Zastavte to stěhování národů! Maďarský činitel v Praze jasně promluvil ! 80 procent migrantů jsou muži…

Avatar
Původní autoři

25.11.2015   Parlamentní listy
„Je důležité zastavit stěhování národů,“ vyzval maďarský velvyslanec v České republice Tibor Pető. Na přednášce v areálu Univerzity Karlovy vysvětloval: „Maďarsko postavilo plot proto, že se chtělo vyhnout většímu problému, a to je zhroucení schengenského systému.“ Diplomat se vyjádřil i k chování Řecka a Turecka v rámci migrační krize.


Je maďarský postoj k uprchlické krizi v zájmu celé Evropy, jak tvrdí maďarská vláda? Jaký smysl má plot na maďarských hranicích? I na tyto otázky odpovídal ve své přednášce v areálu Univerzity Karlovy v Jinonicích maďarský velvyslanec v České republice Tibor Pető.

„Maďarsko postavilo plot proto, že se chtělo vyhnout většímu problému, a to je zhroucení schengenského systému. K tomu by došlo, pokud by si země zaváděly hraniční kontroly zevnitř. Nemáme rádi ploty, ale ochránit hranici před nekontrolovatelným přílivem migrantů bylo prostě nutné,“ vysvětlil Pető. „Posledních šest až osm měsíců bylo pro Evropu negativních nejen proto, že sem přišlo asi 800 tisíc lidí, o kterých vlastně nevíme vůbec nic. Navíc byla značně podkopána důvěra mezi eurounijními státy,“ uvedl také velvyslanec. „Evropská unie se dostala do stavu, kdy se jednotlivé země vůči sobě chovají agresivně a navzájem ukazují, kdo je viník,“ doplnil.
Pető: Ti, kteří obývají uprchlické tábory v Turecku, Libanonu, Jordánsku, to jsou ti skuteční chudáci

Velvyslanec zdůraznil také význam Visegrádu při prosazování společných zájmů v Evropě. Podrobně se pak věnoval popisu migrační krize. „80 procent migrantů jsou muži. Přitom víme, že z většiny konfliktů se nejdříve evakuují ženy a děti, migranti pak většinou zůstávají blízko země, do které se později chtějí vrátit. Ti, kteří obývají uprchlické tábory v Turecku, Libanonu, Jordánsku, to jsou ti skuteční chudáci, kteří by se rádi vrátili, ale nemají peníze na cestu na Západ,“ vysvětloval Pető. Sám se domnívá, že mezi migranty je minimum lidí, kteří skutečně utíkají před válkou. „Vybrali si země, které jsou z pohledu sociálního systému pro ně nejvýhodnější. Německý stát je schopen platit 470 eur dospělému migrantovi. Například v Maďarsku je to plat sekretářky, která pracuje osm hodin denně. Proto Maďarsko není schopno něco takového platit. Samozřejmě to není možné ani v Česku nebo na Slovensku,“ zhodnotil velvyslanec.
Jak to chodí v Řecku s uprchlíky? Vytáhnou je z člunu a ukáží: „Tímto směrem je Německo.“

Kritice podrobil velvyslanec chování Řecka. „Není možné, aby 10 tisíc lidí tudy přešlo tak, aby je nikdo neviděl. Řečtí pohraničníci nejsou ochotní se s těmi uprchlíky nějak konfrontovat. Vytáhnou je z člunu a ukáží: ‚Tímto směrem je Německo,‘“ popisoval a zároveň upozornil na skutečnost, že během trvání krize řada zemí nabídla Řecku lidi, lodě, techniku, pohraničníky s cílem pomoci jim s ostrahou hranice. „Nicméně Řekové to vždycky odmítli. Pak je tu další význačný aktér krize, a to je Turecko. Jednání s Tureckem o přistoupení k Evropské unii začala ještě dříve, než se většina z vás narodila,“ obrátil se velvyslanec ke studentům, kteří tvořili většinu publika. „Pro Turecko se stala situace dobrým nástrojem určitého politického vydírání,“ podotkl. „Je 101 zemí, ze kterých lidé odcházejí a chtějí za lepším,“ uvedl také Pető.
Pető: „Je velmi důležité zastavit stěhování národů, protože bude země ohrožovat.“

V diskusi se studenti zajímali o konspirační teorie. Jednou z nich totiž může být, že za vším stojí nějaký politický záměr, který usiluje o rozklad Evropy a posílení extrémistických sil. „Je spousta teorií, která zní jako spiknutí. Teď mě jich napadlo asi pět,“ reagoval velvyslanec. „Například, že jde o zájem USA nebo Ruska atd. Jsem ke všem těmto teoriím velmi opatrný. Nemyslím si, že by bylo zájmem Spojených státu vedle sílícího Ruska mít churavějící a rozpadající se Evropskou unii,“ dodal. Pak také zdůraznil, že Maďaři rozhodně neodmítají solidaritu, ale vadí jim povinné kvóty. „Během jugoslávské války přišly do Maďarska tisíce lidí,“ podotkl. „Je potřeba celou věc otočit. Nejdříve garantovat hranice, pak jednat o tom, co s lidmi, kteří už jsou tady. Je nezodpovědné, když se zavážeme, že přijmeme například pět procent lidí, ovšem nevíme, jestli ze sta tisíc, milionu, atd.,“ konstatoval velvyslanec, který zhodnotil, že předchozí evropské integrační modely nebyly příliš úspěšné. „Lidé, kteří žijí na okraji společnosti, jsou obrovským potenciálem k radikalizaci, dost často je to spojeno i s náboženstvím,“ dodal. Situaci pak shrnul: „Je velmi důležité zastavit stěhování národů, protože bude země ohrožovat.“