10.7.2015 První zprávy
Řecká dluhová krize končí. Od samého začátku šlo o sehrané představení, v jehož pozadí byly zájmy finanční a zájmy EU. Jakmile však tyto zájmy přeťaly trasu zájmů Washingtonu, nakázal Washington svým evropským vazalům, aby krizi ukončili. K odchodu Řecka z EU proto nedojde.
Takového názoru je americký politolog, bývalý poradce amerického prezidenta pro ekonomické otázky v administrativě Ronalda Reagana Paul Craig Roberts.
První odpovědí většiny politiků EU na výsledek řeckého referenda byl povyk o tom, že Řecko bude muset opustit EU. Washington ovšem s ničím podobným nepočítá, a nařídil proto svým evropským vazalům, aby Řekům poskytli takové podmínky, které budou Řekové schopni přijmout a které je uvnitř EU udrží.
Kdyby totiž nejméně poddajní Němci skutečně Řeky z EU vypudili, následný řecký obrat směrem k Rusku a s tím související možné řecké hospodářské uzdravení by do hlav Italů, Španělů a možná i samotných Francouzů nasadilo myšlenku Řecko následovat. Současná podoba organizace NATO by se tak spolu s tím, jak by jižní Evropa vstoupila do ruského euroasijského obchodního bloku, začala rozpadat, a spolu s tím by zanikla i současná americká vazba s NATO. Washington ovšem nade vše preferuje svou vlastní moc a učiní tedy proti vystoupení Řecka z EU vše možné i nemožné. S vědomím, že rozpad EU by se mohl stát i začátkem rozpadu NATO.
Je-li tato zpráva pravdivá, navštívila náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová řeckého premiéra a sdělila mu, že se Řecku zakazují dvě věci: za prvé opustit EU a za druhé navazovat vstřícnější vztahy směrem k Rusku. Jinak prý budou následovat konsekvence, což je zdvořilé slovo pro vyjádření hrozby odchodu z premiérského úřadu či ztráty života.
Být vůdcem hnutí SYRIZA, pořídím si velice silnou ochranku. Když jde o peníze, nezná jinak mírumilovný tržní systém bratra, řekl už v lednu v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz europoslanec Jan Keller.
Uzavírám, že řecká dluhová krize končí. Mezinárodní měnový fond, Američany ovládaný, už řecké stanovisko ke krizi přijal a vydal zprávu v tom smyslu, že bylo chybou od samého začátku nátlak na Řecko vykonávat. A v návaznosti na tuto zprávu i na postoj Washingtonu se jak komise EU, tak i Evropská centrální banka už vyjádřily v tom smyslu, že se budou s řeckou vládou podílet na vypracování takového plánu, který bude pro Řecko přijatelný. Což Itálii, Španělsku a Portugalsku slibuje stejný shovívavý postoj, až se samy v dluhové krizi taktéž octnou.
Poražení jsou zloději, kteří jsou určeny k použití úsporná opatření, aby tyto země nutila přenos národního majetku do soukromých rukou. Nejsem čehož vyplývá, že jsou úplně odradit, avšak jeho rozsah kořisti byla snížena.
Jan Keller (4.července pro Prvnizpravy.cz): “Je součástí našich nejvyšších evropských hodnot, že když jsou ve hře peníze bank, jde se i přes mrtvoly. Proto se domnívám, že předáci SYRIZy by si měli dávat dobrý pozor. Nebylo by to poprvé, co by v této zemi došlo k vojenskému puči či fašistickému převratu. Pochopitelně kvůli uchování svobody a demokracie a kvůli zachování lidských práv majielů vysokých kont.”
Jak jsem již dříve napsal, řecká “dluhová krize” byla divadelním představením od začátku. Evropská centrální banka tiskne šedesát miliard euro za měsíc, a proto kdykoliv během “řecké krize” mohla ECB garantoval solventnost všem zbývajícím věřitelským bankám, včetně nákupu řeckého dluhu, podobně jako to provedla americká Federální rezervní banka když odkoupila cenné papíry od bank zasažených hypoteční krizí, ale toto jednoduché řešení nebylo v Evropě přijato.
Výměnou za snížení řeckého dluhu mohlo Řecko nabídnout soukromým investorům vstup do státních společností jako jsou přístavy a ostrovy, vlastněné státem.
Rusko a Čína promeškaly příležitost, aby svým ještě vstřícnějším vybídnutím směrem k Řecku jeho odchod z EU umožnily a tím současně nastartovaly rozpad NATO. Ať by byla cena za takovýto krok jakákoli, byla by nepatrná s vojenským tlakem, který Washington na obě tyto země v současné době a za současných podmínek vykonává
