Svět ruskýma očima 232

– zajoch  –
20.10.2015 Outsidermedia

Střední Evropa v plánech NATO
Petr Iskenderov
11. října 2015

V zemích střední a východní Evropy zabouřily vášně v souvislosti s jejich postavením a rolí v Evropské unii a v NATO. Obyvatelé ČR podepisují petici na vystoupení z EU. Obyvatelé sousedního Slovenska jsou znepokojeni vojensko-politickými hrátkami NATO na jejich území. 

Nedávno zveřejněná myšlenka o posílení přítomnosti NATO v okolí Bratislavy má však mnohem nebezpečnější charakter. Podle slovenského ministra obrany by se mělo jednat o koordinační skupinu (velitelské centrum) NATO. Bude-li „nutno“, může zde taková skupina zajistit rychlé rozvinutí operativních sil NATO. Od toho je potom jen krok do úplného vtažení Slovenska do jakékoliv vojenské avantýry vymyšlené Bruselem a Washingtonem. Třeba na Ukrajině nebo v Sýrii na ochranu „umírněné opozice“. Znamenalo by to nejen úplnou ztrátu suverenity Slovenska, ale i plnou účast ve válce za cizí a vzdálené zájmy. Podobně jako Slovensko může dopadnou kterýkoliv stát střední a východní Evropy.

Před několika dny se objevila informace o otevření nového střediska NATO pro boj s terorismem a špionáží v Krakově. Účastní se Polsko, ČR, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Německo, Litva, Itálie, Rumunsko a Maďarsko za vedení Polska a Slovenska. Středisko se představuje jako „jasný signál Moskvě“. Část objektů centra bude ve slovenské Lešti.

Rada NATO již má schválený plán vytvořit na Slovensku a v Maďarsku dvě nové štábní buňky. Vedle již existujících v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Bulharsku a Rumunsku to budou dvě další velitelská centra. Zdvojnásobí se počet členů (až 40 tisíc) sil rychlého nasazení na východní a jižní hranici NATO. V říjnu zde proběhne cvičení s třiceti tisíci vojáky ze třiceti států.

Slováci se různě brání, staví překážky proti vojenské technice aliance na cestách a organizují masové protesty proti Bruselu a Washingtonu. Podle Deutsche Welle je proti vybudování základen v zemi a v celé střední Evropě 74 % Slováků.

Naposled byly ve střední Evropě takové protesty proti aktivitě NATO v roce 1999 při jeho válečné operaci proti Jugoslávii. Tehdy ještě nebyly tyto země v NATO. Pokud tři čtvrtiny občanů Slovenska vystupuje proti NATO, jak může slovenská vláda zdůvodnit setrvání země v této alianci?

Převzato z Fondsk.ru

***

Běženci mění společenské klima v Německu
Vladimir Něstěrov
15. října 2015

V Německu rychle roste počet občanů pochybujících o schopnosti jejich země vypořádat se s přílivem běženců. Podle výzkumů veřejného mínění jen 38 % Němců souhlasí s tvrzením kancléřky, která sebejistě prohlašuje: „Zvládneme to.“ Opak si myslí 66 % občanů. Jedná se přitom o přívržence všech parlamentních stran. Méně s Merkelovou nesouhlasících je jen ve straně Zelených, ale přesto i zde jsou pesimisté v mírné převaze – 51 %. Měsíc od měsíce se rovněž zvyšuje počet Němců, kteří považují množství migrantů a příliš velké.

Od posledních voleb v roce 2013 silně kleslo hodnocení strany kancléřky Merkelové, CDU, až na 38 %. Hlavní příčinou je stále se zostřující problém s běženci. Klesá i popularita kancléřky jako osoby, jen za září spadla o 9 bodů, na 54 %. V té samé době roste popularita politiků, kteří kritizují přístup kancléřky k otázce migrantů. Bavorský premiér získal 11 bodů a jeho popularita vzrostla na 39 %.

