– vlk –
30.6.2015 Kosa zostra čili https://vlkovobloguje.wordpress.com/
30. června je prý konečná. Konečná pro Řecko. Buď přijme podmínky Bruselu, MMF a Světové banky nebo prý bude od zítřka následovat jeho finanční Armagedon. Píši tenhle článek v neděli odpoledne. Navíc, kromě večerních televizních zpráv – které budou ale až asi za tři hodiny a při dynamice proměny situace kolem Řecka nemám momentálně žádný jiný zdroj informací, může být už dávno zastaralý a překonaný než se k vám dostane.
Minimálně v některých vývodech a možná i celkově. Uvidíme. Musím to risknout, protože jednání o řeckém dluhu získalo nový, naprosto nečekaný rozměr. K napsání tohoto sloupku mne totiž přiměly v televizních záběrech zjevně zděšené obličeje ministrů financí zemí Eurozony po té, co jim řecký premiér Tsipras suše oznámil, že Atény vypíší referendum ohledně toho, zda přijmout návrhy tzv. Trojky, které by PRÝ měly opět pomoci Řecku nebo zda je většina, v souladu s předvolebním programem posledních vítězů voleb v zemi, odmítne a posílí vyjednávací pozici vlády vůči mezinárodním věřitelům.
Ano, právě nevěřícné výrazy financministrů Eurozony a jejich ještě neuvěřitelnější komentáře mne donutily, abych zase jednou sedl ke klávesnici.
Ty reakce sem dám dvě. Za všechny ostatní. Bohužel jsem někde, kde je signál internetu na hodnotě nula a já nemohu ani ověřovat, natož rešeršovat. Takže budu jen parafrázovat, co stále nedostatečnější paměť dovolí.
Eurokomisař pro finance – Holanďan Jerome Dijsselbloem prohlásil, že tímto krokem řeckého premiéra jednání definitivně skončila, protože prostor k jednání se referendem definitivně uzavřel. Ano, vážení, když předseda vlády suverénní země se obrátí s naprosto fatálním problémem na obyvatele své země, jichž se důsledky toho rozhodnutí budou osudově dotýkat a to dlouhá léta, je to podle vrchního finančního demokrata v Bruselu důvod k tomu, aby s touto zemí byl ukončen jakýkoli dialog. Který má ovšem finanční rozměr asi 323 miliard eur. V korunách to dělá asi 8,7 bilionu – tedy nějakých 8 našich státních rozpočtů.
A všechno dorazil slovenský správce státní pokladny, rozhořčeně vzkazující do kamer, že —on a jeho kolegové celé 4 měsíce nedělají nic jiného, než prostě jednají o tom, jak by Tsiprasova Syriza splnila svoje předvolební sliby, ačkoli všichni vědí, že tudy cesta nevede a vést nemůže.—
Jak jsem uvedl, ty citace nejsou úplně přesné. Nemám možnost si sáhnout na originály. Ale význam a smysl jsem určitě zachytil.
Takže si to shrňme – demokraté ukončí dialog, když nějaký národ v obtížích, respektive – v existenčních obtížích má SÁM rozhodnout a to NEJDEMOKRATIČTĚJŠÍ formou ze všech možných a realizovatelných,o tom, zda chce dál splácet reálně nesplatitelný dluh a to navíc podle nekompromisního diktátu jiných nebo prostě, zda radši na sebe vezme a to už zítra, reálné a dodejme, nejspíš naprosto brutální, důsledky svého rozhodnutí – sdělit svým věřitelům, že už jim prostě dál a podle jejich not, platit nehodlá a přijme za to odpovídající následky. Takže Řecko vyhlásí platební neschopnost.
Nenapadá mne racionálnější varianta řešení situace, v které Řecko je! O svém osudu totiž mají vždy rozhodnout zejména ti, jichž se to bytostně týká a ponesou následně a dlouhodobě všechny náklady toho, či onoho rozhodnutí.
Neuvažuji nyní o tom, která z těch dvou cest je horší. Obě jsou děsivé. Jít do státního bankrotu je hrůza! Ovšem zůstat pod kuratelou Trojky a pokračovat v tom, co Řecku předepsala? To bych nazval hrůzou bez konce. Byť možná momentálně s menší dávkou bolesti. Možná. Ale podle mne vždycky se stejným výsledkem. Řeckým bankrotem, pokud nebude naprostá většina závazků Atén vůči věřitelům anulována.
