Marek Řezanka
29.11. 2015 Literární Noviny
„Jsem zhnusen, když se z obětí dělají vrazi,“ prohlásil Karel Schwarzenberg při svém odcházení z čela TOP09.
Tato věta by neměla zapadnout. Vystihuje totiž přesně situaci, proč je slovo „humanita“ v našich zeměpisných délkách a šířkách devalvováno stejně jako pojmy „pravda“, „láska“ či „svoboda“.
Pan Schwarzenberg je typem člověka, který výrazně přispívá k rozdělení společnosti a k bojkotu některých hodnot, které bychom neměli vylévat jako pověstné dítě s vaničkou.
Jeho větu totiž značná část veřejnosti přijme podobně jako si k srdci vezmeme radu notorického kuřáka, že kouřit se nemá.
Nová etapa pro Libyi?
Nedokážu posoudit, kdy vždy byl K. Schwarzenberg zhnusen. Zato lze demonstrovat, kdy stál na straně těch, kteří podmínky řady lidí zhoršovali, místo aby šířili humanitu. Nebo již nevíme, s jakou nadějí v hlase kníže pán oslavoval pád M. Kaddáfího?: „Pád režimu Muammara Kaddáfího otevírá novou etapu historie svobodné Libye, která je z mnoha hledisek velmi důležitá pro klidný vývoj a bezpečnost celé oblasti. Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které navázaly kontakty s Národní přechodnou radou Libye.“
Tento výrok by snad šlo považovat za ukázku černého humoru, kdyby realita nebyla tak tragická. Místo bezpečnosti sledujeme v celé oblasti jeden velký chaos a hned několik rozvrácených států – včetně Libye, jíž Schwarzenberg předvídal světlé zítřky.
Co je v naprostém pořádku?
Pověstný je též postoj K. Schwarzenberga k dodávce zbraní pro Saúdskou Arábii. Výzva Amnesty International ho evidentně neoslovila.
Zbraně na Ukrajinu? No jistě…
Za do nebe volající potom pokládám snahu K. Schrarzenberga dodávat zbraně Jaceňukovu režimu. Pokud bereme vážně Minské mírové dohody, mělo by být podobné prohlášení zcela nepřijatelné: „Já se obávám, že každé příměří, které bude uzavřeno, bude mít velmi omezenou trvanlivost“, nechal se slyšet K. Schwarzenberg v únoru 2015 s tím, že by dodával zbraně kyjevské vládě, jež se netají choutkami vést válku s Ruskem.
Kosovo? Bude líp…
Panu Schwarzenbergovi možná někdy – a silně selektivně – vadí, když někdo z obětí dělá vrahy. Zato mu však vůbec nevadí, když z vrahů dělá oběti.
Podívejme se, jakým způsobem K. Schwarzenberg vysvětloval, co ho vedlo k uznání samostatného Kosova: „Jediná cesta ven z toho všeho je, že doufejme, co nejdřív Kosovo bude včleněno do Evropské unie, poněvadž potom také hranice vůči Srbsku nebo Černé Hoře nebo jiným zemím, nebo Albánii nebudou hrát takovou roli, jako dnes, tím také to vyhrocení nacionalizmu ustane a hlavně tam přijdou investice. Vzpomeňme si na naše vlastní dějiny v devadesátých letech – teprve, když bylo jasno, že vstoupíme do NATO a staneme se členy Evropské unie, tudíž mezinárodní kapitál se cítil jistý, přišly velké investice tehdy do České republiky. To stejné se stane na Balkáně. Teprve když – a to je nepřetržité snažení české diplomacie, aby celá oblast západního Balkánu, ať je to Chorvatsko či Srbsko, ať je to Albánie či Kosovo, ať je to Makedonie, musí vstoupit do Evropské unie. To obrousí nacionalizmus, to poskytne možnosti hospodářského vývoje, výdělku, a tím mnoho problémů, které tam existují, zanikne.“
Tento text odhaluje hned několik skutečností. Za prvé: Pan Schwarzenberg skutečně není dobrým prognostikem, což se ukázalo i při jeho hodnocení výhledu v Libyi. Za druhé: Pan Schwarzenberg tímto krokem legitimizuje zločince, kteří v čele Kosova stanuli. Za třetí: Panu Schwarzenbergovi nevadí agrese, pokud se jí dopouští NATO.
Tehdy se v ČSSD ještě našli politici, kteří se proti Schwarzenbergově politice rázně vymezili (jako například pan Ohlídal): „Cítím jako velmi nepříjemnou věc to, že Česká republika takovýto stát, v jehož čele stojí zločinci a vrahové, uznala. A také mně vadí, že s tímto státem Česká republika má diplomatické styky a chová se, jako by tento stát byl rovnoprávným státem ve srovnání s ostatními. Rovnoprávným de iure asi ano, ale po faktické stránce jsem přesvědčen, že ne.“
Fašisté tam žádní nejsou…
Mnohým „našim“ mainstreamovým médiím, našim akademikům a našim umělcům nijak nevadilo, když Schwarzenberg bez jediného důkazu vyvolával protiruskou hysterii a pronášel slova, která neměl čím doložit– která však byla mimořádně urážlivá: „Ukrajina konečně pochopila, že jí jde o existenci. Že pokud toto bude pokračovat, tak se Rusům podaří rozvrátit celý stát… Ale nevylučuji, že Rusové vyprovokují nějaký teroristický útok, třeba vypálí nějakou synagogu. Aby poukázali na to, jak tam působí fašisté.“
Raději nedomýšlet, že tento pán mohl být hlavou našeho státu.
