SA tlačí na Nobelův výbor, aby udělil Porošenkovi Nobelovu cenu za mír

1. 6. 2015 Svobodné noviny

Uniklý dopis ze dne 19. května zaslaný předsedou ukrajinského parlamentu, Vladimirem Groysmanem, příslušníkovi diplomatického sboru (chargé d’affaires) amerického velvyslanectví v Norsku, s poděkováním, za jejich snahu nominovat ukrajinského prezidenta Petro Porošenka na Nobelovu cenu míru dále uvádí: „stále nejsme ujištěni, zda bude podpora dvou členů Nobelova výboru dostatečná, protože existuje pět členů výboru, a je nutná podpora 3 z nich.“

„Tudíž, očekáváme ještě další úsilí zaměřené na změnu pozice Berit Reiss-Andersena, Inger-Marie Ytterhornové a obzvláště předsedkyně Nobelova výboru Kaci Kullman Five. Pokud jde o uvedené, doporučujeme využít informací, které budete dostávat z Německa. Vaši kolegové v Berlíně nás ujistili, že dokumentace bude brzy doručena americkému velvyslanectví v Oslu. Pro pana Porošenka je nanejvýš důležité mít pevné záruky, že mu bude v roce 2015 udělena Nobelova cena za mír, jelikož by to mohlo upozornit na jednomyslnou podporu ukrajinské integrity světovým demokratickým společenstvím.“

Petro Porošenko vstoupil do úřadu dne 25. května 2014 po Amerikou sponzorovaném převratu v Kyjevě, který nainstaloval Arsenije Jaceňuka na post ukrajinského předsedy vlády dne 26. února 2014 poté, co náměstkyně amerického ministra zahraničí pro evropské a asijské záležitosti Victoria Nullandová nařídila americkému velvyslanci v Kyjevě 4. února 2014, aby stanovil Jaceňuka jako vůdce junty; Jaceňuk byl poté 26. února jmenován a zůstal u moci dodnes. Jedna pro-ruská část Ukrajiny, Krym, se poté odtrhl a připojil se k Rusku, druhá ukrajinská část, Donbass, se odtrhla, ale nebyla Ruskem přijata a následně bombardována ukrajinskou vládou až do prosince 2014. Opakované žádosti Donbassu připojit se k Rusku byly odmítnuty Vladimírem Putinem. (Přesto Ukrajina obviňuje Rusko z poskytování bojovníků, kteří jsou ve skutečnosti obyvatelé Donbassu, kteří odmítají být ovládáni režimem, který vzešel z Amerikou vytvořeného převratu). Německá rozvědka odhaduje, že bylo v této bombardovací kampani zabito až 50.000 lidí, ale americké a další oficiální odhady uvádějí obětí „jen“ 5.000.