CCB, AIIB, NBD: nové štiky v zatuchlém rybníce světových financí

Ty nejdůležitější země jsou Francie, Nizozemsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Chile a Malajsie. Pobočku v Londýně založila CCB už minulý rok. V červnu byla ustavena clearingová banka pro Spojené království s dostatečným depozitem. Druhá největší ekonomika na světě rozšiřuje yüan (renminbi) do svých clearingových bank. Obchod bude probíhat v národní měně a všechny yüan clearingové banky jsou čínské banky. Ve světě už je celkem 14 center. Čína podepsala měnové swapy s 28 zeměmi v hodnotě více než 3.000 miliard juanů aby se usnadnilo vypořádání obchodních transakcí se světem.

Čínský yüan (renminbi) je už dávno v první pětce světových platebních měn. Nedávno přeskočil kanadský a australský dolar, podle statistik SWIFT. Yuan už vypořádává celkový zahraniční obchod Číny z více než 20-ti procent. A to se začalo pěkně o píky, od 1 procenta v roce 2010. Světový finanční trh očekává, že to pěkně vzroste až na 50 procent do roku 2020. Tomu se říká velmi úspěšný a rychlý rozvoj. Čínská státní banka takto agresivně rozšiřuje svůj zahraniční vliv s cílem usnadnit internacionalizaci čínské měny jüanu.

Tato strategie není bez následků. Yüan (renminbi) je o 30 procent silnější proti měnám jejích obchodních partnerů ve srovnání s úrovní roku 2010. Měny Japonska, Indie a států jihovýchodní Asie oslabily vůči dolaru. Výhled pro vývoz zatím není moc povzbudivý. Stagnující export je považována za krátkodobou bolest a Čína přesouvá spotřebou na vnitřní trh a spoléhá více na domácí poptávku.

Asijská investiční banka AIIB

Asian Infrastructure Investment Bank AIIB má nakonec celkem 57 zakládajících členů. Nutno podotknout, že vznikla přes aktivní odpor USA. Byla otevřena v Pekingu 24. října 2014 za účasti 21 zemí, které podepsaly společné memorandum o vstupu do AIIB: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam. Postupně se přidali další. Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… Opravdový zlom nastal v březnu, George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie. Účast odmítly Spojené státy nebo Japonsko. ČR jako obvykle nestíhá a vypadá to na velké váhání. Podle našich centrálních bankéřů se světem obchodovat nepotřebujeme, stačí nám dolarové dluhopisy koupené za prodané státní zásoby zlata.

Americká elita si svojí domácí hospodářkou politikou hodně zkomplikovala život a postupně směřuje k finančnímu a ekonomickému rozkladu země. Většina pozorovatelů už dneska bere jako fakt, že doba, kdy Spojené státy ovládaly svět, přichází ke svému konci. USA neuhlídaly vstup do Asijské banky založené a vedené Čínou a Evropské státy chápou, že AIIB představuje základ čínské strategie Nové hedvábné stezky.

Rusko se svými zdroji surovin a vědeckým potenciálem společně s Čínským kapitálem a zásobárnou pracovních sil dokážou společně na Hedvábná stezce změnit kus světa k lepšímu. Evropě se nabízí příležitosti k velmi zajímavým dohodám. Je životně nutné se opravdu zajímat a zmobilizovat zájem podniků a univerzit. Zisk je jistý, pokud bude připraveno dostatek zajímavých projektů.

Třetí dlouhodobý projekt je mezikontinentální.

V Šanghaji se slavnostně otevřela nová rozvojová banka zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika). NDB BRICS je multilaterální rozvojová banka. Vynikla jako alternativa ke stávající Američany ovládané Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Banka je nastavena tak, aby podporovala větší finanční a rozvojovou spolupráci mezi zakladatelskou pěticí rozvíjejících se ekonomik.

