Demokracie USA je smrtonosná

Avatar
Původní autoři

29. 6. 2015    zdroj
Nová kniha Williama Blooma “Smrtonosný export Ameriky – demokracie” je o americké zahraniční politice a metodách působení NATO. Autor knihy, který pracoval svého času na americkém ministerstvu zahraničí, zasvěceně vypráví o službách Ameriky a dokazuje, že “americká demokracie je mýtus, který nemá nic společného se starostlivostí o ostatní země a národy.” IA REGNUM zveřejňuje úryvky z knihy.


“Od konce studené války se USA výhradně zabývají tím, že vytvářejí vojenské základny kolem Ruska. Naše demokracie je nebezpečné zboží.

Proč Washington začal náhle podporovat odstranění Janukovyče? Byl to legitimně zvolený prezident v roce 2010 a z právního a demokratického hlediska bylo vše dodrženo. Je to jedna z nepříjemných otázek, které ministerstvo zahraničí USA vždy nechává bez odpovědi.

Od konce druhé světové války změnil Washington více než padesát demokraticky zvolených vlád cizích zemí, pro dosažení tohoto cíle bylo zabito mnoho zahraničních vůdců. USA manipulovaly volby nejméně ve třiceti zemích …

S ohledem na vojenskou sílu mohou USA v současné době pouze dvě země něčím čelit – jsou to Rusko a Čína. Aby však bylo možné zvítězit nad USA, tyto země by musely změnit svou ideologii a učinit ji imperialističtější, než je tomu u Washingtonu. Sovětský svaz, na rozdíl od názoru většiny politologů, nebyl imperialistickou mocností. Kreml se více orientoval na sebeobranu.

Během 20. století útočil Západ na Rusko třikrát. Desítky milionů Rusů byly zabity nebo zraněny. Rusové si to samozřejmě stále pamatují a nechtějí to připustit počtvrté.

Po rozpadu SSSR začaly USA otevírat jednu vojenskou základnu za druhou a neustále hledají prostřednictvím zemí EU nová místa, kde mohou umístit další vojenské základny. USA vytrvale prosazují jednu raketovou základnu za druhou a všechny jsou namířeny na ruské území. Americká média tvrdí, že toto úsilí nemá nic, absolutně nic společného se samotným Ruskem. Pak je nepochopitelné proč a proti komu jsou rakety rozmísťovány. Před několika lety ruský prezident Vladimír Putin na jedné z konferencí vyjádřil nálady Rusů: “Zda je NATO vojenská organizace? Ano. Postupuje NATO stále blíž k našim hranicím? Ano. Ale proč?” Odpověď nenásledovala. Není divu, že Moskva Washingtonu nevěří.

Washington by si moc přál, a politologové jsou si toho dobře vědomi, přetáhnout Ukrajinu na svou stranu. Vůbec ne pro naplnění nějakých růžových nadějích ukrajinského lidu, ale kvůli umístění svých vojenských základen také tam. Umístit svoje loďstvo a přinutit odejít ruskou flotilu z Krymu byl nejarogantnější sen NATO. Podle jejich ideálního scénáře se Ukrajina měla připojit co nejdříve k EU, kde by jí bylo vyčleněno ubohé bezhlasé místo v klubu zemí stejně chudých, osiřelých, jako je Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko. A soudě podle toho, co se děje na Ukrajině, tato chudá země je připravena za tento mýtus zaplatit vysokou cenu.

Ukrajinci, kteří schválili státní převrat, a jejich vlivní západní spojenci mlčí o tom, kdo byli ti lidé, kteří převrat v únoru 2014 uskutečnili. Hlavní bojovou silou převratu byli nacionalisté, kteří jsou nyní v nové vládě. Ukrajinci už zapomněli, že v Kyjevě byly neonacistické akce, během nichž zazněly výzvy otevřeně útočit na Židy, to vše probíhalo pod portréty Stěpana Bandery, ukrajinského nacionalisty, který spolupracoval během druhé světové války s nacisty, a pod jehož vedením byly páchány zločiny proti Židům a Polákům.

Izraelský deník Haaretz 24.února 2014 oznámil, že vrchní rabín Moshe Reuven Azman radil kyjevským Židům, aby opustili na čas Kyjev a možná dokonce i zemi. Edvard Dolinskij, jiný vůdce ukrajinských Židů, dokonce žádal Izrael o pomoc.

V zaznamenaném telefonickém rozhovoru mezi ministrem zahraničních věcí Estonska Urmas Paetem a Catherine Ashton se mimo jiné říká, že odstřelovači, kteří pálili na demonstranty, byli z nové koalice, ne lidé Janukovyče. Jsou to všechno známé věci a skutečnosti, které však dnes nikdo nepřipomíná. Od samého počátku byl tento Majdan organizován pochybnými osobami s pochybnými cíli, a nikoli pro přemýšlející občany.

