Václav Dvořák
29. 9. 2015
Není utečenec jako utečenec! Nejsou jako ti naši! To jsou názory, které přinášejí srbská média a srbské internetové portály o migrantech, kteří v těchto dnech jako příboj vln postupují v ohromných počtech přes Balkán, konkrétně přes Srbsko, dál do Evropy. V projevech na srbském internetu se odráží i nedávná zkušenost jejich s vlastními uprchlíky, kteří během občansko-etnicko-náboženského konfliktu na území bývalé Jugoslávie museli opustit své domovy a uchýlit se do bezpečí.
Andrej Fajgela, srbský publicista, definoval „desatero rozdílů“ mezi tehdejšími srbskými běženci a dnešními migranty. Napsal ho jako reakci na mediální kampaň, která i v Srbsku má vzbudit sympatie k migrantům a manipulovat tak srbské občany k soucitnému přijetí muslimů na svém území. Ale zkušenosti srbské společnosti z posledních válečných konfliktů v Chorvatsku, Bosně a nakonec i na Kosovu, které zbytku obyvatel Evropy chybí, uvádějí Srby do střehu.
Andrej Fajgel píše:
„’Stejně jako naši uprchlíci’ – pod touto záminkou přichází do Srbska celoplanetární mediální propaganda ve prospěch migrační vlny. Ale stejně jako i každá propaganda je i toto tvrzení manipulace.“
a pokračuje v popisování rozdílů mezi srbskými běženci z devadesátých let a současnými migranty:
- Srbští uprchlíci neměli žádnou mediální podporu. Obrázky dětí se masově nevyužívaly, aby se po celém světě zvýšil soucit s nimi. Naopak, mediální propaganda byla zaměřena proti srbským uprchlíkům.“
Českému čtenáři musím připomenout, že se jednalo o chorvatské Srby z Krajiny, z východní Slovenie ale i z dalších oblastí Chorvatska, kteří na začátku 90.let vzdorovali nástupu chorvatského nacionalismu. Ten byl živen ustašovskou fašistickou genocidní ‘tradicí’, skrývající se za líbivá hesla o demokracii a svobodě. Evropa, již tehdy dirigovaná čerstvě sjednoceným Německem, vedla protisrbskou propagandu a zavírala oči před chorvatskými zločiny. To se opakovalo i při nástupu militantního islámu v Bosně, kdy se do protisrbského bloku přidaly Spojené státy americké, Saúdská Arábie a Írán. A nakonec i při ozbrojeném střetu jugoslávských bezpečnostních sil s kosovsko–albánskou mafií (UČK), které k vítězství a ovládnutí celé jižní srbské provincie dopomohlo 74-denní bombardování letouny NATO. Válečná kampaň v Chorvatsku (1995), v BOsně (1992-1995) a kampaň na Kosovu (1999) vedly k největším etnickým čistkám v Evropě po 2. světové válce. Na jejich konci bylo v desetimilionovém centrálním Srbsku přes 800.000 utečenců(!).
 |
| Útěk Srbů z Chorvatska – konec léta 1995 |
Fajgel ve svém desateru pokračuje:
2/ Srbští uprchlíci nenechávali za sebou své rodiny. Většina dnešních migrantů jsou muži. Sebe zachraňují a ženy a děti nechávají nepříteli?
3/ Srbští uprchlíci nebyli dezertéři. Vlny uprchlíků z Krajiny, Bosny a z Kosova následovaly armádu a policii až po zhroucení obrany.
V této souvislosti se srbský novinář ptá: „Proč dobře živení a dobře rostlí mladí migranti nebojují za svou vlast proti islámskému státu?“, a pokračuje v popisu dalších rozdílů:
4/ Srbští uprchlíci utíkali do první bezpečné země. Migranti se stěhují přes půlku světa.
5/ Srbští uprchlíci šli sami. Migranti jsou přepravováni mafií.
