Luděk Prokop
31. 10. 2015
Protiruská propaganda může uspět pouze u menšiny, takřka bezdůvodně zatvrzelého rusofobního myšlení. Myšlení zabedněného, uzavřeného pro jakékoli objektivní informace, vybočující z rámce zaslepené nenávisti. Slepé nenávisti myšlení absolutně nedotknutelného racionálními poznatky.
U většiny lidí u nás, antipatie k Rusku přetrvávala od doby okupace. Paradoxně k Rusku, nikoli k Ukrajině, vzdor okolnosti, že pokyn k okupaci vydal Ukrajinec Brežněv a vzdor skutečnosti, že mezi okupanty, nehledě k dalším národnostem, bylo více Ukrajinců než Rusů. Značná část z těchto lidí, lidí alespoň minimálně otevřené mysli, za poslední období, jak na základě dění a skutečností, tak na základě spousty neobratných lží a evidentního pokrytectví, mnoha lety zažitý negativní postoj k Rusku významně přehodnotila. Mnohé z těchto lidí k zamyšlení a k sledování informací z vedlejších zdrojů, přiměla nepřehlédnutelně lživá trapnost protiruské propagandy.
Za zářící zlatý hřeb takové protiruské propagandy lze považovat REPORTÁŽ o tom, jak jihlavské publikum „Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů“ přišlo v pátek debatovat se členkou ruské skupiny Pussy Riot Marijou Aljochinovou. Diskutovalo se prý o stavu demokracie v současném Rusku, tamní cenzuře i o Miloši Zemanovi. Z nadpisu nad reportáží, ve výrazném provedení se dozvídáme o tom, že dle M. Aljochinové, Trenky nad Hradem byly uměleckým dílem světové úrovně. Tím je řečeno o úrovni názorů, v Jihlavě debatující členky skupiny Pussy Riot, prakticky vše. Aljochinová považovala za žádoucí říct pár slov o tom, co se odehrálo v kostele Krista Spasitele. „Moskevský patriarcha Kiril oznámil, že by pravoslavní věřící měli hlasovat pro Putina, a my jsme s tím nesouhlasily, a proto jsme se rozhodli, že tam zazpíváme písničku Bohorodičko, vyžeň Putina“. Dále pravila, že chrám se totiž často využívá pro vystoupení různých skupin, není to úplně klasický kostel. „Přišly jsme tam a čtyřicet sekund se nám dařilo zpívat a natáčet video“. Zdali šlo i o ono tolik proslulé video s veřejnou souloží, které se účastnila i viditelně těhotná členka skupiny, nejspíš ze skromnosti – neuváděla. Nicméně dodala „zdá se mi, že na té písničce je nejdůležitější to, že ukázala, jak vláda a představitelé moci nesnášejí kritiku a jak se jí bojí. Pokud vaše slova urážejí představitele moci v Rusku, umlčí vás a před ničím se nezastaví“.
Každý si může udělat názor sám, zda vláda a představitelé moci byli vedeni nesnášenlivostí ke kritice a strachem z takové kritiky, nebo jinými pohnutkami. Možná si můžeme, na základě trestu uděleného za přimalování tykadel na volebním plakátu, udělat představu o postihu nějaké podobné avantgardní skupiny u nás, (žádná taková známá u nás zatím není), za podobné umělecké vystoupení v církevním chrámu, vystoupení doložené uměleckým videem obsahujícím záběry skupinové soulože.
Moderátora jihlavské debaty, Filipa Remundu, který, jak tvrdí, „prožívá dost silné rusofobní pocity, dnes zesílené událostmi na Ukrajině“, neznám. Jenom nevím, zdali to nemá v hlavě velice popletené.
Masakr v Oděse přeci nespáchali Rusové a zvěrstva fašistických bojůvek rovněž nepáchají Rusové – ale Ukrajinci. Ukrajinci, kteří se na rozdíl od Rusů k odkazu fašistických ukrajinských hrdinů, hlasitě veřejně hlásí.
Možná je dobře, že naše propaganda mediálního hlavního proudu se tolik moc snaží, že se chytá úplně všeho, že se úpěnlivě snaží obhajovat neobhajitelné. Jsem přesvědčen, že čím více se bude snažit, tím více náklonnosti, sympatií a obdivu pro Rusko, mezi lidmi u nás dokáže získat. A k tomu ji přeji mnoho zdaru.