Co mne ovšem dostalo naprosto, byl společný výrok obou šokovaných hodnostářů v Bruselu, že Tsiprase naprosto nechápou, protože on přece MÁ MANDÁT z nedávných voleb, takže podle nich MÁ rozhodnout sám …
Jednomu by se nyní chtělo napsat – konečně se na mezinárodní scéně objevil, mezi tou hordou politikářů, POLITIK. Který je rozhodnutý dodržet, co před pár měsíci voličům slíbil …
Skutečně je něco takového možné?
Rád bych věřil, ale už jsem příliš dlouho na světě a na zázraky nevěřím! A tohle by zázrak a nikoli malý – bezesporu byl. Politik je pro mne vždycky jen politikář. A to zejména v Evropě. Tedy člověk bez jakékoli vize s jednou jedinou výjimkou- snahou přežít příští volby a jedinou schopností – udělat proto přežití možné i nemožné – většinově na účet těch, co mu dali hlas.
Byl bych jen rád a dodávám, že hodně, kdyby se ukázalo, že jsem se v Tsiprasovi těžce zmýlil a že on je opravdovým a velkým a mimořádným politikem.
Nicméně, budu vycházet ze své premisy, že je i on jen politikář. Pak ovšem ale i tak velkého formátu. Který dal naprosto unikátní lekci z praktické politiky všem těm protřelým šampionům velké světové politické scény – Merkelovou, Hollandem a Lagardeovou počínaje, přes Tuska, Junckera až po ty malé a nepříliš významné, třeba ministry financí Slovenska, Slovinska nebo Estonska.
Zejména ti velcí – míním trio Merkelová, Hollande, Lagardeová kdysi na začátku řecké krize, kterou jsem ve svých komentářích tehdejších komentech pojmenoval – Příliš pozdě a příliš málo – tuhle partii rozehráli dost podivným způsobem.
Sice mluvili o různých eurovalech o záchranných balíčcích pro Řecko a jižní křídlo, ale vždycky mi to připadalo mimořádně polovičaté a navrhované objemy tzv. „pomoci“ velmi nedostatečné. Nepochopitelně malé a k tomu vysílané vždy s neodpovědným zpožděním, ačkoli situace vyžadovala rychlá řešení.
Nemám k disposici nějaká přesnější řecká čísla. Jen ta, která najdu ve veřejně dostupných zdrojích a navíc s omezením jazykových mutací, kterými vládnu. A když tyhle údaje dosadím do několika jednoduchých vzorců a provedu ještě pár interpolací, tak mi v samém začátku řeckých trablů vycházelo, že by věřitelé byli měli odepsat okamžitě nějakých 35% svých pohledávek a následně Atény měly podstoupit tvrdou finanční „odtučňovací kůru“. To by bylo mohlo fungovat. Místo toho eurozonální a eurounijní lídři vedli moudré řeči a rozdávali moudra napravo nalevo a Aténám posílali naprosto nedostatečnou pomoc. Natož, aby škrtli část řeckého dluhu, který se vyvíjí takto:
V době, kdy se konečně rozhodli pro částečný odpis pohledávek, už Řecko potřebovalo ne 35% , ale nějakých 50.A dneska? Dneska mohou mít Řekové šanci, vzhledem ke stavu tamní ekonomiky jen při nějakém 70-ti procentním seseknutí dluhů. Má li tamní obyvatelstvo mít nějakou budoucnost v reálně dosažitelném horizontu.
Často jsem si kladl otázku – jak je možné, že tohle ti velcí státníci a jejich aparáty nevidí? Vždyť přece při jejich zkušenostech a schopnostech lidí kolem nich… Neplatilo to o všech. Někteří zjevně měli své vlastní propočty, které se tak nějak kryly s těmi vlkovými.