Ozbrojenci, kteří uchvátili moc (v Kyjevě – pozn. IA REGNUM), mně velmi připomínají “Kosovskou osvobozeneckou armádu”, je to srocení nacionalistické chátry, která od roku 1999 nyní vládne v jedné z bývalých srbských provincií.

Chci vám připomenout záznam telefonického rozhovoru mezi Victorií Nuland (Ministerstvo zahraničních věcí USA) a americkým velvyslancem na Ukrajině, v němž Nuland doporučuje Arsenije Jaceňuka, který byl brzy jmenován premiérem v prozatímní vládě.Tento rozhovor jasně ukazuje vliv USA na přijímání důležitých politických rozhodnutí ze strany Ukrajiny. Ale to všechno se nestalo náhodou, a netýká se to jen Ukrajiny.

Chci vás seznámit s organizací NED (National Endowment for Democracy) – Národní fond pro demokracii, což je instituce vytvořená v roce 1983 během prezidentství Ronalda Reagana. Organizace má podporovat politická opatření a vést psychologické války proti státům, které nesouhlasí s politikou USA.

Tato platforma je nesporně nejdůležitějším nevojenským nástrojem Washingtonu při odstraňování nepohodlných vlád. Na internetových stránkách NEDu najdete 65 ukrajinských projektů, které byly vytvořeny dávno před posledními událostmi na Majdanu, tyto projekty plně spoléhají na finanční podporu z USA. Rada NED popisuje projekty, na které jsou vydávány peníze, a skrývá fakt, že pro získání grantů je nutno přijmout základní americkou filozofii, a sice, že pokrok a rozvoj jsou možné pouze v případě odmítnutí všech forem a idejí socialismu, kapitalismus je jediná forma ekonomiky, a všechny zahraniční investice jsou apriorně blaho pro tuto zemi. Ve skutečnosti jsou cíle a úkoly NEDu úplně jiné, tato instituce má dělat více či méně otevřeně to, co CIA dělá v tajnosti po celá desetiletí. Washington tak pomáhá provádět tajné operace.

Allen Weinstein, jeden ze zakladatelů fondu, který se aktivně podílel na přípravě legislativy pro NED, řekl v roce 1991: “Vše, co dnes děláme legálně, dělala CIA před 25 lety tajně.” NED je financován americkou vládou (od r. 1991 tvoří rozpočet fondu v celkové výši 5 miliard dolarů). NED se však prezentuje jako nevládní organizace, protože tento status dává větší prostor k manévrování, než umožňuje status oficiální vládní organizace USA.

Novinář Robert Parry nedávno prohlásil: “Pro NED a americké neokonzervativce byl Janukovyč legitimním prezidentem, dokud podepisoval obchodní smlouvy a postupoval podle pokynů Mezinárodního měnového fondu. Dokud poslouchal, byly USA spokojeny, ale když Rusko začalo nabízet příznivější podmínky pro ukrajinský národ a Janukovyč začal váhat, USA rozhodly, že je čas na “změnu”…. Musíme se ptát sami sebe společně s Putinem: proč? Proč NED sponzoroval 65 projektů v jedné zemi? Proč Washington najednou vystoupil za odstranění Janukovyče? Prezident, který byl legitimně a demokraticky zvolený v roce 2010? Protože tam byly protesty? Ale Janukovyč opakovaně přistoupil na významné ústupky včetně vyhlášení amnestie pro ty, kteří byli zatčeni. 25. ledna jmenoval do vlády dva své odpůrce: předsedu vlády a místopředsedu vlády. Vyhlásil předčasné volby, ačkoli bylo velmi pravděpodobné, že by byl znovu zvolen, ale toto nechtěl Washington …

Carl Gershman, prezident NEDu, napsal v září 2013, že “v podobě Ukrajiny jsme dostali důležitou hodnotu.” A tento člověk ví, o čem mluví. Vede organizaci od jejího založení a nepopírá svou účast v revoluci růží v Gruzii (2003), v pomerančové revoluci na Ukrajině (2004), v cedrové revoluci v Libanonu (2005), v tulipánové revoluci v Kyrgyzstánu (2005), v zelené revoluci v Íránu (2009), a poté v roce 2014 na Ukrajině.

USA si zvykly na světové vůdce, kteří drží jazyk za zuby a souhlasí se zločinnou politikou Washingtonu …

Odloučení Krymu od Ukrajiny umožnilo americkým médiím projevovat nespoutané nepřátelství vůči prezidentu Putinovi. Nyní je tento člověk na Západě nepřítelem číslo jedna, všechno, co říká, je kritizováno nebo zesměšňováno. Zdá se, že studená válka opravdu nikdy neskončila.”

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová