M. Vojta
14. 8. 2015 Exilové noviny
Možná vás trápí, jak se vyvíjí svět, ničí mezilidské vztahy, proč neustále umírají lidé ve válkách, proč se situace stále nelepší, kdo za to může, kdo to řídí?
Možná že se časem dopátráte k této jediné příčině. Pokud bude existovat úrok = lichva, tvorba a správa státních měn v privátních rukou, tak se žití národů na celém světě nepohne k lepšímu. Všechno ostatní jsou jen následky tohoto sociopatického řízení světa. Mechanizmus tisku peněz, půjčky a úroky a celý privátní a bankovní systém je neviditelným řetězem na nohou občanů tohoto světa. Řešení je jednoduché, jakýkoliv úrok je lichvou, jakákoliv lichva je nezákonná. Peníze nejsou komoditou, jsou pouze prostředkem směny!
“Lichváři tvrdí, že jsou užiteční. Protože, kde by jinak člověk dostal peníze?” To je lež! Lichváři sami vytvářejí takové podmínky, že peněz je katastrofálně málo.
Reálných peněz se na transakcích podílí vždy méně, než je dluhů s úroky. Lehce to vyjadřuje prostý vzorec: peněz je méně než peněz s úroky
peníze < peníze + úrok.
Na to, abyste vrátili peníze s úroky, musíte buď někoho zruinovat (tomu říkáme konkurence), anebo si zase vzít úvěr. Přitom se nové úroky vrství na ty staré, a dluhy se začínají rozvíjet nikoliv lineárně, nýbrž geometricky. Chcete-li to věděcky: Exponenciálně.
Každý, kdo si myslí, že exponenciální růst může v našem konečném světě trvat věčně, je buď blázen nebo ekonom – Artur Boulding
Úrok vyvolává hluboké změny v samotné společnosti, není-li peněz dostatek, pro všechny, je třeba se o ně rvát. Trhat kusy těl svých bližních, podvádět, vtírat se, vytáčet se, odstrkovat, Jinými slovy: Vítězit v konkurenčním boji.
Jeden můj známý ekonom říká, že když vidí v knihkupectví tituly: Jak hrát a vyhrávat na burze. Marketing Bankovnictví. Stačí aby zavřel oči a názvy se mění na: Jak oloupit bližního, Jak zákazníkovi natlačit šmejdy, a pod.
A tomu se musí smát. Úrok vyvolává inflaci tím, že iniciuje mechanizmus tisku peněz nezajištěných zbožím. Každý nový rubl nebo dolar, který lichváři vyrobí ze vzduchu, uždíbne z poctivě vytištěných peněz malý dílek jejich hodnoty.
Stále dokola jsme přesvědčování, že bez lichvářů, bank a jejich úroků nelze existovat. Že lichvářské hospodářství je jediný možný, civilizovaný způsob.
Ale ve skutečnosti se civilizace většinu své existence obešla bez úroku. Za starých Sumerů, Babyloňanů, Řeků či Římanů se lichváři těšili plné svobodě. Požadováním vysokých úroků si lichváři zotročovali celé oblasti i státy. Armády otroků se neskládaly jen ze zajatců, ale i z dlužníků. Už tehdy nejrozumnější hlavy poukazovaly na nebezpečnost lichvy.
Lichva zcela zákonitě zasluhuje nenávist proto, že činí peníze předmětem vlastnictví – Aristoteles
Není náhodou, že jednou z priorit vítězné strany Syriza v Řecku, je boj proti svázání dluhovými pouty. Ze samotné logiky struktury systému je jasné, že vršek pyramidy padne pouze tehdy, pokud se spodní vrstvy odhodlají přestat otročit a sloužit systému. Také vidíme, že i naše vláda je 25 let plně v jejich područí, nikdo neprosazuje vyrovnané rozpočty, nikdo neřeší nesplatitelnost vládního dluhu, nikdo neřeší uvolněnou politiku privátních bank, nikdo neřeší zotročenost občanů dluhem. Naopak, na občany na kolenou posílají exekutorská komanda!
Jejich heslem je rozděluj a panuj. Dělejme přesný opak, spojujme se a odmítejme jejich nadvládu. My je nepotřebujeme, čas letí. Lepší je krátkou dobu tvrdě proti systému zabojovat, než otročit do konce života.
Pokud nevíte s kým se spojit, tak zkuste reformyzdola.cz – karlovyvary@reformyzdola.cz, info@reformyzdola.cz
Banksteři – světové zlo II
Uvědomění o příčině kolapsu životních podmínek občanů naši republiky je stále slabé pro vytvoření silného občanského tlaku po potřebnou dobu na vyřešení stavu. Proto předkládám několikrát předkládané materiály o jediné příčině, správě a tvorbě peněz privátní sférou, tvorbě dluhu a existence úroku.
