RATH: Děsivé selhání! – Ale čí?

Radim Valenčík
25. 7. 2015   radimvalenčíkpíše

Začnu provokativním tvrzením: V případu Ratha vůbec není důležité, zda něco ukradl nebo ne.
To není OBHAJOBA Ratha, ale to je OBŽALOBA těch, co ho “dostali”.
Nejnebezpečnější, nejperverznější a nejzhoubnější je používání dvojího metru jako nástroje moci.

A to bez ohledu na to, zda jde o oblast politiky či geopolitiky. Používání dvojího metru plodí tu nejnebezpečnější nekontrolovatelnou moc. Kdokoli se s používáním dvojího metru jakoukoli formou smiřuje, nese zodpovědnost za následná strádání, která to přinese. Takovou “mírnou formou” tohoto smiřování může být i názor: “Třeba Rath kradl málo či alespoň méně než ostatní. Ale přece jen asi kradl (bral úplatky, což je totéž). A tak je dobré, že byl potrestán.”

Názor velmi nebezpečný, když si uvědomíme, v jaké míře byl dvojí metr doložitelně uplatněn:

– Bleskurychlé rozhodnutí o zbavení imunity.

– Prostorové odposlechy.

– Šaškárna s povolením účasti Ratha na jednání orgánů Poslanecké sněmovny, které se ho týkalo (imunitního výboru, pléna): opatření přesahující ta, která se dostala kanibalovi Hannibalovi.

– Nelogické, neúměrné a dokonce protiprávní prodlužování vyšetřovací vazby.

– Další nejrůznější manipulace, o kterých se mi ani nechce hovořit.

– Mediální masáž veřejnosti.