Proč Rusko není Francie, naši muslimové jsou naši

Alexandr Razuvajev
28. 11. 2015 zdroj
Teroristické útoky v Paříži vyvolaly pochopitelně diskuse o pravděpodobnosti opakování tohoto scénáře v Rusku. Pravděpodobnost toho se nyní opravdu zvýšila. Terorismus je součástí hybridních válek. V souladu s tím lidé, kteří jsou náchylní k islamofobii (a takových je mezi Rusy, bohužel, ne tak málo), již provedli paralelu mezi Ruskem a Evropou. I v Evropě i v Rusku je poměrně silná muslimská složka. V souladu s tím je podle jejich názoru v Rusku velmi vysoké riziko opakování pařížských událostí.


Celkově jsem si už dávno všiml, že strach, měnící se někdy v hysterii, mají z islámu obvykle slabí a zakomplexovaní lidi. Inteligentní dámy, které nemají trvale normální práci a nedaří se jim v osobním životě. Ale to jen tak, osobní invektiva. V podstatě jde o následující poznámku.

Rusko není Evropa. Je zásadní rozdíl mezi ruskými a evropskými muslimy. Pro Evropu jsou přistěhovalci nebo jejich potomci dokonce i ve druhé a třetí generaci mentálně a kulturně zcela cizí. Jsou v nejnižší části sociální pyramidy surové třídní společnosti a nemají v podstatě žádnou možnost uniknout ze sociálního ghetta. Jsou z velké části cizím tělesem, které se v zásadě nehodlá přizpůsobit se evropským pravidlům hry (stejně jako Evropané se nechystají ho přijmout k sobě).

Naši ruští muslimové jsou historickou součástí našeho imperiálního ruského národa, chcete-li, součástí ruského geopolitického projektu nebo ruského světa. Vedoucí Ústřední duchovní muslimské správy Ruska, muftí Talgat Tadžutdin doporučil těm, kteří hoří touhou vytvořit chalifát, aby se přijeli do Ruska podívat, jak už na území ruského státu existuje. “Když jsme spolu, je to chalifát. U nás se tento “chalifát” nazývá Svatá Rus,” prohlásil muftí při zahájení XIX. Světového ruského národního sboru v Moskvě. “Pokud nevěří, ať přijedou, podívají se, jak my, 193 národy, pravoslavní, ortodoxní věřící, židé, buddhisté, a dokonce i komunisté, žijeme,” dodal muftí.

…Nedávno jsme si připomněli významné datum. 16. listopadu 1941 vojáci z 316. střelecké divize, zformované v Alma-Atě (nyní Almaty, bývalé hlavní město Kazachstánu) a Frunze (nyní Biškek, hlavní město Kirgizie), pod velením generálmajora Alexandra Vasiljeviče Panfilova zastavili německé tanky, deroucí se do Moskvy. Rusko je velké, ale není kam ustoupit – za námi je Moskva! Dříve tuto větu panfilovců znal každý ruský školák. Nyní je jiná doba. A objevily se síly, které si přejí nás rozhádat v zájmu blízkovýchodních monarchií nebo zemí západního bloku. Je dobře známo, že nad Ruskem není možné vyhrát ve válce, ale je možné ho rozbít zevnitř.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová