Izrael se stal největším kupcem ropy z území pod kontrolou Islámského státu… Média to nezajímá?

10.1. 2016   Svět kolem nás
Denně je tam vytěženo 20 až 40 tisíc barelů ropy, ze kterých tato teroristická organizace získává zisk 1 až 1,5 milionu dolarů. Kurdští a turečtí pašeráci podle několika reportáží v arabských a ruských médiích převážejí ropu ze syrských a iráckých oblastí pod kontrolou Islámského státu a prodávají je do Izraele.
Ropa se těží v Dajr az-Zauru v Sýrii a v dalších dvou ropných polích v Iráku. Potom se převáží do kurdského města Zachu v blízkosti trojmezí Sýrie, Iráku a Turecka. Do města přijíždějí izraelští a turečtí překupníci a poté, co je odsouhlasena cena (z níž je je v hotovosti zaplaceno 10-25 %), je ropa označena za kurdskou a pašována do tureckého města Silop, kde ji přebírá překupník s řeckým a izraelským pasem, kterému přezdívají Dr. Faríd. Ten přepravuje ropu přes několik tureckých přístavů dále, přičemž Izrael je hlavní příjemce tohoto horkého zboží. Mapu kradení syrské ropy vidíte zde.

Financial Times v srpnu uvedly, že Izrael získává 75 % své ropy z iráckého Kurdistánu. Více než třetina tohoto dovozu jde přes turecký přístav Ceyhan, který tento deník označil za „potenciální bránu, jíž odchází ropa pašovaná z Islámského státu.“

„Izrael se tak jako tak stal hlavním ropným obchodním partnerem ISIL. Bez něj by většina ropy vytěžené Islámským státem zůstala někde mezi Irákem, Sýrií a Tureckem. Dokonce ani tyto tři státy by nedostaly ropu, pokud by neexistoval její kupec v Izraeli,“ řekl jeden představitel průmyslu novinám al-Arabí al-Džadíd (al-Araby al-Jadeed).

Prodej ropy je podle těchto v Londýně registrovaných arabských webových stránek „životně důležitý pro financování Islámského státu“. Autor článku tvrdí, že má seznam společností, které se pašováním ropy zabývají, a že některé z nich jsou podporovány vysoce postavenými představiteli západních zemí. Představitel ISIL z města Rakka v rozhovoru s al-Arabí al-Džadíd na Skype sdělil, že oni nemají v úmyslu prodávat ropu Izraeli nebo jiným státům, ale že ji prodávají prostředníkům, kteří potom sami rozhodují, co s ní dále udělají.