Boj o moc v Kremlu a my

Radim Valenčík
9. 6. 2015       Radim Valenčík píše
Překvapujeme, jak povrchní pohled mají naši politici a média na vývoj v Rusku. Projevilo se to i nyní ve velmi povrchních reakcích na hodně špatný dokument o roku 1968, který vysílala Rossija 1, viz zde. Tato a podobné události jsou zcela zřetelnými projevy boje o moc v Kremlu. Upozornil jsem na to již v období Putinova zmizení po zavraždění B. Nemcova:

“Především mě překvapuje, že mezi spekulacemi o různých motivech není zmíněna případná provokace ze strany ruských jestřábů s cílem dostat Putina do zajetí jejich (tj. jestřábí) politiky. Přitom tento motiv se zdá být nejrealističtějším. Putin je racionální politik a rozhodně ne jestřáb. Spíše je politik možného, který odolává tlaku jak ze strany Západu (který nabývá iracionálních podob), tak ze strany domácích jestřábů (pro posilování pozic kterých je iracionální tlak ze strany Západu živnou půdou).” zde

Nyní na blogu Extrend.sk vyšel velmi dobrý článek A. Macúchové, který přináší poměrně přesnou analýzu toho, jak mocenské boje v Kremlu probíhají. Zde je tento článek v plném znění:

Boj o Kreml v Kremlu

Alexandra Macúchová

Označení “Putinovo Rusko” je už pomalu archaismus. Dnešní Rusko se totiž opět zmítá v mocenském boji.

Kreml se opět stává krutým bojištěm plným intrik a bratrovražedného soupeření. Zatímco v éře Sovětského svazu vyšlo najevo, že proběhl nějaký boj, až když byl jasný vítěz, dnes je dějiště těchto procesů o něco čitelnější.

O moc nad Ruskem momentálně bojují čtyři hlavní skupiny, mezi nimiž dělal dosud Vladimir Putin arbitra. Sedmnáct měsíců bojů na Ukrajině však postavili Putina před volbu a on ji bude muset už brzy udělat. Svět by se měl na tuto situaci připravit. Proto je vhodné představit si nejen hlavní skupiny a jejich protagonistů, ale i média, které využívají při uplatňování svého vlivu.

Skupina kolem FSB (Federální bezpečnostní služba)

Skupina kolem zpravodajských služeb je již tradičním účastníkem bojů o moc v Kremlu a velmi nerada prohrává, takže je horkým kandidátem na vítěze i dnes.

Skupinu tvoří dvě instituce a pět hlavních vůdců. Vnitřní zpravodajská služba FSB, nástupkyně KGB, a ruská ortodoxní církev, nejrozšířenější v Rusku, hlásí se k ní až 68 procent Rusů. Vůdci této nejvlivnější skupiny jsou šéf prezidentské administrativy Sergej Ivanov, primátor Moskvy Sergej Sobjanin, předseda Dumy Sergej Naryškin, velmi vlivný bývalý vicepremiér Igor Šechina a předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušhev (bývalý šéf FSB).

Tato skupina používá k šíření informací a konspiraci například tiskovou agenturu Itar – TASS, média jako Sputnik (Ria Novosti), Russia Today či Izvestija.

Anti-FSB skupina

Patří do ní tři organizace a dva vlivní muži. Mluvíme o Fesderálnej ochranné službě (FSO), což je vlastně prezidentská ochranka. Další součástí skupiny jsou vojenská rozvědka GRU a ministerstvo vnitra (MVD). Hlavními představiteli tohoto tábora jsou čečenský prezident Ramzan Kadyrov a bývalý šéf prezidentské administrativy Vladislav Surkov, který je údajně vysoce postaveným příslušníkům GRU. Tento tábor při ovlivňování veřejného mínění přednostně využívá noviny Nězavisimaja Gazeta.

Průmyslová skupina

Dva největší ruské giganty Rostec a státní Rosoboronexport zastoupené výkonného ředitele Rostecu Sergeje Chemezova nejsou horkým kandidátem na vítězství v boji o Kreml, ale jejich příklon k jedné nebo druhé nejsilnější straně může být rozhodující. Spolupracují s rádiem Echo Moskvy, které je mylně označované jako poslední nezávislé médium v ​​zemi.

Armádní skupina

Armáda je také tradičním účastníkem bojů avšak zatím nehraje rozhodující roli. V čele tohoto tábora stojí ministr obrany Sergej Šojgu, známý agresivními postoji a nenávistnými výroky o Evropě či Americe. Je však velmi oblíbený mezi Rusy.

Teoreticky se dá mluvit i o páté skupině v podobě liberální opozice, která vede otevřený boj proti vládě Vladimira Putina. Při politické činnosti využívá jako propagandistickou platformu převážně média Novaja Gazeta a Moskovskij Komsomolec. Nicméně je nepravděpodobné, že by výrazně zasáhla do mocenských bojů o Kreml.

Před 17 měsíci byl Putin ještě pánem těchto skupin a korigoval jejich vztahy. Krize na Ukrajině však spustila vnitropolitický boj a oslabila Putinovu pozici. Dnes si už nemůže být jistý nikým a o to důležitější bude, kterou skupinu pustí k moci, respektive kterou skupinou se nechá ovládat. Rusko ztrácí Írán, svého největšího spojence proti USA, a elity se navzájem obviňují ze selhání na Ukrajině.

