14.1.2016 Střípky ze světa
Co všechno zjevují maily pro madam Hillary Cynický export zkázy in flagranti Co chvíli jí však vypadne ze skříně kostlivec. Ten kolem mailů, vyřizovaných z domácího fotelu, není jen o lehkovážné Hillary. To, z čeho trhá masku především, si bere na mušku Robert Parry.
Je to mazák. Po zločinných spolčeních pase přes třicet let. Zamlada i po narkobyznysu, jímž americké služby financovaly contras. Krvelačnou verbež, masakrující sandinovskou Nikaraguu. Parryho články o Irangate tiskly i Newsweek a Associated Press.
Teď už se tolik svobody projevu nenosí. Jen v médiích, co jsou plebejsky nezávislá, ji má i Robert Parry. Skandál, rašící z mailů madam Hillary, cupuje na consortiumnews:
Kdo inscenuje „změny režimů“, poptává chytlavá alibi. Vláda Spojených států je skládá ze „samých fám a pofidérních legend“. Hororů, kypících „zločiny“ a „nepřáteli“, se drží jako klíště i poté, co se ty konstrukce hroutí.
Maily, nabourané hackery, jsou z časů „bezletové zóny“. Nad Libyí, když Hillary šéfovala diplomacii. Posledních stínů pochybnosti zbavují už to hlavní: „Pramenem propagandy, kryjící ´změnu režimu´, byly fámy samotných povstalců.“ Clintonovou na to upozorňoval Sidney Blumenthal, „osobní poradce“, co ty depeše psal.
Slovem „rumor“ – česky „fáma“ – se jen hemží. Třeba na téma „mrtvol, co Kaddáfí sbírá po márnicích“, aby je „předváděl jako oběti bombardování“. Nebo „Kaddáfího rozkazu znásilňovat“ (a „cpát vlastní vojska Viagrou“). „Bizarní story o Viagře a znásilňování přesto zazněla už měsíc nato i v projevu velvyslankyně Spojených států v OSN“. Ono „uzavřené zasedání z 28. dubna 2011 popsal Guardianu jeden diplomat z OSN: ´Došlo na to v diskusi, zda jsou na tom Kaddáfího síly a vzbouřenci z morálního hlediska stejně“. Horor, jímž do ní vstoupila americká delegace, byl právě o „Viagře a znásilňování“(a „Kaddáfího odstřelovačích, vraždících děti“).
Hillary ovšem louskala i maily, zjevující svinstva z tohoto světa. Například o tom, proč stojí o casus belli Paříž. Jedno z memorand to shrnuje takto: „Sarkozyho plán motivuje následující: a. Přání získat větší podíl v libyjské produkci ropy, b. Zvýšit vliv Francie v severní Africe, c. Zlepšit vnitropolitickou situaci ve Francii, d. Vypořádat se s obavami poradců, že Kaddáfího dlouhodobým plánem je zbavit Francii pozice dominantní síly frankofonní Afriky.“ Že by snad „Sarka“ stíhaly i „obavy o lidská práva“, tu není ani řádka.
„Ustát politiku vůči Libyi před americkou veřejností“ si žádalo i jiná embarga. Zvlášť na „Kaddáfího varování před islamistickými radikály typu al-Kájdy a její severoafrické odnože, operujícími ve východní Libyi“. Úder Kaddáfího sil totiž „mířil právě proti těmto skupinám“. To až „propaganda Obamovy administrativy to překroutila verzí o ´genocidě´“. Jen tak se dalo simulovat, že táhne na Libyi z čiré „odpovědnosti ji ochránit“.
