17. 1. 2016   AC24

Jednou z největších záhad války probíhající v Sýrii je, proč není úsilí ruské letecké skupiny operující z letiště Hmeimim podporováno jedinou ruskou letadlovou lodí Admirál Kuzněcov? Každý podobný konflikt s americkou účastí začíná připlutím bojové skupiny letadlové lodi k pobřeží protivníka a vysláním letadel z této lodi s maximálním užitečným zatížením. Proč my neděláme to samé?

Jestli Admirála Kuzněcova nepotřebujeme v Sýrii, tak k čemu takovou loď vůbec potřebujeme?

Zvláště když ta loď sama je, soudě podle prohlášení ruského ministerstva obrany, aktivně připravovaná na mise do Středomoří. Koncem srpna, kdy se už určitě činila rozhodnutí o vstupu do války proti ISIS, tato loď rychle končila s tříměsíčním pobytem v doku loděnice Rosljakovo u Murmanska. Koncem října se všechny její systémy dostaly do plné bojové připravenosti. Od té doby pak Admirál Kuzněcov cvičil na námořním cvičišti Severní flotily.

Od konce října piloti 279. Samostatného námořního regimentu leteckých bitevníků, který používá těžké bitevníky Su-33 nacvičoval starty a přistání. Veškerý výcvik probíhal na výcvikovém zařízení Nitka na Krymu, které je přesnou replikou letadlové paluby Admirála Kuzněcova. A teď už vzlétají z té lodi samotné.

K tomu teď ale není nejvhodnější doba. Zrovna teď tam padla polární noc, což dost ztěžuje nacvičování dovedností na letadlové lodi. