Marek Řezanka
22. 8. 2015 Literární noviny
Sledujeme-li debaty kolem bytí či nebytí Klokánků, které tvoří jeden z pilířů péče o děti, jež se dostaly do nezáviděníhodné situace, často do existenčních problémů, vidíme, že místo racionální diskuse se šíří různé hoaxy a nejrůznější mýty.
Bývalá předsedkyně Fondu ohrožených dětí, M. Vodičková, je přímo démonizována – že unáší děti, obchoduje s nimi. Možná je po večerech i pojídá – to vše samozřejmě bez jediného důkazu, což lze vnímat jako pomluvu a poškození dobrého jména. To, že špatně hospodařila, se bere jako něco samozřejmého – asi jako že prezident Zeman byl mezi klenoty namol.
Fámy versus realita
Podívejme se nyní bez emocí a zkreslených představ na fakta. Hospodaření Klokánků bylo dlouhodobě sledováno. Co se dozvídáme?:
– kontrola MPSV z 15. 12. 2005 a 6. 1. 2006, č. j. 2006/4254: „Na základě zjištěných skutečností kontrolní komise MPSV konstatuje, že kontrolovaná organizace poskytuje služby v souladu s předloženými projekty a v odpovídajícím rozsahu i kvalitě. Účetní záznamy a účetní výkazy předložené ke kontrole v dostatečné míře poskytují informace o přijatých částkách dotace a o způsobu jejich čerpání.“
– kontrola NKÚ provedená v době od 1. 4. do 26. 5. 2008 č. 08/34: NKÚ kontroloval také využití mimořádné dotace z r. 2006 ve výši 15 milionů korun, přičemž jediná výhrada byla, že MPSV sice nepožadovalo po FOD vyúčtování této dotace, avšak přesto mělo být provedeno z vlastní iniciativy. K dodatečnému vyúčtování dotace neměl NKÚ žádné připomínky.
– kontrola MPSV z 22. 10. a 31. 10. 2012, č. j. MIM/6/2012/799: Poskytnuté finanční prostředky byly využity v souladu s účelem a cílem, na který byly poskytnuty. V průběhu kontroly nebyly identifikovány případy nehospodárného a neefektivního využití finančních prostředků dotace. (Více).
Svou vládu nezrušíme…
Nyní ale od toho, jak vedení Klokánků hospodařilo, odhlédněme. Zaměřme se na další podstatnou věc. Rušili jsme banky, nemocnice či další potřebné instituce jen proto, že měly miliardové dluhy? Zrušili jsme kvůli astronomickým dluhům naši vládu? Mělo by jít spíše o to, jak zajistit co nejefektivnější chod dané instituce – tak, aby plnila svůj cíl – ale v žádném případě o její likvidaci.
Horší však je, že je zde podezření, že paní ministryně nemá Klokánky ráda – a jakékoli argumenty na jejich obranu byly zbytečné. Přitom sama ovšem měří poněkud dvojím metrem.
Někdy špatné hospodaření vadí – a je důvodem k zániku celé instituce, v jiném případě je omluvitelné. Je vskutku dojemné, když ministryně střet zájmů, pro nějž by mohla být požadována její demise, hájí slovy: „Ty prostředky neskončily na žádných podivných účtech, ale byly vyplaceny zaměstnancům.”
Současnému vedení FODu nejde o nic jiného, než zaplatit nezbytné odvody a mzdy zaměstnancům, kteří jsou již více než dva měsíce „na suchu.“
Drábkův duch kráčí dál…
Stejně tak se již příliš nemluví o novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, která představovala od ledna 2013 riziko, že Klokánky zahubí. Ministr Drábek tehdy reagoval na všechny námitky podobně, jako dnes paní ministryně. Člověk by pomalu nepostřehl, že místo ministra z TOP09 sedí ve vládě ministryně za ČSSD. Skutečně smutné zjištění. Na asociálního ministra Drábka a jeho pravou ruku Šišku, který se pro vydírání dostal „do tepláků“, jistě hned tak nezapomeneme.
Výše uvedená novela Klokánkům doslova podtrhla nohy (zmínit můžeme například omezení v počtu dětí na jeden Klokánek, časové omezení, omezení plateb pouze na obsazené lůžko, což například dětské domovy nemají).
Místo hájení zájmu dětí se vede dehonestační kampaň proti Klokánkům.
Z korespondence
Toto vše mě vedlo k napsání mailu paní ministryní – přímo do zprávy na jejím facebookovém profilu. Mimo jiné jsem psal:
Současnému vedení FODu nejde o nic jiného, než zaplatit nezbytné odvody a mzdy zaměstnancům, kteří jsou již více než dva měsíce „na suchu.“
Z korespondence
„…Sociální demokracie podle mě má dbát mimo jiné o dvě věci. Za prvé – snažit se o vytvoření takových podmínek, aby do Klokánků muselo co nejméně dětí. Za druhé nastavit taková pravidla, aby zde byla ochranná síť – právě například pro děti s velmi mizerným rodinným zázemím. Klokánek není nepřítel sociální demokracie. Mohl by být jejím trumfem. Vím, jaké to je, když zaměstnanci Klokánku nedostávají měsíc či dva měsíce plat. Přesto tu práci dělají. K vůli dětem. Je to práce náročná, často nevděčná – a velmi nízko honorovaná. Netrestejme tyto lidi – dejme jim šanci. Nejhorší je ta nejistota, která může vést k odchodu lidí, kteří jsou pro Klokánky důležití. Účastnil jsem se jednání, kde se převolilo vedení Klokánku. Zájem zachovat tuto instituci převážil nad osobními ambicemi jednotlivých lidí. Volilo se tak, aby Klokánky nezanikly – a s vizí Vašeho příslibu, že v případě, že se provedou potřebné změny, Klokánky přežijí. Vstřícný krok ze strany Klokánků proběhl. Pevně věřím, že vládní krok bude následovat – a že sociální demokracie bude hájit právo dětí na šanci. Povede se přitom jenom u zlomku případů, že dítě získá skutečný domov naplněný láskou. Ale sem tam se to – díky Klokánkům – povede. To podle mě za boj za jejich záchranu stačí. Děkuji, pokud jste dočetla až sem. Jak píši – uvědomuji si, že řešení problému není jednoduché. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že zachování této instituce je nezbytné. Pro společnost. Mějte se hezky a pěkný víkend. Marek Řezanka.“
Dostalo se mi následující odpovědi, kterou ponechávám vzhledem k výše zmíněným skutečnostem bez dalšího komentáře:
„Dobrý den, vzhledem k velkému časovému vytížení se paní ministryně dostane sem na facebook jen velmi výjimečně, dovolte mi předat Vám zprostředkovanou odpověď paní Mgr. Hany Jamrichové, vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče na MPSV. S pozdravem Jan Vaněk, poradce ministryně: Vážený pane Řezanko, děkuji Vám za Váš podnět ve věci aktuální situace Fondu ohrožených dětí a zařízení Klokánek. Mohu Vás ubezpečit, že paní ministryně si velmi váží úsilí a práce všech tet a dalších pracovníků v zařízeních Klokánek, kteří pomáhají ohroženým nebo opuštěným dětem. O jejich nasazení a upřímné snaze pomáhat těmto dětem nejlépe svědčí skutečnost, že ve své práci vytrvávají i přes dlouhodobé finanční problémy Fondu ohrožených dětí, a navzdory tomu, že řada pracovníků Klokánků opakovaně neobdržela od svého zaměstnavatele mzdu i po dobu několika měsíců. Stejně tak mohu prohlásit, že paní ministryně nikdy nezpochybňovala důležitost a potřebnost existence tohoto typu zařízení pro systém sociálně-právní ochrany dětí, což platí i pro postoj Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jako ústředního orgány státní správy, do jehož kompetence spadá široká oblast péče o rodinu a děti. Od roku 2000 do roku 2006 představovaly Klokánky základní pilíř sítě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). MPSV nemá jakýkoliv zájem na ukončení činnosti zařízení Klokánek již také z toho důvodu, že se podstatně podílí na financování jejich provozu, neboť prostřednictvím státního příspěvku pro zřizovatele ZDVOP je hrazena převážná část provozních nákladů Klokánků. Jen pro Vaši představu mohu uvést, že od roku 2006 do roku 2014 byl z rozpočtové kapitoly MPSV vyplacen Fondu ohrožených dětí na provoz zařízení Klokánek státní příspěvek v celkové výši cca 790 000 000 Kč, a vedle toho bylo na zařízení Klokánek vyplaceno několik desítek miliónů korun v rámci dotací pro poskytovatele sociálních služeb. I přes rostoucí objem peněžních prostředků poskytovaných Fondu ohrožených dětí ze státního rozpočtu (v roce 2006 bylo na státním příspěvku vyplaceno 32,8 mil. Kč, v roce 2013 již 128 mil. Kč) byla finanční podpora ze strany státu hodnocena Fondem ohrožených dětí stále jako nedostatečná. Skutečnost však byla taková, že Fond ohrožených dětí s poskytnutými státními prostředky nehospodařil s péčí řádného hospodáře a v některých případech je využíval i v rozporu s jejich zákonným určením. Nebylo výjimkou, že ačkoliv byl státní příspěvek poskytnut na provoz konkrétního zařízení Klokánek, prostředky státního příspěvku se do určeného Klokánku z ústředí Fondu ohrožených dětí nedostaly vůbec anebo se značným zpožděním, což ohrožovalo jak zabezpečení péče o svěřené děti, tak i mzdové nároky a existenční jistotu zaměstnanců Klokánku. Jindy byly zase prostředky státního příspěvku namísto úhrady provozních nákladů existujících Klokánků použity na investice do vybudování nových zařízení. Tento neodpovědný přístup vyústil ve stávající neutěšenou hospodářskou situaci Fondu ohrožených dětí a v nakumulování dluhů této organizace. MPSV a jemu podřízené organizace učinily řadu vstřícných kroků, aby Fond ohrožených dětí mohl svou nepříznivou finanční situaci řešit bez narušení činnosti zařízení Klokánek, jako bylo např. opakované povolení splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance Fondu ohrožených dětí. I nyní paní ministryně před jednáním vlády i na samotném jednání vlády ve věci poskytnutí mimořádné dotace Fondu ohrožených dětí deklarovala, že je připravena tuto mimořádnou pomoc podpořit, avšak za podmínky, že vedení Fondu ohrožených dětí předloží seriózní a realistický krizový plán toho, jak bude do budoucna zajištěno udržitelné hospodaření Fondu ohrožených dětí, včetně postupného vypořádání jeho závazků Vláda požaduje záruky, aby případná mimořádná dotace byla skutečně použita výlučně na zabezpečení provozu zařízení Klokánek, nikoliv na úhradu jiných nákladů a zejména nikoliv na úhradu dluhů Fondu ohrožených dětí. Vláda se k projednávání návrhu na poskytnutí mimořádné dotace Fondu ohrožených dětí vrátí na své příští schůzi 20. srpna 2015 a závisí teď zejména na novém vedení Fondu ohrožených dětí, zda bude schopno předložit vládě takové podklady a záruky, které vyvrátí obavy z toho, aby se poskytnutá dotace neminula svým účelem a aby nesloužila pouze k dočasnému řešení akutních finančních problémů. S pozdravem Mgr. Hana Jamrichová.“
