Václav S. Cigánek
11. 6. 2015 (zasláno k publikaci autorem, publikováno zde)
Citace „Protiproudu“: „Katolík tedy upálení Husa odmítá. Jenže u protistrany tady existuje – sine ira et studio (tedy řečeno bez zaujatosti, pozn. PP) ještě větší „dluh“. Hus sám upalování kacířů (jimiž nazýval své myšlenkové odpůrce), v disputaci na Žebráku roku 1409 přímo požadoval, jak uvádí protestant a jeho ctitel František Palacký ve III. dílu svých Dějin národa českého (str. 117 ve vydání z roku 1939).“
Odpověď: Katolíci byli 600 let cílevědomě udržováni na falešném základu křivých svědectví, na která se pak pozdější historikové odvolávali jako na pravdivé historické prameny. Husovo upálení proto po celá staletí pokládali za spravedlivé potrestání arcikacíře. Tedy katolík, tímto vytvořeným veřejným míněním ovlivněn, upálení Jana Husa bohužel neodmítá, ale pokládá za správné a zasloužené.
Jan Hus schvaloval upalování heretiků nejen roku 1409, ale i dříve ve svém komentáři na Sentence Petra Lombardského. Tím ale jen deklamoval oficiální učení tehdejší katolické církve. Pokud by se kategoricky postavil proti, byl by to konkrétní důkaz proti němu a znovu by byl nazván kacířem, protože veřejně vystupuje proti učení katolické církve. Tento postoj Husa vůči katolické nauce zřejmě bolestně zranil protestanta F. Palackého, ačkoliv byl Husův ctitel. Hus ale rozhodně neschvaloval upalování nevinných lidí, kteří byli od svých nepřátel pouze ocejchováni jako kacíři s cílem se jich z různých důvodů zbavit – „odstranit myšlenkové odpůrce“, nepříjemné mravokárce, získat majetek po bohatých „kacířích“…. Otázku upalování kacířů, spojenou s monstrprocesy, zde není prostor komplexně řešit.
Citace „Protiproudu“: „Jeho štvaní na kazatelně proti kněžím, kteří stáli na straně arcibiskupa Zbyňka, vyprovokovalo roku 1411 dav k tomu, že upálil několik duchovních, z nichž známe jedno jméno: dominikán Jan řečený Malík. To mu vytýká Štěpán z Pálče, jak sděluje Jan Sedlák ve své husovské monografii.“
Odpověď: Proč není historický záznam o těchto několika, údajně konkrétních duchovních i s jejich jmény zachycen alespoň v archivech arcibiskupa Zbyňka? Je pravděpodobné, že lid byl zraněn křivdami ze strany některých pražských kněží a kanovníků, kteří pohoršovali svým nemorálním životem a vydíráním lidu svatokupčením, a proto navíc štvali z kazatelen i proti Husovi, takže by nebylo divu, kdyby lid nad tímto údajným Malíkem učinil krátký proces. Tím spíše, že bouřím lidu v Praze předcházela poprava třech mládenců, kteří se postavili proti svatokupectví. Na rozdíl od Malíka a údajných několika kněží, jména třech mládenců byla historicky zaznamenána. Navíc, tuto příhodu s Malíkem cituje pouze Štěpán z Pálče, který se na soudu dopustil proti Husovi křivé přísahy. Věřit tomuto falešnému svědku je možné jen z účelových důvodů.
Na období, v němž Hus vystupuje, je třeba se dívat objektivně, ne pouze jednostranně s předem stanoveným cílem. Bylo trojpapežství, kdy jeden papež exkomunikoval druhého, papež si ze ziskuchtivosti uzurpoval jmenování všech církevních úřadů, včetně far. Za jmenování do úřadů se papežské kurii platil „poplatek za vystavení listiny“, ten byl oficiální. Jenže kromě toho bylo třeba si zajistit, aby byla listina vystavena na to správné jméno… Každý ze vzdoropapežů jmenoval své biskupi, kanovníky atd. Ti mezi sebou soupeřili. Rozhodující bylo, kterého papeže uznal panovník. Stávalo se, že i tentýž papež prodal jeden úřad několika lidem najednou, jak o tom svědčí Sedlák, na něhož se paradoxně Husovi kritici nejvíc odvolávají. Kostnický koncil vydal heretický dokument, kterým vyhlásil herezi konciliarismu, preláti se dopouštěli svatokupectví, hrubě zneužívali odpustky. Někteří kněží, kteří konkrétně nabádali ke kupování odpustků, se tím dopouštěli hrubého kacířství, když tvrdili, že za peníze je možno odpustit všechny hříchy. Toto je hereze spojená s hříchem simonie – svatokupectví. Navíc, vybrané peníze pseudo-papež Jan XXIII., který byl později sesazen a uvězněn, zneužíval k válce. Prostí lidé byli vydíráni, odpůrci svatokrádeží byli trestáni dokonce smrtí… Toto velké pohoršení v lidech vřelo a stupňovalo se až k zjevnému odporu. A pokud se jeho obětí stal údajný dominikán Malík, nebylo to důsledkem tzv. Husova štvaní z kazatelny, protože tehdy už nepřátelé na Husa získali interdikt od pseudo-papeže Jana XXIII.. Bouře lidu byly jen ovocem skutečných zločinů a křivd ze strany propagátorů odpustků, dávajících zároveň pohoršení svým amorálním životem. Katolická historie ale vytváří dojem, jakoby tehdy byl jediným skutečným problémem jen tzv. štváč a arcikacíř Hus a jinak vše bylo v nejlepším pořádku.
Proč otázku upálení údajného Malíka neřešili Husovi současníci? Proč nebyl Hus na koncilu obviněn z tohoto zločinu? Jde o účelový argument, který se postavil až později s cílem očernit kazatele pokání!
Tyto podlé metody, jichž se dopouští církevní hierarchie a jí živení církevní písaři, byli nejen v době Husově, ale jsou i dnes. Příkladem je umlčení obětí pedofilie v Irsku, kdy jim bylo vyhrožováno exkomunikací a byly různě vydírány. Dodnes nebyli potrestáni kněží pedofilové ani v Irsku ani v Austrálii ani v Americe. Tento zločinný církevní systém trestá oběti a viníky chrání. Tak to bylo v době Husově a tak je to i dnes!
Mgr. Václav S. Cigánek, kněz