Pro lepší představu je tady pár čísel. Už jen čtyři původní země BRIC mají v roce 2014 více než 3 miliardy obyvatel, nebo 41,4 procenta světové populace a pokrývají více než čtvrtinu světové výměry půdy na třech kontinentech, a tvoří více než 25 procent světového HDP.

Na rozdíl od Světové banky, která přiřazuje hlasovací práva podle podílu na základním kapitálu, v Novém rozvojové bance má každá účastnická země přiřazen jeden hlas, a žádná ze zemí, nemá právo veta: “Vytvoření NBD bude mít silný dopad na světovou ekonomiku a pomůže v její rekonstrukci,” řekl Lou Jiwei (ministr financí Číny).

Dohoda o zřízení BRICS NBD byla podepsána v červenci 2014. Banka se zaměřuje na financování projektů v oblasti infrastruktury a projekty udržitelného rozvoje v zemích BRICS a rozvojové země. Její ústředí se nachází v Šanghaji. Podle ruského ministra financí Antona Siluanova, bude splacený kapitál banky činit 10 miliard USD a bude rozdělen poměrným způsobem mezi účastníky. Účtovaný kapitál bude 100 miliard dolarů. Podle vyjádření Siluanova je banka otevřená přijímat nové členy.

Seřadil jsem tyto projekty za sebe takto záměrně, protože svět kolem nás se mění prací. Politické dohody udělají základní důvěru, ale až společná práce vytvoří hodnotu kterou si mohou zúčastnění rozdělit.

Jako nejrychlejší a s téměř s okamžitými výsledky se jeví projekt CCB. Je pro Čínu velmi důležitý a pomůže stabilizovat světový obchod po možném kolapsu dolaru. Má zásadní vliv na posíleni koše světových měn o jüan. Pasivní saldo obchodu s Čínou bude pro každého zátěží. Nakonec bude často donucen nakupovat jüan a každá směnová kurzová operace nese ztrátu. Bývalé tzv.dolarové ekonomiky o tom ví své a pojištění výkyvu kurzu prodraží každý obchod.

Industrializace Asie zajištěná penězi asijské rozvojové banky AIIB je druhým významným projektem. Dlouhodobé kontrakty na infrastruktuře států SilkRoad dají práci a jistotou milionům lidí. Význam míst o kterých v Evropě moc nevíme hodně povyroste. Vezměte v úvahu jen trasy rychlých železnic, ty už dávají tušit která místa to budou.

Ten nejdůležitější je uveden jako poslední. Je to nová rozvojová banka zemí BRICS NDB. Tento mezikontinetální projekt zahrnuje Asii, Ameriku, Afriku a Evropu. Start bude velmi pozvolný protože vybudovat organizaci s rozsáhlým expertním zázemím bude vyžadovat čas. Ale přínos může být mnohem důležitější než v obou předchozích případech. Dojde na koordinaci hospodářského rozvoje v globálním měřítku, a to je hlavní úkol NDB BRICS.

Pokud bude projekt úspěšný tak se postupně dočkáme druhého RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), ale už na rovnoprávném základě. V pořadí už 7. summit BRICS v Ufě vyzval Washington, aby splnil své závazky týkající se reformy MMF. Země BRICS vyjádřily hluboké zklamání z nekonečného prodlužování ratifikace reformního balíčku MMF 2010. Vnímají to jako porušení závazku ze strany Spojených států. Podkopávání důvěryhodnosti, legitimity a efektivity MMF dále pokračuje. Země BRICS vyzvaly Spojené státy, aby ratifikovaly reformu do poloviny září 2015, tak jak to bylo v MMF dohodnuto v roce 2010. Nová rozvojová banka zemí BRICS NDB je přímou odpovědí na toto chování USA. Instituce, která nevyhovovala byla nahrazena. Toto už je opravdová revoluce. Pokud teď USA změní v MMF svůj postoj, i tak to bude už s křížkem po funuse.

Do zatuchlého rybníku světových financí nastoupily nové štiky. Postarší kapříci se mají na co těšit.