Merkelová hodlá kandidovat i ve volbách v roce 2017, to by bylo její čtvrté funkční období. Ještě v létě byla v souladu v detailech volební kampaně s vedením své strany. Nicméně nové tendence ve vnitřní politice Německa jsou schopné rozviklat nejen pozici Merkelové, ale i dalších představitelů německé politické elity. K většímu napětí v zemi, vyvolaném přílivem migrantů, se druží ještě nespokojenost průmyslových kruhů s připojením k sankcím proti RF. Podnikatelé nesou obrovské ztráty ze zrušení kontaktů s ruskými partnery.

***

V této atmosféře v Německu posilují nové strany a hnutí. Například euroskeptická Alternativa pro Německo, ADG. Roste i autorita hnutí PEGIDA, které požaduje zpřísnění imigračního zákona. Ty viní liberální media a politici z rasismu, xenofobie a div ne že z nacismu.

Federální úřad na ochranu ústavy (německá kontrarozvědka) dosud mezi běženci nedokázal najít radikální islamisty, ale přiznává, že salafité (přívrženci radikálního islámu), kteří žijí v SRN, se vydávají za zástupce charitativních organizací a dobrovolníky, „navazují cílené kontakty a zvou běžence na patřičné akce v mešitách za účelem jejich verbování“.

V centrech a táborech pro migranty se vytváří zvláštní situace. Vedoucí německého odborového svazu policie k tomu řekl: „Sunnité se střetávají se šíity … Nutí ženy zcela se zahalovat. Islamisté chtějí v táborech určovat vlastní normy.“ Podle něho islámští aktivisté zhusta pronásledují křesťany.

Německý ministr vnitra musel v tyto dny vyhlásit: „Ještě na počátku léta byli běženci vděční za to, že se zde nacházejí. Nyní si mnozí myslí, že si mohou jezdit po libosti kam chtějí. Opouštějí určená zařízení, objednávají si taxíky a k mému údivu disponují penězi na stovky kilometrů dlouhé cesty po Německu.“ Řekl také, že běženci organizují protesty a vyvolávají rvačky, když se jim nezamlouvají podmínky v táborech.

Merkelová se snažila 15. října ve Spolkovém sněmu ve svém projevu přenést odpovědnost za situaci s běženci na Brusel. Je potřeba najít na řešení problému s běženci „celoevropskou linii“, spolupracovat s Tureckem, posílit vnější hranice EU, urychlit postupy k navracení těch, kteří nemají právo na azyl. Tentýž den schválil Spolkový sněm návrh zákona na zpřísnění podmínek pro poskytování azylu v Německu. Opatření je to rozumné, ale neopozdilo se? Vždyť Pandořina skříňka je už dávno otevřena naplno.

Převzato z Fondsk.ru

***

Pohár trpělivosti Moskvy přetekl
Ljubov Ljulko
15. října 2015

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov vystoupil 12. října na konferenci Americké obchodní komory v Bulharsku. Prohlásil přitom: „Když se ukázaly problémy s ruskými projekty, jednali jsme okamžitě a proto nás dnes kritizují za jadernou elektrárnu Belene a nejvíce budou kritizovat za Jižní proud a za Burgas – Alexandrupolis.. Zastavili jsme ruská letadla (tranzit do Sýrie nebo odmítnutí ruských stíhaček), odmítli jsme i tři ruské projekty a pokud ještě potom nejsme pro vás partneři, tak kdo tedy?“

Příští den si Sergej Lavrov „s ohromením přečetl výklady Borisova, který vyhlásil, že Bulharsko odmítlo energetické projekty s Ruskem, včetně Jižního proudu, v zájmu USA. Je neuvěřitelné, jak se lidé za taková prohlášení nestydí. Já bych se před svými voliči styděl, před svou zemí.“

Borisov Lavrovovu reakci okomentoval: „Chtěl bych se rovněž obrátit na Rusko, na Rusy, nestydí-li se oni, že jejich bratři, nejlepší přátelé, Slované, pravoslavní Bulhaři kupují v posledních letech v Evropě nejdražší ruský plyn. Byl jsem k voličům vždycky poctivý. Je jedno komu to říkám, Američanům nebo Rusům, když vidím, že něco není v pořádku, řeknu jim to.“

Borisovovo postavení v Bulharsku není jednoduché. Rozbíhá se silný konflikt s bulharským byznysem kvůli zvyšování ceny elektřiny pro průmyslové odběratele. Pokud by se jaderná elektrárna stavěla, cena by se nezvyšovala, protože jaderná elektřina je levná. Jenomže to není v perspektivě a co se týká uhlovodíků, nevyužívá Bulharsko svůj černomořský šelf tak, jako to činí Rumunsko. Tomu stačí dovážet jen 10 % toho, co potřebuje. Bulhaři dovážejí 83,6 % potřebných energetických surovin. Na rumunském šelfu pracuje ruský Lukoil a nejsou k němu žádné výhrady.

Borisov si stěžuje na národní elity, které prý dlouho podporovaly vládu opozičního Plamena Orešarského (zastánce Jižního proudu). Zdálo by se, že když se nyní vsadilo na USA, „vyžijeme“. Jenže nikoliv, Westinghouse odmítla stát se spoluinvestorem jaderné elektrárny Belene s podílem 49 %. Američané a nikdo na Západě není ochoten zapojovat se do hospodářství nestabilních a korupčních zemí. Rusko ochotno bylo. Bulhaři mají stálé potíže s položením produktovodů, a proto se znova a znova vracejí k Jižnímu proudu.

Země za posledních 8 let spadla do bídy. Ubývá tam obyvatel, nejvíce z celé EU. Právě Jižní proud mohl přinést zisk až 2,5 miliardy EUR za rok. K tomu ještě příjmy ze souvisejících výrob a služeb, nová pracovní místa. Jak to zdůvodnit voličům? Nejlehčí je obvinit Rusko z velmocenského šovinismu a osobně Lavrova z nepochopení. Licoměrné. Nejprve odmítli výstavbu Jižního proudu a potom jeli do Moskvy zjišťovat, proč odmítl Gazprom.

K licoměrnosti premiéra a části bulharské veřejnosti přistupuje ještě komplex staršího bratra, který prý označuje Bulharsko jako zadunajskou provincii. Maďarsko a ČR dávno takové komplexy nemají. Jsou to národně orientované státy, kde se tolik nemyslí jen na plnění vlastních peněženek s pomocí rozkrádání úvěrů. Že by to byl ten důvod, proč se Wetinghouse zřekl investování v Bulharsku?

Maďarsko staví s ruskými úvěry JE Paks a ČR přešla od Westinghouse v dodávkách paliva pro Temelín k ruské TVEL (ruská firma na výrobu jaderného paliva). Je v tom obchod a nic víc.

Být chudým a hrdým, to platí pro pravoslaví (když už je Borisov zmínil). Ale na Západě má poctivost jiný princip: jsi-li tak chytrý, tak proč jsi chudý? Tam jsou chudí a slabí pohrdaní a tedy: Je Bulharsko bohaté a silné?

Bulharský publicista Plamen Paskov řekl v rozhovoru pro Pravdu: „Borisov přiznal zradu zájmů Bulharska. Čestně uvedl, že zabil tři až čtyři velké ruské projekty, které byly pro Bulharsko potřebné a výhodné. Místo nich nenavrhl absolutně nic, žádnou alternativu. Jde to proti zájmům bulharských daňových plátců, kterým je povinen sloužit.“

Borisov se snažil zachovat vztahy s Moskvou, vynucovav si různé ústupky, výhody a různé formy finančních preferencí. Jezdil do Moskvy a pokaždé tvrdil, jak za všechny projekty bojuje silou lva, když na něho tlačí z Washingtonu i z Bruselu, pročež je potřeba mu pomoci a podpořit jej. V Bruselu, Washingtonu a v Evropě zase hřímal, jak hrdinně odolává nátlaku Moskvy. Dá se předpokládat, že toto jeho poslední vystoupení vyvolalo v Moskvě nejen rozhořčení, ale že to byla už poslední kapka, jíž pohár trpělivosti na straně Moskvy přetekl.

