Pokoušejí se rozpoutat Spojené státy v Brazílii puč po vzoru ukrajinského Majdanu?

Brazilská média porovnávají tyto události s různými pestrobarevnými revolucemi na všech kontinentech, dokonce některé vzpomínají i Ukrajinu. Prý začíná „brazilský Majdan.“

Samozřejmě, musíme zdůraznit podstatný rozdíl mezi brazilským a ukrajinským Majdanem: Demonstranti v latinskoamerickém státě nežádají vstup do Evropské unie, přece je příliš daleko, dokonce za oceánem. Zároveň, zatím neházejí Molotovy koktejly na policisty.

V ostatním se události v Brazílii nápadně podobají rozvíjení scénáře na Ukrajině. I zde vše začíná tím, že účastníci protestních akcí žádají skoncovat s korupcí v zemi a také žádají, aby prezidentka Dilma Vana Rousseff odstoupila ze své funkce, prý ztratila důvěru občanů.

Analytici mají opačný názor: V současnosti se situace v zemi stabilizovala a v každém případě je lepší než před několika měsíci. Země se stala členem mocného ekonomického spolku BRICS a má docela zajímavé perspektivy. Proč tedy právě teď určité síly žádají odstoupení prezidentky?

A zase je zatím ropný průmysl, tedy zájmy Spojených států

Domácí média si všímají zajímavého propojení politických, sociálních a ekonomických požadavků účastníků protestů. Poukazují na to, že opozice věnuje až překvapivě příliš velkou pozornost domácímu ropnému koncernu Petrobras.

Opozice obviňuje Dilmu Vanu Rousseff a její stranické kolegy z levicové a mírně protiglobalistické Strany pracujících v tom, že uzavřeli „pochybné smlouvy“ a poškozují ekonomiku země.

Mnozí brazilští ekonomové však mají opačný názor a příčinu protestů a nespokojenosti opozice vidí úplně někde jinde. Někteří to dokonce vysvětlují „vnějšími příčinami“: Tím, že Brazílie jako členská země BRICS „šlápla některému mocnému sousedovi na vřed …“