Rajko Doleček
12. 8. 2015
Čtvrtého srpna 2015 to bylo dvacet let, co proběhla největší etnická čistka v Evropě po Druhé světové válce, když za úsvitu 4. srpna 1995 chorvatská armáda a policie (řádově přes 140 000 mužů) v rámci operace „Bouře“, za spoluúčasti Pátého muslimského sboru a letectva NATO, přepadla Republiku Srbska Krajina (RSK) a její armádu (síla do 25 000 mužů).
Chorvatská armáda byla masivně politicky podporována a vyzbrojena Německem, hlavně z přebytků po armádě DDR. Chorvatsko se také těšilo významné podpoře Vatikánu. Útok doprovázela těžká letecká a dělostřelecká bombardování a ničení měst i osad v RSK, která vznikla v částech Chorvatska se srbskou většinou jako reakce na ozbrojenou secesi Chorvatska od Jugoslávie 25.června 1991. Tehdy chorvatská policie a paravojenské jednotky začaly pronikat do krajů se srbskou většinou (např. v okolí Plitvických jezer) a páchat násilnosti proti tamnímu většinovému srbskému obyvatelstvu a vyhánět ho z domovů. Byla to část Chorvatska, kde srbské obyvatelstvo nesmírně utrpělo v době ustašovského Chorvatska v letech 1941 až 1945 – byly tu tehdy vyvražděny statisíce (!!) Srbů. Podle údajů Chorvata S. Krizmana z r.1943 pro americkou zpravodajskou službu OSS (Office of Strategic Services), předchůdce dnešní CIA, chorvatští ustašovci v tzv. Nezávislém státě Chorvatsko (NDH) od dubna 1941 do srpna 1942 vyvraždili na 600 000 Srbů (jinak v Jugoslávii ve stejné době Němci pobili 78 000 Srbů a Maďaři 30 000). V genocidním státě NDH byl pro své hrůzy známý koncentrační tábor Jasenovac, ve kterém byly povražděny (!!) statisíce Srbů, Židů a Romů. V horském masivu Velebitu „proslul“ likvidační tábor Jadovno, kde bylo popraveno v hlubokých krasových jamách téměř 40 000 Srbů a téměř 2 000 Židů. Popravčí tábory ustašovců byly i na jadranském ostrově Pag. NDH měl i likvidační tábory pro děti Srbů, Židů a Romů. V Hercegovině, poblíž Medjugorje, kde se prý zjevovala katolickým věřícím Bohorodička, bylo v krasové jámě Golubinka popraveno nebo do ni svrženo začátkem srpna 1941 na 2000 Srbů, snad i několik Židů. Jejich kosti byly slavnostně vytaženy z jámy v srpnu 1991.
 |
| Osud nezvěstných Srbů nechtějí chorvatské úřady objasnit |
První část útoku chorvatské armády při operaci Oluja na RSK byla provedena letectvem a tanky proti slavonské části RSK již v květnu 1995 (tehdy bylo vyhnáno 15-20 000 tamních Srbů, počet mrtvých není dodnes přesně znám). Stalo se to během v té době probíhajících rozhovorů o politickém řešení situace, konané pod „ochranou“ vojsk OSN (UNPROFOR), která zcela pasivně nepodnikla nic proti vyhánění a zabíjení Srbů, které měla chránit. Za těchto dvou útoků, hlavně toho v srpnu 1995, bylo vyhnáno a oloupeno přes 230 000 Srbů (některé zpráva udávají až 250 000). Bylo vyloupeno a zničeno na 25 000 domů a kolem 13 000 hospodářských a 78 náboženských (pravoslavných) objektů. Bylo zabito přes 2 000 obyvatel RSK. Letadla NATO ničila vojenské i civilní objekty v oblastech se srbskou většinou v severní Dalmácii, v Lice, Kordunu a Baniji (jsou to části tzv. Kninské, Srbské Krajiny v Chorvatsku, kde Srbové žili po staletí!). Před tímto vyhnáním Srbů z Chorvatska tam ještě žilo něco přes 12% Srbů, po operaci „Bouře“ jich zbylo jen něco přes 2,5% !
Strategická příprava operace „Bouře“ a úspěšná příprava chorvatské armády byla svěřena, podle částečně utajovaných zpráv z té doby, třem penzionovaným americkým generálům-žoldákům, z akciové (!) společnosti „Profesionální vojenské zdroje“, PMRI (Professional Military Resources, Inc., Alexandria, Virginia, USA). Byli to, podle tehdejších zpráv, američtí generálové Carl E.Vuono (v létech 1987-92 šéf štábu americké armády) a Crosbie E.Saint, velitel armády USA v Evropě v 1988-92. Patřil k nim údajně i generál Harry E. Soyster z armádních zpravodajských služeb, angažovaný v PMRI pro operace v zahraničí. Tyto údaje, byť i nepřímo, podle vhodných otázek, lze získat dokonce i z internetu. V té době významně protisrbsky vystupoval (včetně jeho obrázku na chorvatském tanku) americký velvyslanec v Záhřebu Peter Galbraith.
(Redakčně upraveno)