Převzato z Pravda.ru

***

Ruská armáda funguje na nové technologické úrovni
17. října 2015

Ruské armáda rozstřílela svými řízenými střelami nejen základny IS, ale také americkou koncepci bleskového globálního preventivního úderu. Washington s ním strašil, ale ukázalo se, že i Rusko na něm pracovalo. USA má nyní o čem přemýšlet. Až dosud na severoamerický kontinent řízené střely z malých raketových lodí z Kaspického moře nedoletěly. Ze zemí NATO mají letadlové lodě jen Spojené státy. Mělo se zato, že letadlovým lodím hladinové koráby ani ponorky s jejich raketami a torpédy nevadí. Po útocích na IS řízenými střelami z malých raketových lodí z Kaspiku je nezranitelnost plovoucích letišť zpochybněná.

Už ani území USA nemusí být tak bezpečně, jak se předpokládalo. Nové ruské řízené střely dokáží překvapit severoamerické cíle, aniž by opustily vzdušný prostor RF. To přiznal velitel letecké a kosmické obrany Severní Ameriky (NORAD), admirál Gortney. Uvedl, že ruské útočné rakety jsou velmi přesné a že mají velký akční rádius. „Nutí nás to lovit šípy, namísto abychom se snažili odstřelovat lukostřelce.“

Rusové zároveň předvádějí účinnou obranu strategicky důležitých objektů na území pod svou kontrolou. Velitel letectva USA v Evropě generál Gorenc uznal úspěchy leteckých a kosmických sil Ruska v Sýrii. „Zaplnili mezeru. Naše letecké prvenství v Sýrii taje. Nejhorší jsou jejich nové možnosti v omezování přístupu k určitým oblastem (A2/AD – Anti-Access/Area Denial). Tento termín znamená vytvoření nepřekonatelné překážky pro přesilu protivníka menším zdrojem. Základem je vybavení pozičních území prostředky špionáže, radioelektronického boje, zaměření a maximálně operativního a přesného zničení cílů. Podle hlavního velitele spojených sil NATO v Evropě Breedlova vytvořila ruská vojenská infrastruktura v Sýrii ve skutečnosti A2/AD nad celou zemí. Generál si myslí, že ruské velmi složité systémy PVO v Sýrii nejsou namířeny jen proti IS…“

Ve Fox News Američané tvrdí, že lodě ruské Středozemní eskadry uzavřely letectvu NATO průchod k letecké základně v Latákíji z moře (šířka 250 km). Nemohou proto provádět špionáž u ruských sil. V Turecku nasazení američtí vojáci uvádějí, že letouny NATO, které se chtěly dostat poblíž ruských sil byly zachyceny radary, ale zdroj se nepodařilo zjistit. Ruské stíhačky imitovaly záchyt bezpilotníků MQ-1 Predator od počátku ruské operace v Sýrii nejméně třikrát. Avšak nesnažily se je sestřelit. Dvě imitace se udály nad územím kontrolovaným IS – města Raqqa a Kobani a třetí u Aleppa.

Jaká ještě překvapení připravil Vladimir Putin svým kolegům a partnerům?

Řízená střela Kalibr s počáteční hmotností 23,3 tuny je schopná ničit cíle do vzdálenosti 1500 km. Putin v TV vyhlásil, že Rusko má zbraně, které mají dostřel 4 500 km. Stejně jako americké rakety pro bleskový preventivní globální úder. Možná měl prezident na mysli reálné možnosti řízené střely P-1000 Vulkán s počáteční hmotností 8 tun. Takové zbraně jsou umístěny na křižníku Moskva, zařazeném do sestavy ruské eskadry ve Středozemním moři. Někde v mořské propasti může být skryt v bojové hlídce atomový raketový křižník projektu 949, vybavený řízenými dalekonosnými střelami 3M-45 Granit o počáteční hmotnosti 7 tun. Rusko má takových osm. Dostřel Granitu je 625 km při kombinované trajektorii a 200 km při obzvláště nízko položené trajektorii. Existují ještě dieselové ponorky projektu 636 se střelami Kalibr. Nejnovější ponorka Novorosijsk byla minulý měsíc zařazena na stálou lokaci v Černém moři. Převzato z Warfiles.ru