Uvedu alespoň dva příklady – postoj Finska v začátcích „sanace“ řecké krize, kdy výměnou za svůj příspěvek do záchranného fondu původně požadovalo, aby dostalo za půjčené peníze nějaké speciální hmatatelné garance, které by v případě defaultu Atén mohlo realizovat a velmi rozpačitý přístup tehdejší slovenské premierky Radičové k slovenské účasti na tzv. eurovalu. Radičovou jsem dokonce tehdy, za její váhání a zjevnou neochotu se k plánu záchrany, organizovaný Merkelovou několikrát na Kose tvrdě natřel. Že jako je Evropankou jen za pěkného počasí a v době, kdy prší a fouká , není ochotna se rozdělit o svůj deštník. Dneska se jí hluboce omlouvám. Tehdy jsem si myslel, že velcí potentáti a potentátkyně z Bruselu a eurozonálních premierských kanceláří opravdu, ohledně řeckých problémů, vědí, co dělají a chtějí Řecku skutečně pomoci a že jim jde především o solidaritu v rámci EU… A Radičová že dělá jen potíže. Čas mne přesvědčil, že to byla právě Finsko a Radičová, kteří věděli, či aspoň tušili a já byl neuvěřitelně naivní. Tímto se paní Ivetě Radičové dodatečně pokorně omlouvám!!!
Netuším, zdali tehdy jen spočítala to, co já nebo jestli viděla už to, co já až mnohem později – totiž o co že. skutečně ohledně tzv. „pomoci“ Řecku, doopravdy šlo. A proč tzv. Grexit byl původně sprosté slovo a dnes se konstatuje veřejně a oficiálně a to nikoli v posledních týdnech a už vůbec ne dnech, že Evropa je na něj daleko lépe připravena než v roce 2009-2010? Kde je rozdíl tehdejší a dnešní situace, když dluh Řecka, měřeno jeho současným HDP, je větší než před zahájením ozdravné kůry, předepsané věřiteli?
Odpověď je velmi snadná a už na Kose před časem drahným zazněla – včetně dokumentačních grafů ! Zkrátka – změnilo se složení držitelů řeckého dluhu – z privátního sektoru se přesunul do držení států eurozony, MMF a Světové banky.
:
Takže původně, při vypuknutí řecké krize držel mezinárodní bankovní sektor /bez podílu řeckých bank/ celých 49% řeckého dluhu v nominální hodnotě 174 miliard eur. A Evropská centrální banka, MMF a státy eurozony 36% v nominální hodnotě 128 miliard.
v roce 2015 drží státy eurozony, ECB a MMF dohromady 85% řeckého dluhu v celkové finanční hodnotě 269 miliardy eur, naproti tomu mezinárodní soukromý bankovní sektor /bez řeckých bank/ je nyní na cca 10% a má v řeckých papírech celkově 31 miliard eur….
Státy eurozony tedy převzaly od od soukromých bank řecké riziko za 100 miliard eur…. Uznejte, že být velkým mezinárodním bankéřem je prima zaměstnání!
Jinými slovy – když řecká krize vypukla, což bylo těsně po období bankovní krize a hned po tom, co byly „znárodněny“ velké ztráty evropských bank a z veřejných prostředků došlo k jejich záchraně, najednou evropští a bruselští politikáři věděli, že nechat tehdy Atény padnout, znamená provést tuhle krajně nepopulární operaci, s dalším zestátněním řeckého dluhu! A že s tím jejich daňoví poplatníci budou mít obrovský duševní problém!
Netvrdím, že to byl jediný důvod, proč tehdy se všichni zaklínali, že Grexit a pád Řecka nikdy nepřipustí. Ale troufnu si prohlásit, že to byl nejméně důvod hlavní nebo aspoň jeden z těch nejhlavnějších důvodů!
Merkelová a spol. zkrátka prodali svým voličům a daňovým poplatníkům záchranu Řecka a nikoli opětnou záchranu bankovního sektoru. Pomáhat v unii se přece musí, ne? Jsme spojeni v dobrém i ve zlém…. Nebo jen spojeni k záchraně bankovních průšvihů? Zejména německých a francouzských bank?
Tohle je podle mne, v jednoduché a srozumitelné češtině, ono technokratické – —*dnes jsme na Grexit připraveni daleko lépe!*— Grexit a kolaps Řecka už neohrozí soukromý finanční sektor hlavních zemí Eurozony. Nic více a nic méně!
Nyní se přímo vnucuje další otázka – vlku, pokud máš pravdu, když tvrdíš, že Řecko stejně zbankrotuje, tak proč je vlastně ten nesmiřitelný tlak na Atény, aby přijaly režim předepisovaný Trojkou?! Proč vlastně tvrdě Lagardeová, Merkelová a její ministr financí Schauble tak tvrdě tlačí na Řeky? Co vidí oni a ty ne?
Nemyslím, že cosi nevidím. Zkuste si představit, že jste místě Merkelové. A víte zcela bezpečně, že Řecko opravdu nemá šanci se, v konečné fázi, bankrotu vyhnout. Co byste v takové situaci, pokud nechcete vystoupit v televizi před národ a sdělit- záchrana Řecka se nepodařila a nepovedená operace vás, německé daňové poplatníky stála 80-90 miliard eur a riskovat, že v tu ránu se rozpoutá velmi nemilá diskuse o tom, že to přece bylo do začátku jasné a Merkelová a její tým to museli vědět, která opravdu může skončit a u toho, co jsem vám již předestřel – tedy, že se řešila zejména opět expozice německých a francouzských bank v řeckých papírech a jejich sanace, udělali vy?
Já bych se nejspíš snažil o to a to dlouhodobě, abych Řecko dostal do takové pozice, že to bude ono, kdo zkrátka odmítne platit. A následně prodám svým voličům další dojímavou story, po té o snaze zachránit solidárně Řecko a nikoli národní bankovní sektor – totiž, že líní, rozežraní a nevděční Řekové pohdrli mou nezištnou pomocí o dobře míněnými radami a svévolně odmítli plnit dříve přijaté závazky a tím okradli německé/francouzské/finské/slovenské/atd solidární daňové poplatníky! A když Řekové neodmítnou, tedy ne hned – ještě lépe, jen ať platí a ta sekyra do státní kasy je menší! S touhle strategií nemůžete prohrát!
A nyní do toho vstoupil jakýsi levičák jménem Tsipras. A vysvětlil řeckým voličům, že on bude tím, kdo se prostě věřitelům postaví .A dojedná s nimi lepší podmínky. Které obyvatelům jeho země přinesou trošku snesitelnější budoucnost a aspoň nějakou perspektivu. A chce sesekat státní dluh, navrhuje, že Řecko bude platit, ale jen tehdy, když jeho HDP poroste a nikoli, když jde dolů nebo stagnuje a spoustu dalšího, co dává nějaký smysl a může Atény udržet mimo bankrotovou zonu.
A naráží jen na odmítání. A je mu, jako jediné možné řešení, předkládán tvrdý diktát, bez jakýchkoli úlev… Má na výběr jen buď zradit své voliče a jejich naděje a být jen dalším v nekonečné řadě politikářských lhářů nebo prostě národ poslat do bankrotu. S tím, že z něj neprodleně za to udělá kde kdo tzv. hříšného kozla. Který bude moci univerzálně za všechny následné problémy. Opozice tuto pozici zaujme samozřejmě automaticky a ti „vlastní“ tehdy, jakmile ně dopadne tíha bankrotu. Prostě Tsipras si mohl vybrat jen mezi tím, jakým způsobem provede svou politickou sebevraždu. A on to věděl.
Myslím, že ono vyhlášení referenda je motivováno zejména onou klasickou politikářskou vizí – přežít příští volby. Proto ono lidové hlasování. Proto jsem Tsiprase označil nikoli za politika, ale politikáře.
Myšlenka referenda je ale naprosto správná – napsal už jsem proč – jen řecký daňový poplatník má právo rozhodnout o tom, zda chce bez konce a naděje splácet neumořitelný dluh nebo zda prostě radši vezme v plné míře důsledky státního bankrotu. Jen on a nikdo jiný má právo přijmout takové rozhodnutí. A to i špatné – ponese totiž důsledky. Tohle Tsipras udělal naprosto správně. Ten tah s referendem, vedle toho, že byl správný, byl politicky geniální – unikne osudu toho, kdo nakonec bude buď jediným viníkem řecké bankrotářské tragedie, či tím, kdo obelhal voliče! Prostě je nechá rozhodnout – vyberte si! A pak neste důsledky a nestěžujte si! Naprosto geniální! V každém ohledu.