Příslušníci FSB zastávají momentálně vysoké posty v Putinovy ​​administrativě a právě tato tajná služba je obviňována ze selhání na Ukrajině. FSB se stahuje z Ukrajiny, její místo zajímá GRU. FSB se proto soustřeďuje na ovládnutí ministerstva vnitra, protože nemá vlastní bojové oddíly.

Připomeňme si důležité momenty, které ovlivňují a doprovázejí mocenský boj za zdmi Kremlu. Jejich správná interpretace může pomoci pochopit postoje jednotlivých skupin, jakož i taktiku jejich boje:

– Červen 2014 – Ramzan Kadyrov oznamuje, že jde založit vlastní zpravodajskou službu a policejní síly v Čečensku. Na tuto práci si najímá bývalého majora z FSB Daniila Martynova.

Září 2014 – Putin říká, že FSB by měla projít transformací. Otevřeně tedy vystupuje proti FBS.

– Říjen 2014 – anti-FSB tábor vypouští přes své média informaci, že ministr vnitra Vladimír Kolokolcev by měl odstoupit a měl by ho nahradit první náměstek a bývalý Putinův ochranka Viktor Zolota. Dosud se tak nestalo, ale informace je stále aktuální, anti-FSB se snaží oslabit vliv FSB na ministerstvu vnitra.

– Prosinec 2014 – Ramzan Kadyrov (anti-FSB) shromáždil na stadionu dvacet tisíc po zuby ozbrojených vojáků, kteří skandovali: “Ať žije náš národní lídr Ruska, Vladimir Putin!”

– Začínají se šířit fámy, že Nikolaj Patrušev by měl odejít z funkce předsedy bezpečnostní rady.

– Únor 2015 – Putin buduje zpravodajské skupiny v rámci ministerstva vnitra, jejichž hlavním úkolem je odhalovat intriky FSB.

– 27. února – vražda opozičního lídra Borise Němcova.

– 4. březen – Kaydyrov zveřejňuje na sociální síti Instagram fotku, na níž se objímá s Putinem a s textem, že by za prezidenta i život položil.

– 4. březen – Kadyrova spojenec Surkov opouští i s rodinou Rusko.

– 8. březen – šéf FSB Alexandr Bortnikov oznamuje zadržení dvou Čečenců podezřelých z vraždy Nemcova.

– 11. březen – Kreml ruší Putinovu cestu do Kazachstánu, prezident se na deset dní vytrácí z veřejného dění a nikdo neví, kde se nachází a co dělá. V Rusku se šeptá o hrozbě převratu, která se nakonec nepotvrdila.

Dosavadní průběh boje o ovládnutí Kremlu a Ruska ukazuje, že žádná skupina není schopna sama porazit Vladimír Putina. Prezident si však nemůže být jistý ani tím, že FSB se v boji o ovládnutí Kremlu spojí s anti-FSB s FSB skupinou, což by zásadně změnilo rozložení sil a předznamenalo výsledek zápasu.

Jak řekl Winston Churchill, povahu kremelských intrik neobjasnil až do chvíle, dokud se vítěz neujme moci. Nevíme ještě, kdo tím vítězem bude, můžeme však oprávněně předpokládat, že Putinova éra v Rusku se už pomalu chýlí ke konci. zde

K tomu můj komentář:

Článek obsahuje více faktů a racionálních analýz než fabulací, i když ne vše postihuje zcela přesně. Jako koncept blízký realitě jej lze brát vážně a v tomto smyslu je i užitečný. Aspoň pro mě, protože na vnitropolitický vývoj v Rusku nejsem expert.

Mě zajímá především to, jak je generována moc v našem civilizačním okruhu, v té oblasti, ve které žiju, za kterou nesu odpovědnost a kterou mám možnost alespoň částečně ovlivnit. V monografii, kterou jsme s naším týmem nedávno vydali, dáváme (podle mého názoru) původní a poměrně přesnou anatomii současné moci, viz odkaz na plný text zde:

Zejména část:

5. Bariéry přechodu ke společnosti založené na produktivních službách (s. 78 – 85)

– Fenomén investování do společenské pozice

– Propojení pozičního investování a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad

– Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a současný svět

6. Východiska ze současné situace (s. 86-89)

– 6.1 Faktory bránící degeneraci

– 6.2 Předpokládaný vývoj a alternativy transformace základního ideového

paradigmatu

Slovníček původních pojmů (s. 93)

A ještě osobní poznámka:

Tím, jak je v současné době u nás generována moc, jsem velmi znepokojen a myslím, že je nutné udělat maximum pro nápravu. A to, co nejdříve. Pokud se nám to podaří, nemusíme se bát ani Putina (ani těch, co mohou přijít po něm a být mnohem horší, o což si svou současnou politikou koledujeme), ani militantního Islámu, ani nikoho jiného. Za největší riziko současnosti pak považuji to, že si stále ještě ani někteří dost inteligentní lidé neuvědomují prostou skutečnost: 

Největším nebezpečím pro nás v současné době jsme my sami, naše neschopnost řešit problémy spojené se samotnými základy fungování moci našeho “vyspělého světa”.


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2419-boj-o-moc-v-kremlu-a-my.html