Řecké referendum: svoboda nebo otroctví?

Paul Craig Roberts

3. 7. 2015   zdroj
Knihy historiků nás poučily, že demokracie vznikla v Řecku. Samozřejmě, historikové se mohli i mýlit, ale takovýto názor dnes mezi lidmi na Západě převládá. To, čeho jsme svědky dnes, na startu července 2015, je poznání, že z celého západního světa je to už jen jediná řecká vláda, která bere demokracii ještě na milost. 
K překvapení a téměř až úleku všech evropských zemí se totiž rozhodla uspořádat referendum, ve kterém o své budoucnosti a osudu rozhodnou sami obyvatelé Řecka. A za to, že se takto přihlásila k principu demokracie, je dnes západním světem pomlouvána a skandalizována.

Tolik tedy k současné západní demokracii.

Největším a nejúspěšnějším švindlem historie je ten, jenž přesvědčuje svět, že jste ničím, nejste-li částí Západu, čili částí nepostradatelných a výjimečných národů. A jestliže nejste částí Západu, jste nikdo, neexistujete, jste nula.

Je docela možné, že tato převládající propaganda v nedělní řecké volbě uspěje, v kterémžto případě se zastrašený řecký lid postaví proti jediné vládě, jež namísto toho, aby přijala výprodej Řecka řeckým nepřátelům, bojuje za prospěch a lepší životní podmínky svých občanů.

Jestliže Řekové budou volit ve prospěch svých utlačovatelů a proti své vlastní vládě, přestane demokracie v EU existovat.

Před 2500 lety zachránili Řekové Evropu před vpádem Peršanů. Nedělní řecká volba nám prozradí,

zda Řekové ochrání svoji svobodu znovu, či zda definitivně upadnou do područí washingtonského impéria.

O osudu všech Evropanů i o osudu samotných Američanů rozhodne tato neděle.

Vybral a přeložil Lubomír Man