A evropští politikáři s tím mají problém! Tsipras se odvolal k lidu.! Průšvih a zase průšvih! Už nejde o to zlomit nějakého politického exota, je to o lámání vůle celého národa! Prostě Tsipras udělal nečekaný tah. A politikáři mají problém, protože pokud referendum příští víkend potvrdí Tsiprasovo NE, tak….
Proto to obecné rozhořčení. Co si to Tsipras dovoluje?! Ptát se lidí na jejich názor, zejména, když mají nést důsledky, kdo to kdy viděl!? Madam Lagardeová už se nechala slyšet, že MMF bude výsledek referenda, tak jako tak, pokládat za neplatný, protože k němu dojde PO VYPRŠENÍ právě platné dohody! Sic! MMF bude určovat platnost všeobecného hlasování suverénního státu! Neuvěřitelné!
Mně ovšem překvapuje něco jiného – naprostý nedostatek toho, čemu Němci trefně říkají – Spitzenfingergefuehl – tedy cit v konečcích prstů -prostě politické empatie a představivosti…. Nechápu to. Tsipras je skutečně špičkový hráč! Či spíše – špičkový politikář. Opravdu – nevěřím, že mu při tomhle tahu jde primárně o vůli občanů. Z jednoduchého důvodu – kdyby ano, mohl to referendum zorganizovat dávno. Kdyby mu šlo prioritně o to, zjistit čemu dávají řečtí voliči přednost a tím buď posílit svoji odmítavou pozici vůči druhé straně nebo prostě, s mandátem většiny přijmout podmínky druhé strany!
Nejen to – půjdu ještě dál! Je zvláštní, že mezi evropskými a eurounijními politiky zavládla taková panika! Je sotva uvěřitelné, že nikdo nehodlá v té panice reflektovat ten zvláštní termín nadcházejícího referenda! Dojde k němu AŽ PO VYPRŠENÍ současných dohod!!! Nikdo nemůže například Evropské centrální bance ve středu přikázat, aby přestala nouzově poskytovat řeckým bankám likviditu. Při jasném runu na banky a neschopnosti bank dostát svým závazkům? Před referendem? Tohle přece bude exemplární nonverbální upozornění všem hlasujícím před referendem – tak takhle milí občané nějak bude vypadat ten bankrot!
Jak to jde dohromady s Tsiparasovým doporučením občanům – ukažte Evropě hrdost a odmítněte její podmínky /a dobrovolně se vzdejte té trochy peněz, co máte ještě v bankách/ ! Skutečně Tsiparas neumí počítat do pěti, aby věděl, co a jak zorganizovat a jak vyhrávat v referendech? On to s tím referendem měl vymyšlené určitě už dávno. A to datum, kdy Řecko UŽ ponese důsledky nedohody si nevybral náhodně! On voliče, více méně, tlačí proti svému doporučení!
Jak to, že si toho nikdo z těch poněkud hystericky komentujících evropských politiků nevšiml? O novinářích ani nemluvě…
Ti vnímavější pisálkové skončili u nesporně zajímavých výstupů amerických ratingových agentur, týkající se Řecka a jeho dluhů. Všechny tři vedoucí agentury shodně prohlásily, že pokud Řecko 30. června NEZAPLATÍ aktuální splátku MMF, neznamená to řecký default! Protože jde o nedodržení závazků vůči MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI! O default by se prý jednalo až tehdy, kdyby nebylo zaplaceno soukromému sektoru!!! Věřili byste tomu? Ovšem ani novinářům, ani finančním analytikům, kteří jinak komentují a rozumí úplně všemu, to nepřijde ani trochu divné. Podobně , jako všichni tito bero znormální a plně kompatibilní prohlášení Lagardeové, že Řecko nemůže dostat další, navíc dávno schválené záchranné tranše, protože neplní dohody s věřiteli a naopak Ukrajina tranše /neschválené/ dostane i přes to, že neplní stanovené podmínky…
Hodně se také spekuluje o postoji Spojených států. Ty prý prosadí, nakonec, nějakou dohodu s Řeckem v poslední minutě. Prý tlačí na Německo. Nechtějí, aby Řekové oslabili jižní křídlo NATO a eventuálně šli na ruku Číně a Rusku….
