Potravinová suverenita

Zbyněk Fiala
30.9.2015   Vaše věc

Pojem, který je na řadě. Výkop učinilo Fórum potravinové suverenity, které se sešlo ve dnech 24. – 25. září v industriální hale holešovického Studia Alta. Směřovalo ke vzniku národní deklarace, která podle mezinárodního vzoru z roku 2007 hájí právo lidských společností odmítnout dnešní neudržitelný systém zemědělství a globální trh zahlcený levnými komoditami.

Určitý vzor vidí ve světovém hnutí malých zemědělců La Via Campesina, o kterém na fóru přednesli zprávu rakouští a němečtí věrozvěsti, zástupci evropského koordinačního centra tohoto hnutí. Vzniklo už roku 1993 a od té doby dokázalo přitáhnout čtvrt milionu farmářů.

http://www.eurovia.org/?lang=en

Alternativou je větší role výroby, distribuce a spotřeby potravin v místě, systém, který se nepodřizuje diktátu trhu, ale je založen na environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti. Systém, který bere ohled i na zájmy příštích generací.
Mnohé se dalo vyčíst z toho, kdo fórum pořádal. Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI) sdružuje skupiny, které se orientují na komunitou podporované zemědělství (bedýnkáři) a komunitní zahrady, kde se lze společně rýpat v hlíně (jsou i v Praze!).
Pro-Bio Liga je něco podobného, sdružuje přátele a podporovatele organického zemědělství. Vyrostla v sousedství Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio.
Ekumenická akademie se dosud angažovala hlavně ve spravedlivém obchodě (Fair Trade) s rolnickými družstvy v rozvojových zemích a vedla Pražskou školu alternativ (nyní Jan Májíček), ale mezitím rozšířila záběr, a tak v říjnu chystá kampaň k potravinové suverenitě, zemědělství a klimatickým změnám.

Nakonec spolek CooLand – pro zlepšení stavu venkovské krajiny – ten asi neznáte. Vznikl ze skupiny zapálených pedagogů na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Suchdole a může tvořit vědecké zázemí iniciativy.

Zkrátka, sešli se tu permakulturisti, komunitáři, bedýnkáři, ekologové, vědátoři, podnikatelé, farmáři a novináři, všechny druhy aktivistů, kteří mají do toho nového systému co vložit. Nepřehlédnutelné byly Naďa Johanisová a Eva Fraňková, které už téma zpravovaly v odborných publikacích.
Přišli se zasíťovat a vytvořit jádra spolupráce, která nakonec vzešla z pěti pracovních skupin vedených moderátorem.
Jan Valeška z AMPI (a Suchdola) vedl politickou skupinu, která má připravit deklaraci a prosazovat tento koncept v českém prostředí. Míla Hilgertová, propagátorka komunitních zahrad a bedýnkářství (Kompot) se ujala debaty o možnostech a pravidlech síťování. Skupina pro družstevnictví a solidaritu byla moderována Markétou Vinkelhoferovou z Ekumenické akademie. Tomáš Uhnák ze Socialistické solidarity sbíral náměty ze skupiny pro lobbying a Vraťka Janovská z CooLand shromáždila procovní skupinu pro osvětu, vědu a výzkum. Výstupy byl prezentovány v podobě sad myšlenek na ručně malovaných plachtách, ale na jejich zpracování se zmůžu až v příštím článku.

Teď aspoň, co zaznělo v první plenární části jednání.
Uvedl ji Radomil Hradil, vynikající tlumočník ze zemědělské němčiny a znalec biodynamického zemědělství, který právě vydal sborník starších prací klasiků o půdě (Půda: zdravá, živá, úrodná, vydaly společně Fabula & Bioinstitut, 2015). Zahrnuje i stať Charlese Darwina z roku 1881 o významu žížal pro tvorbu ornice a přednášku Rudolfa Steinera z roku 1920 Půda není zboží. Co všechno jsme stačili zapomenout!

