Tony Cartalucci
10.11.2015 Zvědavec
Představte si, že žhář zapálí budovu, pak se otočí, převlékne se do hasičské uniformy a běží do ní zpět, ale ne s hadicí, místo toho před sebou valí sud s benzínem. Věřil by někdo, že jeho záměrem je požár uhasit? Nebo by bylo zjevné, že cílem je požár přiživit, takže bez ohledu na to, jaké úsilí se vynaloží proti němu, ho není možné uhasit – ne dokud všichni nejsou zničeni.
Seznamte se se žháři
Spojené státy ilegálně narušovaly vzdušný prostor nad Sýrií po více než rok. Otevřeně vyzbrojovaly, financovaly a cvičily teroristy u syrských hranic v Turecku a Jordánsku ještě mnohem déle. A předtím, než konflikt v r. 2011 započal, Spojené státy již od r. 2007 konspirovaly s cílem destabilizovat a svrhnout vládu Sýrie prostřednictvím sektářských extremistů – konkrétněji Al-Kajdy – pomocí zbraní a peněz praných přes nejstaršího a nejvěrnějšího regionálního spojence Ameriky, Saúdské Arábie, jak bylo odhaleno v rozhovorech nositele Pulitzerovy, novináře Seymoura Hershe v jeho 9 stránkové zprávě The Redirection.
Vzestup tak zvaného „Islámského státu“ (ISIS/ISIL) se také ukazuje být součástí této promyšlené „dekonstrukce“ Sýrie. Zpráva DIA napsaná v r. 2012 připustila:
Když se situace zlepší, vždy je možnost zřídit vyhlášené či nevyhlášené salafistické knížectví ve východní Sýrii (v Hasaka nebo Der Zor), a to je přesně to, co mocnosti podporující „opozici“ chtějí, aby izolovaly syrský režim, který je považován za strategické zázemí šíitské expanze (Irák a Írán).
Aby osvětlila, kdo jsou tyto „podporující mocnosti“ usilující o vytvoření „salafistického knížectví“, zpráva DIA vysvětluje: Západ, státy Zálivu a Turecko podporují opozici; zatímco Rusko, Čína a Írán podporují režim.
Je jasné, kdo je žhář.
Přivalování sudů s benzínem k „hašení požáru“
Nic ohledně nedávných amerických kroků nebylo upřímné. Američtí tvůrci politiky otevřeně konspirovali a vytvářeli strategie, jejichž cílem nebyl skutečný boj proti ISIS nebo ukončení ničivého konfliktu v Sýrii, který sami zahájili, ale bránit pokusům Ruska tak učinit, a pod krytím boje proti ISIS či pomáhání uprchlíkům, nebo prakticky za použití jakékoliv výmluvy, o které věří, že by veřejnost mohla podpořit.
Pravda se začala vynořovat dokonce i ve vlastních novinách Západu. Washington Post v článku s názvem „Obama has strategy for Syria, but it faces major obstacles“ uvádí výslovně:
(USA) zvýší vzdušné operace v severní Sýrii, obzvláště v oblasti tureckých hranic, aby odřízly příliv zahraničních bojovníků, peněz a materiálu, přicházejícího na podporu Islámského státu.
Washington Post otevřeně připouští, že podpora Islámskému státu proudí z členského státu NATO – Turecka. Je jasné, že aby se tento proud zastavil, je třeba se soustředit na turecko-syrské hranice dříve, než zásoby a posily dorazí do Sýrie. Je jasné, že ISIS je záměrně umožňováno se zásobovat a získávat posily v Sýrii z území NATO, specificky pro to, aby to posloužilo jako záminka pro širší a přímější intervenci Západu v Sýrii, jak bylo poznamenáno v červnu 2014, kdy se ISIS poprvé objevil v Iráku.
ISIS představuje sudy benzínu, valené USA záměrně k požáru, nikoliv k uhašení plamenů, ale k jejich rozdmýchání do ještě většího pekla.
Žháři se snaží o větší peklo
Tentýž článek Washington Post odhalil skutečné záměry USA a jejich „bot na zemi“ v Sýrii. Zatímco tvrdí, že se snaží „bojovat proti ISIS“, pravda je mnohem zlověstnější. Pod záminkou boje s ISIS tyto americké síly, podporující ozbrojence vyzbrojené, vycvičené a financované USA a jejich regionálními spojenci, obsadí území, čímž účinně naplní záměry obsažené v amerických politických dokumentech, které dlouho vyjadřovaly přání „dekonstruovat“ Sýrii jako druhotný prostředek ji zničit coby fungující národní stát, pokud přímá změna režimu nebude dosažitelná.
Washington Post specificky uvádí:
Porážka Islámského státu v Sýrii, podle Obamovy strategie, spočívá na umožnění místním syrským silám porazit bojovníky Islámského státu, avšak držet osvobozené území, dokud nová centrální vláda, zřízená v Damašku, je nebude moct převzít.
Protože v Damašku již centrální vláda existuje, lze předpokládat, že tyto regiony dobyté USA podporovanými ozbrojenci nebudou nikdy odevzdány, dokud Damašek nepadne. Pokud to uspěje, bude to znamenat balkanizaci Sýrie a její zánik coby jednotné země.
Když porovnáme toto nedávné připuštění Washington Post ohledně „boje proti ISIS“ s plány vytvořenými před vzestupem ISIS, odhalíme, že samotný ISIS je jen jednou z mnoha záminek používaných k realizaci amerických cílů, které byly stanoveny, jasně, předtím, než zazněl první výstřel během syrské krize.
V březnu 2012 „Assessing Options for Regime Change“ Brookings Institution „Vyhodnocení možností pro změnu režimu“ specificky uvádí:
Alternativou je diplomatické úsilí zaměřené nejdříve na to, jak ukončit násilí a jak získat humanitární přístup, jak je činěno pod vedením Annana. To může vést k vytvoření bezpečných útočišť a humanitárních koridorů, které by byly podpořeny omezenou vojenskou mocí. To by, samozřejmě, ani zdaleka nenaplnilo americké cíle v Sýrii a mohlo by to uchovat Assada u moci. Z tohoto počátečního bodu je však možné, aby široká koalice s řádným mezinárodním mandátem mohla ke svým snahám přidat vynucovací akce.
Plán použít americké zvláštní jednotky k obsazení a držení syrského území byl také specificky předložen v červnu 2015 v dokumentu Brookings Instituion s doslovným názvem „Deconstructing Syria: A new strategy for America’s most hopeless war“. V něm se uvádí:
Šlo by o to pomoct umírněným prvkům zřídit spolehlivé bezpečné zóny v Sýrii, jakmile budou schopny. Americké, jakož i saúdské a turecké a britské a jordánské síly a síly dalších arabských států by je podporovaly, nejen ze vzduchu, ale nakonec i na zemi, prostřednictvím přítomnosti i zvláštních jednotek. Tento přístup by využil otevřeného syrského pouštního terénu, který by umožnil vytvoření nárazníkových zón, které by mohly být monitorovány ohledně možných známek nepřátelských útoků, prostřednictvím kombinace technologií, hlídek a dalších metod, které by vnější zvláštní jednotky mohly pomoct místním syrským bojovníkům zavést.
Pokud by byl Assad dostatečně hloupý, aby tyto zóny zpochybnil, dokonce i kdyby si nějak vynutil stažení vnějších zvláštních jednotek, pravděpodobně by přešel o své vzdušné síly v následných odvetných útocích vnějších sil, čímž by připravil svoji armádu o jednu s jejích mála výhod oproti ISIL. Takže je nepravděpodobné, že by to udělal.
Je jasné, že poslední plán Ameriky je prostě pokračováním její dlouhodobé zločinné konspirace namířené proti Sýrii a odhalené na počátku r. 2007 Seymourem Hershem.
Abyste žháře zastavili, musíte jim začít tak říkat
Spojené státy mohou ISIS jasně zastavit, a to bez vyslání jediného vojáka na syrskou půdu, nebo provedení jediného náletu.
Co se týká Ruska, to jediné má souhlas legitimní syrské vlády s působením na syrském území a postavením se ISIS. Ideálně by Rusko chtělo zarazit dodávky ISIS a přísunu posil dříve, než dorazí na syrské území, nicméně Moskva nemá spolupráci zemí ukrývajících a pomáhajících teroristickým organizacím a fungujícím jako spoluviníci – konkrétně Turecka a Jordánska.
Navíc má Rusko omezenou páku na další sponzory ISIS, včetně Saúdské Arábie, jejíž celá existence stojí na miliardách vydělaných na prodejích zbraní ze Spojených států a kruhu amerických vojenských základen vybudovaných kolem celého Perského zálivu na její ochranu před zaslouženě neustále se rozrůstajícím počtem regionálních nepřátel, a na trvalé politické legitimitě poskytované ji západními diplomatickými a mediálními kruhy.
Spojené státy jsou usalašeny v Turecku. Mají leteckou základnu Inčirlik a již několik let působí na turecko-syrských hranicích – CIA poskytuje zbraně teroristům, americké zvláštní jednotky provádí operace za hranicemi a vojenské vedení provozuje výcvikové tábory na přípravu teroristů, než překročí hranice na syrské území, čímž konflikt drží při životě. Spojené státy mají také velkou páku na Saúdskou Arábii, kdy jejich politická a vojenská podpora je pro pokračování režimu v Rijádu klíčová.
Pokud by Spojené státy měly skutečný zájem na uhašení požáru, mohly by kdykoliv uzavřít turecko-syrské hranice, ukončit saúdskou pomoc teroristickým skupinám působícím v Sýrii a ukončit konflikt během několika týdnů, ne-li dnů. To, že to odmítají, ilustruje klíčovou roli, kterou hrají ve vytváření a udržování konfliktu, a specifičtěji ve vytváření a udržování samotného „Islámského státu“.
Sýrie a její spojenci musí tento fakt uznat a vytvořit realistickou protistrategii. Vyjednávání se státy podporujícími nejděsivější teroristické organizace, které se v moderní historii pohybovaly po Zemi, se nezdá být schůdnou možností. Místo toho by Sýrie a Rusko měly usilovat o rozšíření své koalice v Sýrii, a konkrétně v regionech, které se USA snaží odejmout. Počáteční vyslání silných „mírotvorných jednotek“ z různých zemí k turecko-syrským hranicím by účinně zablokovalo veškeré snahy USA tento konflikt nadále zachovat.
Není-li to možné, musí se Sýrie a Rusko pokusit rozšířit své operace v celé Sýrii rychleji, než mohou USA šířit chaos.
Prozatím mají USA hrstku zvláštních jednotek fungujících jako malé „lidské štíty“ pro teroristy, kteří jsou cílem operací Ruska a syrské armády. Stále jsou zranitelné a je možné je vyhnat. USA však budou bezpochyby pokračovat v rozšiřování své přítomnosti v Sýrii, do bodu, kdy již nebude možné je odrazit.
Označení žhářů a jejich odstranění dříve, než neuhasitelný požár pohltí celou budovu, tvořenou současným státem Sýrie, může být jediným způsobem, jak zabránit, aby se Sýrie stala „Libyí“ Levantu. Také to zastaví nebezpečnou geopolitickou „bleskovou válku“, jasně namířenou proti Teheránu, Moskvě a Pekingu.
US in Syria: Stopping the “Arsonist-Firefighter” vyšel 6. listopadu 2015 na ICH. Překlad v ceně 644 Kč Zvědavec.
