Plíživá válka Ameriky v Sýrii

Tony Cartalucci
10.12.2015 Zvědavec

Sada nedávných provokací namířených jak proti Rusku, tak Sýrii má vypadat jako izolované incidenty, ale ve skutečnosti představují postupnou „plazivou misi“ směřující k tomu, co by se mohlo stát plnohodnotnou intervencí USA v Sýrii.

Pozadí

V r. 2011 bylo jasné, že Spojené státy usilují o změnu režimu v Sýrii, stejně jak tomu bylo v Libyi. Bylo jasné, že silně podporovaly ozbrojené sektářské extremisty, aby tuto změnu režimu provedli. Jasná však nebyla, aspoň evidentně ne americkým tvůrcům politiky, odhodlanost syrské vlády, Syrské arabské armády a Syřanů samotných tuto konspiraci, odhalenou na počátku r. 2007 nositelem Pulitzerovy ceny Seymourem Hershem ve svém článku z r. 2007 „The Redirection“ (Přesměrování), porazit.

V něm Hersh odhalil, že Spojené státy, Saúdská Arábie a Izrael jsou odhodlány vytvořit armádu bojující v jejich zastoupení, tvořenou sektářskými extremisty, napojenou nebo sympatizující s Al-Kajdou, s cílem podkopat země a svrhnout vlády v Sýrii a Íránu.

V r. 2011 byla Libye již zdecimována NATO podporovanými extremisty, americké ministerstvo zahraničí mělo napilno s převozem zbraní a teroristů z Benghází a východní Evropy do Turecka, kde byli vypraveni, vyzbrojeni, vycvičeni a vyslání do Sýrie.

Protože syrská vláda zmařila americkou válku v zastoupení, byly v různé míře učiněny pokusy o přímější intervenci – opět, stejně jako v Libyi. Nicméně pokusy vytvořit „bezpečnou zónu“ na severu Sýrie či provedení útoků na syrskou armádu jiným způsobem byly zablokovány jak realitou na zemi, tak podporou Sýrie ze strany spojenců – Ruska, Číny a Íránu.

Když Rusko vstoupilo do konfliktu, kalkul se změnil dramaticky. Vyhlídky na přímou intervenci Západu proti syrské vládě zcela zmizely, a odhalení, že USA vedou fiktivní boj se samozvaným „Islámským státem“ (ISIS), dalo možnost pro velmi skutečnou Ruskem vedenou válku proti teroristickým skupinám a jejich spřáteleným strukturám v celé zemi, za koordinace se syrskými jednotkami na zemi.

Skutečný zdroj bojové schopnosti ISIS – zásobovací trasy z členské země NATO, Turecka, dlouho chráněného NATO, již od zahájení konfliktu – byl ohrožen. Ruská vojenská letadla nyní provádí nálety přímo podél hranice, decimující konvoje směřující ISIS dlouho předtím, než dodají své zásoby, zbraně a nové bojovníky. Syrské jednotky rovněž dosáhly významných zisků poblíž hranice, od které byly dříve drženy daleko, kvůli proradnosti NATO.

Koncovka se rychle blíží, a aby tomu zabránily, začaly USA a jejich regionální spojenci s řadou provokací majících umožnit Západu vstoupit do hlubší války v regionu, a především proti Rusku a Sýrii.
 

Provokace

Sestřelení ruského Su-24 v syrském vzdušném prostoru Tureckem, spolu se zastřelením jednoho z katapultujících se pilotů Turky podporovanými teroristy – což je do očí bijící válečný zločin – předtím, než byla napadena následná záchranná mise, kdy zahynul člen ruské námořní pěchoty, bylo hlavní provokací. Zatímco Spojené státy se pokoušely veřejně od činů Turecka distancovat, je jasné, že Turecko by nikdy nepodniklo takovýto nestoudný krok bez přímé koordinace s USA.

Ve dnech a týdnech předcházejících incidentu američtí senátoři otevřeně vyzývali k sestřelení ruských letadel nad Sýrií. Jejich cíl byl jasný již od r. 2011, a to svrhnout syrskou vládu předtím, než se vrhnou na Írán, a pak konečně na Rusko a Čínu.

Turecko pak přesunulo jednotky a těžkou techniku do severního Iráku, aby tam začalo to, o čem tvrdí, že bude permanentní okupace. Provedlo „zkušební test“ své dlouho vytoužené „bezpečné zóny“, kterou navrhly USA, a pokoušelo se ji realizovat na severu Sýrie nejméně již od r. 2012.

