Oleg Carev
9. 7. 2015 zdroj
Ukrajina bude dělat všechno možné, aby se Minské dohody nikdy nestaly realitou. Úplně nedávno DLR a LLR, jak bylo dohodnuto v Minsku, vypsaly na podzim komunální volby.
A jaká přišla z Kyjeva odpověď. V Nejvyšší radě se objevil zákon pod číslem 2258a, který podali poslanci za “Baťkivščinu”, “Samopomošč” a “Radikální stranu” a místopředsedkyně parlamentu Oksana Syroid.
Podstata zákona spočívá v zákazu konání místních voleb na “okupovaných územích” a namířen je zároveň i proti lidovým republikám i proti těm ukrajinským úředníkům, kteří by se přece jenom mohli snažit prosadit mírové iniciativy.
Důvody nacionalistů jsou jasné.
Dohody, které byly podepsány v Minsku, nevyhnutelně povedou k tomu, že Kyjev bude muset uznat DLR a LLR a, i když má toto uznání proběhnout v podivné podobě “zvláštního způsobu samosprávy v některých okresech,” nikam před ním neutečou.
A samotná myšlenka smíření, dokonce takového, je pro ně nesnesitelná (nemluvě o zájmy jejich amerických kurátorů).
Ale na druhé straně, oficiálně oznámit, že minská rozhodnutí nebudou plnit a budou útočit na Donbas, to znamená prezentovat se agresorem v očích Evropy, která také hledá cesty pro alespoň částečné usmíření s Ruskem.
A nacionalisté se zmítají a snaží se nepřipustit mír, aby se válka také nemusela nevyhlašovat.
Ano, volby musí být vypsány, ale přitom budou zakázány.
Ano, Donbasu bude poskytnut zvláštní status, ale až po odchodu “okupantů” (a “okupanty” jsou pro ně doslova všichni neshodující se).
Ano, Ukrajina potřebuje mír, ale v praxi bude učiněno všechno možné, aby byla válka.
A ještě mnoho, mnoho nesmyslné demagogie.
Ze strany Donbasu však bylo za ten rok uděláno všechno možné, aby se zabránilo nové fázi konfliktu.
Někdy vedení republik – v úsilí o mír – koná dokonce věci, které způsobují údiv mezi voliči.
Bylo by zajímavé zjistit, co si obyvatelé Děbalceva myslí o prohlášení Denise Pušilina, který včera všechny překvapil zprávou o nemožnosti konání voleb v Děbalceve pouze proto, že v září bylo město uváděno v zóně odpovědnosti ukrajinských ozbrojenců.
Ale tyto ústupky – i rozumné i pochybné – bohužel k ničemu nejsou.
Kyjevská vláda nikomu nedovolí, aby ji smířil s Donbasem.
Kdyby něco, jsem si jist, že poslanci “Baťkivščiny”, “Samopomošči” a “Radikální strany” sestaví dokonce zvláštní zákon – o nemožnost uzavřít mír. Zákon věčné války.
A dokud jsou u moci, kompromis nebude.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
