JiRat(h)ovy přízraky

Avatar
Původní autoři

obrazek

Petra Paroubková
17.7.2015 Vaše věc

 

V těchto dnes se většina médií věnuje závěrečné řeči Davida Ratha a  možnému trestu. Nějak pozapomněla na otázku, zda je tento proces spravedlivý. Nebo dokonce nezávislý. Už vidím několik ironických úsměvů, o co mi vlastně jde. Takže pěkně po pořádku. Nechme vinu či nevinu stranou. Má David Rath právo na spravedlivý proces?

Ne, nemá. Je to přece Rath. Spravedlnost a nezaujatost není pro všechny. Zažila jsem to na vlastní kůži. Také jsem na vlastní kůži zažila slovenský soud. Ano, soud v malém státě na východ od ČR. A byl to sakra rozdíl. Naprosto nestranná soudkyně. Dokonce slušná, slušná k oběma stranám. Mediální spor. V ČR by se mi soud nejspíš zase vysmál. U východních sousedů jsem vyhrála. Dostala odškodnění (které jsem hned věnovala na charitu). Noviny rozsudek akceptovaly a již nikdy jsme se ve zlém nesetkaly. Jen objektivně. To v Čechách zní jako scifi. Tady si přece i Ústavní soud dělá, co se mu chce (a někomu hodí).

Ale zpět k Rathovi. Kdyby (a to je zde opravdu jen hypoteticky) žil v právním státě, stál by před nestranným soudcem a porotou. Stál by proti němu erudovaný žalobce, který by vystupoval bez emocí. Poslechl by si ho nezaujatý soudce. Pozorně by ho vyslechla nezaujatá porota. Pak by si všichni v klidu a bez zaujetí poslechli obžalovaného.

Žádné kdyby není. Před soudem hřímá emocionálně labilní žalobce Jirát. Vypadá a mluví jako inkvizitor. Hned by si místo Javiera Bardema mohl střihnout roli v Goyových přízracích. Vlastně v Jirátových přízracích. Obžalovaného by bez procesu uvrhl do temné cely, celou rodinu by obral o majetek a společensky popravil. Tady už nepotřebujeme žádné „by“. Žalobce Jirát totiž hraje duet se soudcem Pacovským. Notují si spolu. Je jedno, kdo je soudce a kdo žalobce. Vůbec se divím, že povolili účast obhájců. Á teď si vzpomínám…Obhájce Pacovský, strýc soudce Pacovského. Ten se chtěl k inkvizici připojit. Nabídl své služby (před svědky) Davidu Rathovi, převzal plnou moc a během několika hodin rezignoval. A hned odjel do zahraničí, aniž by komu co vysvětlil. Vlastně vysvětlil. Svému synovci – soudci Pacovskému poslal nějaký blábol. A Ratha tím zbavil jeho obhájců. Pak následovalo nevyhnutelné. Advokátka ex offo, využití všech možností (kromě spravedlivého procesu) k obhajobě. A konec. Soudce Pacovský si procesem vydobyl stálé místo u soudu, strejda Pacovský si ze spravedlnosti udělal dobrý den a inkvizitor Jirát může dokonat své dílo. Porota u procesu poklimbává, pospává nebo se směje (jak jsem to viděla osobně, jeden přísedící se chechtal).

Navrhuji ukončit tuto frašku bez soudu. Bez soudu popravit celou rodinu, aby českým soudům Rathovi už život neotravovali. Proti stávajícímu procesu je v tom jen malý rozdíl.

V zemi, kde člověk (i když to je pro někoho kontroverzní David Rath) nemá právo na spravedlnost, se můžeme dočkat čehokoliv. Je to země, kde někteří stojí před inkvizicí, jiní (Vondra, Parkanová a spol.) se smějí pod vousy. Je to země, kde se šmíruje expremiér a jeho strana, kde se šmíruje server mimo mainstream. Je to země, kde ministr financí přihrává dotace vlastním firmám, přátelí se s majitelem největší bezpečnostní agentury (pokud se s někým vůbec přátelí), která hlídá domovy občanů. A která se dokáže připojit a odpojit na domácnost na dálku. Ale o tom až příště…