Hillary ovšem, jak to je, věděla už tehdy. Blumenthal ji bombardoval i následujícími maily:
„Sarkozy má obavy i z nových a nových zpráv, že radikální/teroristické skupiny typu Libyjských bojových skupin a al-Kájdy v islámském Magrebu (AQIM) infiltrují NLC (povstalce z Národní rady pro přechod) a její vojenské velení.“
Jindy zase: „Sarkozy požádal jednoho sociologa s letitými konexemi v Izraeli, Sýrii a dalších zemích Středního východu, aby svých kontaktů využil ke zjištění vlivu AQIM a ostatních teroristických skupin uvnitř NLC. Sarkozy si rovněž vyžádal informace, skýtající jasný obrázek role, již v povstaleckém vedení hraje Muslimské bratrstvo.“
Nebo: „Evropské vysoké bezpečnostní autority varují, že AQIM vývoj v Libyi sleduje a součásti této organizace jsou ve styku s kmeny z jihovýchodní části země. Tito (evropští) činitelé mají z Libye po Kaddáfím obavy. Francie i další západoevropské země musí podniknout kroky garantující, že nová vláda nedovolí AQIM a dalším vytvářet malé, napůl autonomní lokální entity – či ´kalifáty´ – v regionech jihovýchodní Libye, produkujících ropu.“
„Jinými slovy o nebezpečí v podobě islámských teroristických skupin, těžících z mocenského vakua, které v Libyi vytvořila Obamova administrativa a její západní spojenci, se dobře vědělo už v březnu 2011,“ glosuje to Parry. Advokáti brutální intervence, rozpoutané navzdory známému riziku, „zavírají oči i nad systematickým vyvražďováním Afričanů černé pleti, pracujících pro Kaddáfího“.
Hillary na to nárok nemá. Tu totiž Blumenthal informoval už na jaře 2011: „Jeden z povstaleckých velitelů prohlásil, že jeho jednotka zahraniční žoldáky, zajaté v bojích, popravuje plošně.“ Těmi „´žoldáky´ přitom“ – vysvětluje Parry – „byli kontraktoři z černé Afriky“. Tady „má spousta lidí Kaddáfího za šampióna rozvoje kontinentu, nezávislého na někdejších západních imperiálních mocnostech i nehorázných nárocích Mezinárodního měnového fondu. Někteří z oněch černochů byli z Kaddáfího ochranky, jiní se podíleli na stavebních projektech.“
„Ať tak či onak, popravy válečných zajatců jsou válečným zločinem.“ Zvlášť „popravy selektivní“, masakrující „Afričany černé pleti“. „Vznešený humanismus“, jímž se agrese zaštiťovala, zbavily i posledních škrabošek.
„Historikové libyjské války NATO“ – píše Brad Hoff na stránkách Levant Report – „si v nově zveřejněných mailech jistě povšimnou hned několika explozivních fakt: přiznání válečných zločinů ze strany vzbouřenců, expertů na výcvik speciálních operací, přítomných v Libyi hned od počátku protestů, intrik západních zemí lačných přístupu k libyjské ropě, obludných zdrojů absurdní legendy na téma Viagra a masové znásilňování i strachu z Kaddáfího zlatých a stříbrných rezerv, ohrožujících evropské měny.“
Od agrese už sice uběhly „víc než čtyři roky, Obamova administrativa však stále jen lepí střepy“. A „západní vlády už v Tripolisu vyklidily i ambasády“. Zato „Islámský stát i jiné džihádistické skupiny soustavně rozšiřují svou moc nad libyjským územím“.
V „Sýrii se prezident Bašár Asad drží navzdory pokračující snaze Obamovy administrativy a jejích regionálních sunnitských spojenců se ho zbavit. Válka trvající čtyři roky – vedená hlavně džíhádisty, vyzbrojovanými a financovanými Tureckem, Saúdskou Arábií, Katarem a západními mocnostmi – zabila čtvrt miliónu lidí a milióny dalších zbavila střechy nad hlavou.“ Teď navíc „šíří středovýchodní chaos i Evropou, kde uprchlická krize rozděluje Evropskou unii“.
„Americký mediální mainstream však svádí syrské padlé i destrukci na Asada.“ Tak „jako sváděl konflikt v Libyi na Kaddáfího a americkou invazi do Iráku na Saddáma Husajna. Ve světě očima americké propagandy je pokaždé viníkem někdo jiný.“
konflikt v Libyi na Kaddáfího a americkou invazi do Iráku na Saddáma Husajna. Ve světě očima americké propagandy je pokaždé viníkem někdo jiný.“
Maily, louskané doma Hillary, jsou „užitečným oknem do zákulisí“. A proto i doličným předmětem. Cynický export zkázy a chaosu přistihly in flagranti.