A nyní zprávy uvádí, že samotné USA zaútočily na syrské jednotky poblíž města Deir ez Zor, v provincii Deir ez Zor. Objevily se také nepotvrzené zprávy, že syrská vláda uvádí, že tyto nálety zabily několik jejích vojáků, a po nich následoval koordinovaný protiútok ISIS.

Britské Independent ve svém článku Syria calls US-led coalition air strike on Assad regime forces an ‘act of aggression’ (Sýrie označuje nálety USA vedenou koalicí na Assadovy režimní síly za „akt agrese“) uvádí:

Nálet provedený USA vedenou koalicí v Sýrii cílil poprvé na režimní síly, kdy byli zabiti nejméně tři vojáci a zničena řada vozidel. Syrská vláda uvedla, že čtyři letadla bombardovala její vojenský tábor Saega v provincii Deir al-Zor, a popsala to jako „akt agrese“ koaličních sil.

Ať jsou již zprávy o protiútoku pravdivé, nebo ne, k americkému náletu, zdá se, došlo. Zatímco USA popírají, že provedly útoky, odmítly koordinovat činnost se Syrskou arabskou armádou v rámci všech svých ilegálních operací v syrském vzdušném prostoru. A stejně jako v případě sestřeleného ruského letadla byli američtí senátoři lační vidět americké útoky na syrské jednotky, provedené jako „odplata“ za útočení Ruska na americké figurky v regionu.

V době, kdy se USA a jejich osa kolaborantů pokouší normalizovat porušování vzdušného prostoru a území cizích zemí, a kdy nyní normalizují útočení na jednotky nesouvisející s údajnou misí „boje“ proti ISIS, vidíme zde vzorec, který naznačuje eskalaci směrem k přímé konfrontaci mezi Západem a Sýrií, jejíž součástí bude i přímá konfrontace mezi Západem a syrskými spojenci.
 

Potřeba zvýšit americké náklady v Sýrii

Neschopnost Sýrie a jejích spojenců zajistit plně syrské území si o tyto postupné přečiny říkala. Fakt, že americká vojenská letadla nejen stále porušují syrský vzdušný prostor naprosto beztrestně, a připojují se k nim i francouzská a britská letadla, nemající rovněž žádný zájem na zastavení teroristické hrozby vlastní provenience, je známkou zdráhání se Sýrie a jejích spojenců nakreslit riskantní čáru a pak ji vynucovat.

Skutečně, nakreslení této čáry by bylo riskantní – tedy prohlásit syrský vzdušný prostor a syrské území za zakázané pro všechny země, kterým to formálně nepovolila syrská vláda. Vynucení si takovéto čáry, i když by byla zcela legální, by si od Sýrie a jejích spojenců vyžádalo, aby nakonec útočili na a sestřelovali západní letadla, která budou nevyhnutelně nadále porušovat syrský vzdušný prostor. Takováto konfrontace by mohla posloužit jako silná pobídka pro Západ provést omezenou plnohodnotnou invazi do jistých částí Sýrie, kde jsou syrské síly a jejich spojenci nejslabší, a tím účinně roztrhat Sýrii na kousky.

Nicméně postupné kroky vlády v Damašku a jejích spojenců, podniknuté nyní, k nastolení takové čáry, souběžně s neustále se rozšiřujícími vojenskými operacemi s cílem zarazit vojenské operace Západu a obnovit pořádek na celém syrském území by mohly pomoct utlumit, zpozdit a nakonec dokonce odrazit plíživou válku Ameriky v Sýrii.

Pravděpodobně existují ještě některé karty, které Sýrie a její spojenci teprve vynesou, k nimž patří i širší role pro Írán a Čínu, které by přispěly pěchotou, pokud a když by bylo potřeba. Cílem je učinit pokračující intervenci Západu v Sýrii co nejnákladnější. Je třeba mít na paměti, že mimo prohlubující se rétoriky Západu mají stále jen jeden cíl – stejný cíl, který měli, když poprvé začali svoji válku v zastoupení v Sýrii – změnu režimu v Damašku, než přistoupí ke změně režimu v Teheránu, pak v Moskvě a Pekingu.

Je pravděpodobné, že Západ se nezastaví, dokud nebude nucen tak učinit takticky, strategicky, ekonomicky a politicky. Je proto na Sýrii a jejích spojencích vytvořit a použít nezbytnou sílu v tomto smyslu.

America’s Creeping War in Syria vyšel 7. prosince 2015 na journal-neo.org. Překlad v ceně 462 Kč Zvědavec.