Nutno dodat, že Schwarzenberg patří k těm, kteří soustavně popírají hnědnutí vrcholné ukrajinské politické scény. Nevzrušily ho vraždy odpůrců kyjevského režimu, události v Oděse ho nechaly chladným. Masakr v Domě odborů v Oděse z 2. května 2014 přitom nebyl dosud řádně vyšetřen.
Není náhoda, že jsme K. Schwarzenberga mohli spatřit v jedné řadě s Olegem Zajnullinem, viceprezidentem Mezinárodní asociace Ukrajinská svoboda. Karel Schwarzenberg by si pod tuto fotografii mohl dopsat: Fašisté na Ukrajině? Žádné nevidím, protože mám oči zavřené…
Samozřejmě mu nevadí, když si Štětina zve na půdu Evropského parlamentu Bieleckého z fašistického praporu Azov.
A co Dudajevův prapor, Mr. Schwarzenberg?
Nejsou to ale jenom fašistické síly, které tento „dobrý muž“ nevidí. Toleruje mimo jiné i fakt, že kyjevský režim v boji proti části vlastních občanů (jež nazývá teroristy, jak jinak) používá i jednotky napojené na teroristy. „Nic není samozřejmě takové, jak to na první pohled nechutně vypadá. Série pozoruhodných reportáží polského novináře Marcina Mamona, které uveřejnil americký The Intercept (čili projekt „snowdenovského“ Glenna Greenwalda), totiž upozorňuje na to, že zatímco USA v Iráku a Sýrii do určité míry proti Daeši opravdu bojují, na Ukrajině stojí bok po boku. Řeč je o „Dudajevově praporu“, oddílu čečenských džihádistů, s nimiž bojují islamisté i z jiných kavkazských oblastí, ale přidali se už i Ukrajinci. Marcin Mamon se s radikálními islamisty na Ukrajině spojil přes šéfa buňky Daeše v Istanbulu. „Naši bratři tam jsou,“ konstatoval a dal mu kontakt na jistého Ruslana, který reportéra zavedl až do tábora islamistů.“
Schwarzenberg a zrada Západu
Jak ale potom vnímat Schwarznebergovo rozhořčení nad „zradou Západu“ v otázce Kurdů? Možná by šlo vystihnout výrokem Talleyranda, který sám citoval: „Ale navíc se objevily zprávy, že Američané v touze dostat Turecko na svoji stranu, jak v boji proti Asadovi, tak proti IS, údajně s útoky na Kurdy tiše souhlasí. Je-li tomu tak, jde o nejhorší zradu, které jsme v posledních letech byli svědky. Je to zrada vůči naším spojencům a spolubojovníkům proti Islámskému státu, kteří byli vražděni nejen IS, ale i jinými extremisty. Je-li toto dílo Západu, tak můžeme jen vzpomenout na velkého francouzského politika knížete Talleyranda, který o jednom z Napoleonových skutků prohlásil: „Je to horší než zločin, je to blbost.“ Toto je bohužel oboje.“
Stokrát dobrý politický dort
V tomto kontextu by nám neměl ujít Kalouskův tah, jak definitivně pohřbít sociální demokracii. To se mu totiž povede, pokud ta skočí na jeho nabídku spolupráce a stane se nevolitelnou i pro zbytek svých voličů, kteří TOP09 obhajobu humanity zkrátka věřit nemohou.
Tito voliči totiž ještě mohou pamatovat, jak se podle tehdejšího šéfa TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga musí lidem jako lékaři vysvětlit, že hospodářství je nemocné a bez léčby se neuzdraví. Že tato léčba znamenala jeden klystýr pro sociálně slabé za druhým. A že handicapovaní se házeli přes palubu, zatímco pan Drábek a pan Šiška byli „skvělý tým“.
Pokud se ČSSD bude nadále objímat s TOP09 a Babišovo ANO si zase bude notovat s Fialovou ODS (v otázce opatření proti uprchlíkům) – bude to mít volič v České republice skutečně těžké. Nemluvě o skanzenové KSČM, která snad svou potenciální vládní roli nebere ani vážně.
V podstatě pak bude mít volbu mezi asociální koalicí ODS-ANO-KDU-ČSL (či třeba nějaké protimigrační hnutí) nebo mezi asociální koalicí tvořenou ČSSD-TOP09-KDU-ČSL. Stranu sociální však aby pohledal.
Za pravdu a lásku až do roztrhání těla… Ale vašeho…
Jako evergreen by potom TOP09 mohla občanům pouštět následující slova K. Schwarzenberga (třeba spolu se složenkami, jak moc nás zadlužila během vládnutí v Nečasově kabinetu, kdy z nás dřela každý drobák hlava nehlava): „Pane prezidente Havle, za pravdu a lásku a jejich vítězství budeme nadále bojovat. Neustaneme. Můžete se na nás spolehnout.” Zřejmě v rámci tohoto odkazu nevytkl pan Schwarzenberg paní Albrightové ani slůvkem její angažmá v Kosovu.
Humanita TOP09 a pana Schwarzenberga je přeludem, čirým simulakrem. Neopírá se o reálná fakta.
Až se někdo zeptá…
Až se bude někdo chtít hlouběji zabývat problematikou, proč naše společnost může hnědnout, neměl by výše popsané pokrytectví TOP09 (jmenovitě potom K. Schwarzenberga), řady médií, akademiků a dalších „elit“ opomenout. Tato role je podle mě výrazná, neboť přispívá k demolici hodnot, které bychom likvidovat neměli – ale v něž přestáváme věřit. Pro nedůvěryhodnost těch, kteří o nich kážou.
