Jan Campbell
17.10.2015 Vaše věc
V 2016 bude přijata nová Doktrína informační bezpečnosti (DIB) Ruské federace, o které se zmínil v květnu t.r. sekretář BR RF, Nikolaj Patrušev. Ta nahradí stávající doktrínu, pocházející z roku 2000.
Autoři nové doktríny ji formulují jako „dokument strategického významu,“ na základě kterého budou rozpracovány konkrétní státní programy a organizace komunikace s ostatními státy a mezinárodními organizacemi. Návrh nové doktríny, kterou ještě nepodepsal prezident Putin, identifikuje pět hlavních nebezpečí:
- První nebezpečí: Cizí státy rozvíjejí a zintenzivňují své informačně–kybernetické technologie (IKT) a potenciály, včetně technické rozvědky ve vztahu ke státním orgánům, vědeckým institucím a podnikům, především s vojensko–průmyslovým zaměřením.
- Druhé nebezpečí: Tajné služby cizích států a jim podřízené nebo ovlivňované „občanské organizace“ jednotlivých států aktivně využívají IKT s cílem „rozrušení státní suverenity a teritoriální celistvosti“ včetně „destabilizace vnitropolitické a sociální situace.“ Výsledkem je tendence zvýšení množství materiálů v zahraničních mediích obsahující neobjektivní informaci o vnitřní a zahraniční politice RF, které jsou vědomě namířeny především na mladou generaci s cílem rozrušení kulturních a duchovních hodnot, patriotických tradicí a historických skutečností.
- Třetí nebezpečí: Rozměr trestní činnosti s pomocí ITK, především ve finanční sféře, ochraně občanských práv.
- Čtvrté nebezpečí: Zaostávání RF od vedoucích států s vysokou úrovní ITK. Tento stav způsobuje závislost od exportní politiky těchto států. Především v dobách konfliktů nebo války.
- Páté nebezpečí: Snaha jednotlivých států zneužít svojí současnou technologickou dominanci v globálním informačním prostoru pro dosáhnutí svých hospodářských a geopolitických cílů.
Ruská federace a dalších devatenáct států nedávno položily základ pro globální pakt o elektronickém nenapadání pod záštitou OSN. Nehledě na tuto aktivitu bude RF na základě zkušeností vyvíjet vlastní obranné informační síly a prostředky pro strategické omezení vojenských konfliktů. Zde se prakticky jedná o analog omezení použití jaderných zbraní. RF bude také připravena pomáhat svým spojencům. Ti ale nejsou, z pochopitelných důvodů v dokumentu konkrétně pojmenováni.
Povrchní analýza dokumentu dovoluje očekávat omezení rozšiřování idejí spojených s národní výjimečností, komplexnější ochranu obyvatelstva před možnostmi zneužití sociálních sítí, jak tomu bylo na příklad v případě „arabského jara,“ před zhoubnou slepotou a krčením se před Západem (německy Kriecherei vor dem Westen, anglicky cringing, v ruštině тлетворное влияние Запада) a dalších. Je zcela logické, že dojde k posílení všech těch aspektů IKT, o kterých je v dokumentu málo psáno, které ale patří do prioritní skupiny ochrany státu a jeho legitimních zájmů.
Výsledkem nové ITK doktríny bude podle mého hodnocení ruského intelektuálního potenciálu rychlý přechod od vyspělých civilních ruských IT k IKT. Vedlejším výsledkem bude pohřeb hlavní téze doktríny z roku 2000: Ústavní práva a svoboda člověka. A potvrzení, že RF bude chránit své národní zájmy, nehledě na vše ostatní, co se děje doma a ve světě.
