14. 9. 2015 zdroj a zdroj
V současné době Sýrii hrozí rozštěpení na několik států: část území je pod kontrolou vládních sil, své území má “Islámský stát”, různé ozbrojené formace banditů včetně islamistů, kteří nejsou podřízeni IS a Kurdové. Své zájmy v Sýrii mají USA, Anglie, Francie, Izrael, Turecko, arabské monarchie. Írán a Rusko podporují legitimní vládu Asada.
Šéfové Západu, v rámci “resetu” Blízkého východu (a celého světového společenství), odsoudili Sýrii k rozdělení a chtěli ji změnit v předmostí pro další ofenzivu “vojenského chaosu” na planetě. Jednoduchá vycházka se však v Sýrii nezdařila. Na rozdíl od Kaddáfího byl Asad schopen udržet celistvost většiny syrské elity a věrnost ozbrojených sil. Sýrie se postavila na tvrdý odpor interventům, kteří vyprovokovali a podporují válku v zemi. S podporou Íránu a Ruska Sýrie již několik let čelí nepřátelské koalici. Velkou roli v této válce má osobnost hlavy státu. Asad neutekl, nekapituloval, neprojevil “poddajnost”. To budí respekt.
Určitý zájem o Sýrii mají i zákulisní struktury, které kontrolují západní civilizaci. Sýrie, spolu s Egyptem, je klíčovou zemí na Blízkém východě. Má nesmírný symbolický, historický a strategický význam. Symbolicky se pád Sýrie stane významnou etapou pro zahájení “poslední bitvy” (Armagedon). Historicky je Sýrie jednou z kolébek lidstva. Ne nadarmo přikládají určité síly v průběhu válek a konfliktů na Blízkém východě velký význam odstranění stop skutečné historie lidstva. Vždyť historie (chronologie) umožňuje řídit masy v průběhu dlouhého časového období programováním celých národů na staletí dopředu. Sýrie je strategicky umístěna na významných komunikacích včetně přečerpávání energií. Její území je důležitým předmostím, z něhož lze ovlivňovat východní Středomoří, Turecko, Írán, Irák a Izrael.
Pro Washington je Sýrie zajímavá i jako území, z něhož může být vlna chaosu šířena dál, a jako odrazový můstek proti Íránu. Jako součást protiíránské strategie je Sýrie zajímavá i pro Izrael. Všechny řeči západních politiků a médií o “diktátorovi” Bašáru Asadovi, o nutnosti “demokratických reforem” atd. jsou obyčejný informační šum, krycí manévr. Ve skutečnosti probíhá Vysoká hra a ta trvá po staletí.
Poté, co blesková válka zkrachovala, začala vést protisyrská koalice “válku za vyčerpání”. To vedlo k úspěchu. Země se nachází v troskách. Bombardování IS je ve skutečnosti zaměřeno, po legitimizaci přítomnosti amerického letectva a letectva dalších zemí ve vzdušném prostoru Sýrie, na zničení infrastruktury země. Ve skutečnosti se “Islámský stát” mohl v Sýrii opevnit jen díky tomu, že Sýrie již byla zničena a vyčerpána bojem s jinými formacemi banditů, kteří jsou podporováni Západem, Tureckem a arabskými monarchiemi. Protisyrská koalice vlastně vyčistila cestu pro “Chalífát.”
Syrské vládní síly nejsou schopny aktivně působit ve všech směrech a jsou vyčerpány vleklou válkou. Lidské rezervy se chýlí ke konci, avšak protivníci jich mají mnohem více. Vždyť lidi je možné verbovat v již několika zničených a polozničených zemích, kde není žádná jiná perspektiva než možnost stát se teroristou nebo zkusit štěstí jako uprchlík, migrant. Pouze do IS v Sýrii se každý měsíc začleňuje několik tisíc bojovníků, kteří jsou připravováni v Turecku a arabských monarchiích. Pro Damašek nastal čas pro strategický ústup, pro udržení pouze nejdůležitějších území a objektů. Pod přikrytím USA, Turecka a dalších vůči Sýrii nepřátelských zemí jsou vytvářeny “volné zóny”, které se v budoucnu mohou stát základem pro nové “demokratické” státní útvary. Tyto útvary se stanou fragmenty “nového světa” – neootrokářského a neofeudálního Nového světového řádu.
Kromě toho je Sýrie zajímavá i tím, že na jejím území jsou tranzitních potrubí. Přes Sýrii vedou ropovody z Iráku a Arabského poloostrova ke středomořským přístavům Turecka, Libanonu a samotné Sýrie. Západ zajímají strategické možnosti potrubního a přístavního systému Sýrie na dodávku uhlovodíků z Iráku a Arabského poloostrova do Turecka a Evropy. Je také nutné mít na paměti naleziště plynu, která byla objevena ve Středozemním moři u pobřeží Sýrie.
Boj o Sýrii je tedy jednou z klíčových bitev na blízkovýchodní frontě započaté světové války. Sýrie má klíčový význam jak pro iniciátory války – Anglosasy, nadnárodní síly, vytvářený neootrokářský Nový světový řád, pro jejich arabské a muslimské klienty, jako jsou Saúdská Arábie a “Islámský stát”, tak i pro Rusko a Írán, jež jsou plánovači světové války zahrnuty do “tábora obětí.” Čím déle se Bašár Asad udrží, tím více času budou mít Írán, Rusko a Čína pro vnitřní reorganizaci a mobilizaci.
Proto nemá smysl podrobit se Západu a souhlasit se sesazením Asada a jeho nahrazením jinou postavou “v zájmu usmíření.” Se všemi svými klady a zápory má nyní prezident Bašár Asad obrovský ideologický a historický význam jako člověk, který čelí obrovské koalici, která vede nespravedlivou válku. V případě, že Západ protlačí jeho odstoupení, bude chtít pokračovat – sesadit nejvyššího ajatolláha Íránu a prezidenta Ruska V. Putina. Ne nadarmo budují západní média po dlouhá léta “osu zla” a obviňují ze všech hříchů Sýrii, Írán a Rusko. Bílá je černá, přestože právě Spojené státy, Anglie a Francie nesou vinu na rozpoutání všech posledních válek a konfliktů na planetě.