No jsem zvědav! Tenhle týden bude opravdu zajímavý. Chudáci Řekové. Ti jsou, jak to tak bývá, každému úplně ukradení. Ačkoli všichni se zaklínají jejich budoucností.
Ale Tsipras rozhodně předvedl a předvádí velkou lekci evropské politiky!
V mezičase Juncker , Merkelová a řada dalších stihli vydat řadu silných prohlášení – typu, že Řekové prý nebudou hlasovat o svém dluhu , ale o tom, jestli zůstanou v eurozoně, že jim jejich vláda lže a že v případě, že na návrhy mezinárodních věřitelů řeknou ne, už žádný jiný návrh nedostanou. Stačí se podívat na grafy, které jsem odprezentoval a na zdroje, ze kterých jsem čerpal. Být rekem , asi bych nevěřil ani Junckerovi, ani Merkelové ani pozdravení. Nicméně přiznávám, že bych měl velký strach hlasovat tak , jak velí rozum. Člověk má strach z neznáma jako přirozenost. Zejména tehdy, když ví, že to neznámo bude bolet. Osobně bych si ovšem vsadil na to, že ono neznámo bude bolet i někoho jiného než Řeky, zatímco ono bruselské známo JEN Řeky.
Řekové ovšem mají jednu jistotu, totiž vědí, jak vypadá vývoj jejich ekonomiky od té doby, co „jim začali pomáhat“. HDP země má tuto trajektorii:
Juncker, Merkelová a Lagardeový tvrdí, že Řecko je na dobré cestě – prý z krize ven. S ani ne dvoutřetinovým hospodářstvím oproti době „před pomocí“, za to se stejně vysokým nominálním dluhem. Báječný výsledek!
A dnes prý MMF bude na splátku řeckého dluhu , v hodnotě cca 40 miliard Kč prý čekat marně! Nevěřím, že když obyvatelstvo Peloponesu a přilehlých ostrovů v neděli většinově řeknou NE, že EU přestane jednat a Řeky chladně a tvrdě vyprovodí ze dveří! Jde o příliš mnoho peněz, EU nemá právní mechanismy jak někoho vyloučit z měnové unie a rozhodnutí by muselo být jednomyslné. Alespoň v eurozoně. Už to vidím. Naděje evropských a eurounijních politikářů se jmenuje – nebudete tomu věřit – Tsipras. To referendum, kdyby to myslel s neplacením vážně, by byl vyhlásil nejméně o dva týdny dříve.
Aktuální dodatek:
Je poledne a poslouchám hlavní zprávy dne na Radiožurnálu- a co neslyším! Juncker, který ještě včera tvrdil, že EU už žádný nový návrh Řecku nedá, dopoledne najednou poslal do Atén NOVY NAVRH! Který Tsipras označil za zajímavý. Bohužel neznám detaily. Ty teprve musím najít! Nicméně Juncker učinil na poslední chvíli nový návrh, jak odblokovat peníze ze záchranného programu pro Řecko, a umožnit tak, aby se země vyhnula platební neschopnosti. Návrh podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že pokud premiér Alexis Tsipras zašle písemný souhlas s podmínkami věřitelů, svolá Juncker ještě dnes mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny k uvolnění další finanční pomoci pro Řecko. Podle zdrojů z řecké vlády ale Tsipras podmínky dál odmítá, přesto, že jej shledal zajímavým. Osobně si stále více myslím, že pokud Řecko odpoví v neděli NE, dostane ještě daleko lepší návrh…..
Nebo pošle do Bruselu vlastní – samozřejmě střižený na míru podle čerstvé informac ez německých zdrojů se právě tak stalo!
Řecká televize Skai TV informovala, že Řecko věřitelům zaslalo vlastní návrh.
Dále měl Tsipras v rozhovoru pro řeckou státní televizi, podle německých zdrojů, prohlásit, že pokud prohraje referendum a voliči řeknou v neděli ANO, odstoupí….