A tady nabízím své poznámky, jak jsem to stačil zachytit. Nestíhám, proto je tu jen surovina. Kdo má čas, ať se podívá na videozáznam, který se pořizoval a někde visí.

Margit Slimáková – Skutečně zdravá škola
Jak získat děti k tomu, aby jedli zeleninu – když se zapojí do jejího pěstování

Akce Ovoce do škol – když se ptáte ředitele, je dotované z dovozu.

Není nedostatek potravin ve světě, jsou jen špatně rozdělovány 8000 školních jídelen pro 1,3 milionu dětí – když budou jednoznačně dávat přednost lokálním potravinám, je to ideální prostředí pro rozvoj lokální ekonomiky (plus nemocnice, domy seniorů, veřejné jídelny) > (můj závěr: cpěme to do volebních programů)

Jiří Silný, Ekumenická akademie

Potraviny, vodu a léčiva by měly mít povahu veřejných statků, protože slouží pro základní zajištění.
Míla Hilgertová mluvila o monopolizaci zemědělství
(Moje poznámka: obyčejně se zdůrazňuje, že lidé chtějí levné potraviny, ale musíme věnovat pozornost i tomu, co nechtějí – nechtějí být nemocní, nechtějí polykat zbytky chemického ošetření, nechtějí prázdné potraviny, které nás zbaví hladu, ale nezaručí zdraví.
Nevládky mohou mít vekou moc, pokud se soustředí na odhalování toho, co nechceme. Tak jako wikileaks dokázaly změnit světovou politiku nebo nevládka ICCT zásadně ovlivní chování Volkswagenu a dalších automobilek, spotřebitelské hnutí může dělat analýzy škodlivin v potravinách – jako to dělá D Test – a vlivu průmyslového zemědělství na půdu a vodu.)

La Via Campesina – hnutí – participativní metody rozhodování

Vznik 1993, rodinné farmy, ale nejen – 250 milionů organizovaných rolníků

Zemědělci, kteří nemají za hlavní cíl zisk, jen slušnou a udržitelnou obživu

Nejde o maximalizaci produkce, ale o dobré potraviny

Právo rodinných farem na půdu a obživu, jejich vyhánění zároveň přináší ztrátu znalostí

Solidarita organizací malých zemědělců, ochrana prostředí, potravinová suverenita

Rolnický model hospodaření postavený na agroekologii, v harmonii s lokální kulturou, tradicemi a inkluzí

Potravinová suverenita – právo stanovit vlastní zemědělské politiky, potravinová bezpečnost

Decentralizace potravinové produkce – krátké cesty distribuce, lokální hospodářské cykly pod kontrolou komunit – udržitelnost je možná jen tam, kde jsou přímé vztahy

Vznik 1993 na konferenci v Mons (Belgie), naposledy Jakarta 2013

Zemědělství nesmí být součástí dohod o volném obchodu

Krems 2011 – konference nejen rolníků, ale také organizací občanské společnosti

Nový způsob zemědělského hospodaření, distribuce potravin, sociální spravedlnosti na venkově

29 členských organizací, pracovní skupiny – potravinová suverenita, osiva, mezinárodní obchod, CAP, mléko, migrace…

GMO – osiva – agroekologie – půda – voda – klimatické změny a biopaliva

Jak překonat ničení půdy, vody, zvířat, jak dosáhnout zdravé potraviny,

Potravinová suverenita: klaď odpor – transformuj – buduj

Potravinová bezpečnost se dostala do rozporu s potravinovou suverenitou – exportně orientované zemědělství, průmyslové postupy, monopolizace, zbavování rolníků půdy, GMO, humanitární pomoc – „uživit svět“ – přesto spousta lidí hladoví, nefunguje to

Potravinová suverenita – právo rozhodovat o své zemědělské politice, ekologicky, sociálně, ekonomicky a kulturně vhodným způsobem, právo na potraviny a právo produkovat potraviny

