Poplatky u lékařů zjevně nic neregulovaly, zato hodně posílily jejich bankovní konta.

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
1.11.2015  CzechFreePress

Nerad bych křivdil všem doktorům a lékařům co se týkalo (dnes už je to minulost) vybírání 30,-Kč poplatků při návštěvě ordinace obvodního či jiného lékaře, nicméně se potvrdilo, že poplatky zjevně nic neregulovaly (když ano, tak jen stav bankovních účtů doktorů), vybírání poplatků byl pravicovými politiky velmi důmyslně vymyšlený způsob, jak se legálně snadno a rychle dostat k penězům. Z morálního hlediska to však byl naprosto neakceptovatelný podraz na pacienty. Navíc to ve své době vyvolalo nemalé pozdvižení na politické scéně, protože bylo zřejmé, že jde o věc, kterou chtěla pravicová koaliční vláda P. Nečase prosadit v rámci tzv. úsporných opatření a různých balíčků, které se však staly spíše pohřebištěm ekonomiky, než spasitelem.

Podle vyjádření členů správní rady VZP, hodnotili léta 2013,14, a část roku 2015 z hlediska počtu návštěv pacientů v ambulancích a počtem hospitalizací, byly pro členy rady překvapivé, neboť v podstatě nedošlo k nějakým enormním nárůstům, snad jen při vypisování receptů od lékařů, kde lékaři vypisují jeden lék na jeden recept, zatímco dříve to byly dva léky na jeden recept. Pozoruhodné na tom ovšem je, že i zde na nám, občanům, připravili politici překvapení o kterém jsme záměrně nebyli informováni. Totiž, zatímco na jedné straně lékaři v ordinacích vybírali tzv. 30,-Kč na „regulační“ poplatky, na straně druhé lékárník měl dostávat za každý přijatý recept 12,-Kč.

Ovšem kreativnost a důmyslnost některých lidí (tzv. koumáků) nezná hranic, protože vymysleli způsob, jak si ještě přilepšit a sice, že lékaři místo dvou léků na jeden recept psali jen jeden lék na jeden recept, tudíž lékárník dostal recepty dva, tedy 2 x 12 = 24 ,-Kč. A žádnému pacientovi to nepřišlo podezřelé či nějak nápadné. Nicméně to prý ukazuje na skutečnost, že zrušení poplatků nemá na nemocnice žádný vliv. Objektivně řečeno, regulační poplatky neměly nikdy žádné relevantní a faktické opodstatnění, neměly tedy ani vliv na nemocnice, v podstatě vůbec na nic. Měly-li nějaký reálný vliv, pak jen ten, že si doktoři (případně jejich personál) takto přilepšili několika desítkami tisíc měsíčně.

Přej a bude ti přáno, říká jedno české přísloví, ale na druhé straně nemůže být člověk s takovou realitou spokojený, když na vlastních zkušenostech zjišťuje, že už i doktorům jde více o peníze jako o samotné zdraví pacientů. Je to smutné zjištění, když všechno stojí a padá na penězích zvláště, jde-li o nemocné, často bezmocné a nemajetné lidi. Dříve se těmto „pánům dochtorům“ dostávalo různých pozorností, od lahvinky vína či pálenky, přes koláče až po pečené kačenky nebo husy a „pan dochtor“ se opravdu snažil. Dnes by něco takového nebylo možné, byl by to úplatek, oficiálně korupční jednání (tedy trestný čin). Český člověk si však téměř vždy umí poradit, zvláště, jde-li o peníze a doktoři, či spíše poslanci-politici, povoláním lékaři, nejsou výjimka.

Chápu, že vysokoškolsky vzdělaní lidé se ve srovnání s lidmi stejné profese v západních zemích EU, cítí být finančně nedoceněni. Na druhé straně by se však slušelo, kdyby i oni měli pochopení pro pacienty, lidi fyzicky pracující se základním, nebo jen středoškolským vzděláním, tedy bez VŠ diplomu. I ti totiž mají nesrovnatelně méně, než jsou na tom dělníci v SRN, Francii, Švýcarsku, V. Británii atd. V průměrné měsíční mzdě jsme na 18. místě v EU, což by nebylo až tak zajímavé, jako v rozdílu výše mezd, kde státy před námi mají řádově o desítky tisíc víc, než v ČR. Nemluvě o tom, že český průměr ovlivňují vysoké příjmy občanů v Praze, zatímco ostatní regiony jsou sotva na polovině průměru. Kromě toho mají nízkopříjmoví občané-dělníci tu smůlu, že nejsou de facto v poslaneckých lavicích vůbec reálně zastoupeni (podle odhadu je z řad poslanců více jak 80 % s VŠ vzděláním) a proto nemohou spřádat různé „fígle“, jak obelstít státní kasu a vylepšit si tak své příjmy. O situaci seniorů a výši důchodů je už úplně zbytečné psát. Všechno je smutné, ale bohužel víc než reálné!