„Pokud Američtí lidé někdy dovolí, aby soukromé banky ovládaly záležitosti jejich peněz, nejprveinflací a poté deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou, jim budou zabavovat jejich majetek, až se jejich děti jednoho dne probudí bez domova. A to na samotné zemi, kterou jejich otcové dobyli!“
„Pro zachování naší nezávislosti nesmíme našim vládcům dovolit, aby náš stát systematicky zadlužovali! Musíme si vybrat: mezi úsporami a svobodou – nebo přepychem a otroctvím. Stavím spořivost na první a nejdůležitější místo, mezi republikánskými ctnostmi. A veřejný dluh je nejnebezpečnější ze všech hrozeb, kterých bychom se měli obávat! A je nutné, aby každá generace splatila SVÉ dluhy, když odchází. Pokud národ někdy dovolí, aby soukromé banky a lichváři ovládali jeho peníze, potom – nejprve INFLACÍ a poté DEFLACÍ – banky a korporace, které kolem nich vyrostou, budou postupně lidi zbavovat jejich majetku, až se jejich děti jednoho dne probudí bez domova! A to v té samé zemi, která jejich otcům kdysi patřila.“
Thomas Jefferson 4. března 1801 – 3. března 1809
Zabil jsem tu banku – Andrew Jackson – 4. března 1829 – 4. března 1837
Jako svůj největší úspěch na politickém poli sám Jackson ohodnotil svůj úspěšný boj s The Second Bank of America (ta usilovala o dvacetiletou licenci vlády na vydávání fiat currency, z čehož by inkasovala úrok) a její uzavření tím, že se zásadně zasadil o neprodloužení jejího mandátu v roce 1836 ani její znovuzavedení v roce 1841. Během prezidentské kampaně v roce 1828 Jackson při projevu na adresu skupiny bankéřů řekl: „Jste doupě zmijí. Mám v úmyslu vaše hnízdo vypálit a s pomocí Boží ho vypálím“. Pokraačoval a dále řekl: „Kdyby lidé jenom pochopili, do jaké míry je náš peněžní a bankovní systém nespravedlivý, do rána by byla revoluce“. Jackson prohlásil, že kdyby centrální banka měla pokračovat v kontrole „naší měny, v dostávání našich veřejných peněz a v držení tisíců našich občanů v závislosti, bylo by to strašnější a nebezpečnější než námořní a pozemní síla nepřítele…“ Návrh zákona na novou smlouvu prošel Senátem poměrem 28-20 a Dolní komorou poměrem 107-85 a každý věděl, jak se Jackson zachová. President banky Nicholas Biddle(1786-1844) vyhrožoval: „Když ho Jackson bude vetovat, já budu vetovat jeho!“ Jackson smlouvu vetoval a Banku v roce 1832 zrušil. Nařídil sekretáři Státní pokladny, aby odstranil všechny vklady vlády z amerických bank a uložil je do státních bank. 8. ledna 1835 Jackson zaplatil poslední splátku amerického národního dluhu a byl to jediný okamžik amerických dějin, kdy národní dluh byl redukován na nulu a američané byli schopni nahromadit přebytek 35 milionů dolarů, které byly rozděleny jednotlivým státům. Nicholas P. Trist, prezidentův osobní tajemník, řekl: „Toto je koruna slávy Andrew Jacksona a nejdůležitější služba, jakou kdy své vlasti prokázal.“ Boston Post ho přirovnal k Ježíši, který vyhnal penězoměnce z chrámu. Jackson tvrdil: „Pokud má Kongres podle Ústavy právo vydávat papírové peníze, bylo mu toto právo dáno proto, aby ho používal a ne proto, aby ho delegoval na jednotlivce nebo společnosti.“ Jackson řekl, že řízení centrální banky „by bylo prováděno několika jednotlivci nezávisle na vládě, kteří by získali kontrolu nad pracovní silou a příjmy většiny lidí.“Zástupci Second Bank of America chtěli převzít agendu tisku dolarů a ovládání přísunu peněz do americké ekonomiky, navíc s tím, že každý dolar by byl zatížen úrokem, který by vláda musela bance v budoucnu splatit (tento princip fungoval i v době, kdy byly severoamerické státy britskými koloniemi). Jackson naopak prosadil, že vydávání dolarů bude bezúročné vůči nikomu a výši emisí bude podle potřeb a růstu ekonomiky řídit občany volený Kongres (čímž zůstane neporušena možnost obyčejných občanů řídit nepřímo finanční politiku své země skrze své volené zástupce). Tento princip bylo jedno z hlavních Jacksonových témat při jeho kandidatuře na prezidenta, i předtím na guvernéra.
Na Jacksona byl v době jeho prezidentského období spáchán pokus o atentát, kdy na něj vyzbrojený dvěma pistolemi každou v jedné ruce, v nestřežený moment obouruč vypálil,[1] naštěstí ale v obou případech minul a Jackson zemřel přirozenou smrtí ve věku 78 let. Na jeho hrobce je vytesáno jeho krédo I killed the bank (Zabil jsem tu banku). O Jacksonovi se mluví jako o jediném prezidentu, který dokázal zbavit Spojené státy národního dluhu, a též jediném prezidentu, který splnil vše, co slíbil ve své volební kampani.
Americký sen – drsný animovaný film o americké centrální bance NOVĚ S DABINGEM