Boj o půdu – v Brazílii pomoc bezzemkům, pozemková reforma. V Evropě je jiná kultura, existují různé formy pomoci mladým, pokud se chtějí věnovat zemědělství a nemají kapitál. Ve Francii je fond, který pomáhá začínajícím zemědělcům a zároveň se snaží získávat půdu, která je takto obhospodařována

Obecně jde hlavně o to, aby v zemi byla politická vůle pro zdravé místní potraviny vyráběné ekologicky a sociálně udržitelným způsobem – aby byla zdravá půda, fungoval přirozený vodní cyklus

Změna paradigmatu ve vztahu k půdě a potravinám, zásadní změna

Petice, mailové kampaně, lobbing, získávání místních zastupitelstev, aby potraviny pro školní jídelny jen od místních ekologicky hospodařících zemědělců

Stali se mluvčím světových malovýrobců

Studio AltArt – založila tanečnice – sociální podnik – prostor pro zkoušení

Miloslav Hlavsa, COOP – Konzum v Ústí nad Orlicí

Vznikli před 116 lety za Rakouska-Uherska, nyní družstvo patří komunitě 4500 rodin v regionu pod Orlickými horami a má 106 provozoven s obratem 1,3 miliardy korun. Celkem má česká síť COOP 2870 provozoven. V Evropě prožívá obrovský rozvoj, je to největší prodejce potravin. Má 30 milionů členů v 5139 družstvech, ale ty postupují dost samostatně. Obrat 88 miliard eur.

Cíl orlického Konzumu – lepší život pro naši komunitu

Program Jsme tu doma – sortiment z regionu. Potraviny nejsou nejlevnější, ale jsou kvalitní a dávají práci. Konzum je otevřený místním výrobcům, „bezbariérový“ pro prodej lokální produkce, otevřený všem. Nese to své náklady, rohlíková velkofabrika by vyšla levněji než místní pekaři. Ale úvaha musí být širší – dává to lidem práci. Jsou to naši spotřebitelé. Obyčejně i naši členové. Chceme to.

(Konzum si zaslouží reportáž, zkusím tam někdy zajet.)

Eva Fraňková, katedra environmentálních studií Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno

Environmentální ekonomie – místní ekonomické alternativy: mapovat, jak fungují, čím zabývají.

Také výzkum na třech malých farmách: lidská práce, paliva, soběstačnost, jak by mohla malá produkce vypadat

Vraťka Janovská, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze

Struktura zemědělské půdy, vlastnické vztahy – projekty, kdo vlastní a jak to ovlivňuje půdu a krajinu

Cooland (KPZ – skupinka asistentů z FŽP – debata o ochraně půdy, orientace na vlastníky, jak o půdu pečovat)

Festival dokumentárních filmů na ČZU bude v týdnu od 12. října, v sobotu budou informační stánky před Technickou knihovnou v Dejvicích

A tady mi první den došly v kompu baterky.

Druhý den jsem šel do pracovní skupiny pro vědu.

Společná témata – permakultura, městské zahrady, jak pracovat s lidmi ve městě, vztah k půdě, zábor zemědělské půdy, přístup k půdě, jak pomoci stávajícím i novým zemědělcům k půdě. Dále, přesvědčit zemědělce, aby do půdy vraceli organickou hmotu.

Zajímavé byly dvě myšlenky:

Honza – v Eurobarometru lidé nepovažují stav půdy za něco, co jim dělá největší starosti, je daleko za znečištěním ovzduší a vody. Avšak je v žebříčku nahoře – jako druhý největší problém – kde si lidé myslí, že jim chybí informace. To jsou vrátka, kterými je možno vstoupit k veřejnosti.

A pak školy. Vraťka navrhuje nasměrovat diplomové a bakalářské práce na aktuální témata stavu a vlastnictví půdy, prolomit zkostnatělost studijních plánů.