9. 8. 2015
Myslím tím patříš-li do půli lidstva lidsky myslící i cítící, či do půli druhé, opačné, a nejspš i stejně početné? Že jsi o tomhle nikdy neuvažoval, protože je ti jasné, že vždycky a za všech okolností myslíš i cítíš lidsky? Dobrá. Dám ti k přečtení úryvek ze světoznámé knihy Jeroma Klapky Jeroma Tři muži v člunu o psu nemluvě a pak se tě na něco zeptám.
„Sobectví majitelů pobřežních pozemků rok od roku roste. Nejraději by uzavřeli celou Temži. Zatlučou do dna kůly a od jednoho břehu k druhému natáhnou řetězy a na každý strom přitlučou obrovskou tabuli s výstrahou. Pohled na tyto výstrahy probouzí v mém nitru všechny zlé pudy. Zmocní se mě touha strhnout je a otloukat je o hlavu toho, kdo je vyvěsil, tak dlouho, až ho zabiju. Potom bych ho pochoval a tu tabuli bych mu položil na hrob jako náhrobní kámen.
Zminil jsem se o těchto svých pocitech Harrisovi a ten prohlásil, že jeho pocity jsou ještě horší. Nejen že by chtěl zabít toho, kdo ty tabule dal vyvěsit, ale měl by chuť povraždit celou jeho rodinu, všechny přátele a příbuzné a potom by mu podpálil dům…Patřilo by jim to.“
A teď tedy ona slíbená otázka: Myslíš si spolu s Harrisem, že by jim to skutečně patřilo? Anebo naprosto chápeš vlastníky pobřežních pozemků, kteří považují za správné a přirozené, že jim (a jenom jim), patří kus břehu anglické řeky Temže, protože oni si jej přece koupili?
Už sis sám pro sebe odpověděl a já budu v dotazech pokračovat, aby sis své místo mezi shora uvedenými dvěma polovinami lidstva ještě víc ujasnil. A bude to zase o břehu a vodě.
Komise EU, jak známo, doporučila Řecku, aby pro splacení svých dluhů zprivatizovalo svůj státní majetek, přičemž jsou zvažovány zvláště mořské pláže jak řecké pevniny, tak řeckých ostrovů. Už roky si na tahle pohádková místečka brousí zuby miliardáři celé Evropy, ale všechny dosavadní řecké vlády byly v ochotě rozprodávat uvedený státní majetek mnohem zdrženlivější, než byla a je kterákoli ze západoevropských vlád. Teď tedy, po řecké dluhové krizi a Tsiprasově kapitulaci v Bruselu, se s rozprodáním řeckých pláží začíná, a jako první se zájemcům nabízí ostrov Lesbos.
S čímž souvisí otázka druhá: Považuješ tento vývoj za zcestný, anebo naopak za zdravý a spravedlivý?
Otázka třetí je pak tato: Je známo, že pouhé jedno procento lidstva vlastní celou jednu polovinu bohatství naší země, a dlohodobý trend napovídá, že do rukou tohoto jednoho procenta lidí přejdou časem možná i tři čtvrtiny bohatství země. Považuješ tuto stále tužší koncentraci světového bohatství v majetnictví relativně stále menšího počtu lidí za dále společensky neudržitelnou, či naopak za ospravedlnitelnou a vývojově přirozenou?
Otázka čtvrtá: Současná vláda USA se už od r. 1994 řídí tzv.Wolfowitzovou doktrínou, která prohlašuje:
Země, která pod kvalifikovaným vedením a s využitím domácích surovin dokáže vybudovat moc globální, na USA nezávislou, se pro USA stává zemí nepřátelskou.
Jde tedy o doktrínu jediného povoleného světového hegemona, kterým má a může být pouze jediná země – a to logicky země na světě nejmocnější, kterou jsou USA. Považuješ tuto doktrínu za sobeckou a stojící v příkrém rozporu se spravedlností pro všechny, anebo ji bereš jako logické východisko ze situace, kdy se zeměkoule v důsledku technického rozvoje a s tím stále se zmenšujících vzdáleností stává natolik malá a jednolitá, že si v zájmu své bezpečnosti a světového pořádku už nemůže víc než jednoho hegemona dovolit?
Otázka pátá: Přesně v zajetí představy USA jako jediného světového hegemona prohlásil prezident Obama v rozhovoru pro stanici VOX začátkem února t.r. toto:
Musíme mít největší vojenskou sílu na světě a musíme, příležitostně, zkroutit ruce zemí, které by nedělaly to, co my potřebujeme, aby dělaly.
Považuješ toto prohlášení za skandálně násilnické, anebo máš za to, že jde jen v logice jednoho světového hegemona jako nejjistější záruky bezpečného světa, jak už bylo shora naznačeno?
Otázka šestá: USA dnes mají své vojenské základny ve 130 zemích světa, když počet všech zemí světa se udává číslem 195. Považuješ počet oněch 130 zemí s vojenskými základnami USA na svých teritoriích za alarmující a převyšující všechno, co si např.jako obraz agresora ve své knize Válka s Mloky představoval Karel Čapek právě v Mlocích, anebo máš za to, že světovy hegemon tolik zemí se svou vojenskou přítomností ke svému zabezpečenému vládnutí světu prostě jen nezbytně potřebuje? A nevidíš v tom proto problém, pokud ovšem vojenská základna v dané zemi neznamená současně i její okupaci.
Otázky končí, i když podobných by bylo možno přidávat stovky. Ale už jen těch šest upřímně zodpovězených ti odpoví na otázku nejzákladnější a shora už vyjádřenou, a to patříš-li do oné půlky lidstva lidsky myslící i cítící. A rozhodlo-li se tak v kladném smyslu, když jsi u každé z otázek odpověděl pozitivně na první část otázky a druhou část otázky jsi zavrhl, anebo tomu bylo naopak, ti už prozrazovat nebudu. Klíč k vyřešení téhle záhady jsi už jistě objevil sám.
