvníků výstavy oslovila oficiální orgány s protestem. Starosta Rigy Nil Ušakov (“Souhlas”) však žádosti zapůsobit na “umělce” okamžitě odmítl s vysvětlením, že nemá odpovídající pravomoci: “Výstava se koná v budově, za níž zodpovídá ministerstvo kultury. Oni nic se samosprávou nekoordinují, protože výstava se koná na nádvoří budovy, ne na ulici. Takový je zákon. A Duma nemůže zasahovat. Při pohledu na výstavu pochopíte, že v Rize je ještě někde možné koupit trávu.”
Zástupce ministerstva zahraničních věcí země Ivar Lasis zase v rádiu Baltkom prohlásil: “Je to umělecké dílo a není to v naší kompetenci, posuzovat instalaci musí profesionálové a teoretici umění. Na ně se doporučujeme obrátit. Domníváme se, že se tam těžko postihne nějaká podobnost s nějakou reálně existující osobou.”
Bývalý ministr zahraničí Janis Jurkans se však domnívá: “Z politického hlediska je to zatloukání hřebíků do politické rakve Lotyšska. Je to velmi špatný politický signál, na který musí reagovat lotyšské ministerstvo zahraničních věcí, a možná i prezident. Za takové věci následují obvykle omluvy.” Dodal: “Jsem pobouřen. Je to hrozná věc. Nevím, kam jsme se to dostali. Někteří mohou říct Ježíšovými slovy: Pane, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. Ale nikdo nebude zapomenut a nic nebude zapomenuto. Je to velmi, velmi nepřátelský krok proti vlastnímu státu a proti svému sousedovi.”
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Valdimíra Grulichová