V této souvislosti jeden zajímavý postřeh z dnešního Bělehradu. Migranti, kteří přibudou do srbské metropole, ihned navazují prostřednictvím mobilních telefonů kontakt se zahraničím. Podle použití mobilní sítě místního operátora nebo uvedením svých nových GPS souřadnic prokazují, že jsou už v Srbsku na další etapě své pouti. Nazpět na svá telefonní čísla dostávají přístupové kódy a hesla, potřebná k vyzvednutí peněžní hotovosti. Inkaso se děje převážně prostřednictvím společnosti Western Union (WU). Podle tvrzení srbských zaměstnanců této společnosti jsou plátci či odesilatelé finančních prostředků většinou ze zemí Zálivu, z vahábisticé Saúdské Arábie a Kataru. Jestlipak o tomhle detailu ví naše BIS či německá Bundesnachrichtendienst? Jestli se tyto informace potvrdí, pak se jedná o jeden z hlavních hnacích motorů migrační vlny. Motiv i důsledek tohoto počínání může být pro nás velmi nebezpečný. A publicista Andrej Fajgel pokračuje:
6/ Srbští uprchlíci utíkali, šli z ohrožení do bezpečí. Většina migrantů jde opačným směrem. To je případ i tragické rodiny Kurijových, která nebyla v ohrožení před tím, než podstoupila riziko pouti po moři pod patronací převaděčské mafie a utopila se.
7/ Srbští uprchlíci zachraňovali holé životy. Migranti hledají lepší život, vybírají si státy a nejvyšším životním standardem.
8/ Srbští uprchlíci nebyli agresivní. Migranti se sráželi s policií, když se je pokoušel legitimovat, vrhali své ženy a děti na trať, když jim přistavovali vagon.
 |
| Migranti překračují maďarsko-srbské hranice |
Víme, jak se chovají někteří migranti v utečeneckých středicích u nás, ale i v samotné cílové zemi, do které směřují – v Německu. Ozbrojování, násilí, rvačky, vzájemný rasismus i neskrývaný rasismus proti bílým Evropanům, vzájemná nevraživost – to jsou průvodní jevy aktuální migrace.
Ale čtěme dál:
9/ Srbští uprchlíci nepodváděli při uvádění své identity. Vždy postupovali bez podvodu. Vždyť to byli opravdoví Srbové, kteří utíkali před válkou a etnickým čištěním. Zato migranti se představují jako syrští utečenci, ale ve skutečnosti dorazili z různých koutů světa, od Nigárie po Bangladéš, tedy ze zemí, kde nikde není žádná válka. Mnozí jen využívají migrační krizi, aby se dostali přes hranice bez kontroly. To zahrnuje nejen obrovské množství ekonomických migrantů, ale i tisíce teroristů Islámského státu. Statisticky řečeno: zvláštností, kterou se vyznačuje největší část migrantů je to, že nejsou ohroženi válkou v Sýrii, ale jsou to mladí mužové muslimské víry schopní vojenské služby!
A konečně přichází poslední bod FAjgelova ‘desatera rozdílů’ mezi srbskými běženci z 90.let a dnešními migranty:
10/ Srbští uprchlíci odešli ke svým. Neevropští migranti se stěhují do Evropy, muslimové se stěhují do – jak srbský novinář říká – křesťanských zemí. To se v islámu nazývá „hidžra“. A samozřejmě napadá nás otázka: proč se nestěhují do bližších muslimských zemí Zálivu.
Srbský novinář Andrej Fajgel svou úvahu končí v narážce na televizní záběry a agenturní fotografie, které prezentují migrační vlnu prostřednictvím plačících a utopených dětí, zbědovaných žen v šátcích a jednostranných a často naivních vyjadřování občanských dobrovolníků a pracovníků různých humanitárních neziskovek:
„Propaganda mezinárodních médií diktuje soucit s muslimskými migranty – ani slovo proti nim se nesmí vyslovit. Na druhou stranu soucit s pravoslavnými uprchlíky z Kosova, Krajiny a Donbasu je cenzurován – ani slovo se o nich nesmí napsat.
Jedna věc však spojuje pravoslavné uprchlíky a muslimské migranty,“ píše Fajgel, „úloha NATO při rozpoutání válečných událostí v Krajině, na Kosovu, na Donbasu a v Sýrii.
Zdroje:
http://wp.me/p1Fuk8-KLl
http://forum.krstarica.com/showthread.php/731188-Azilanti/page405
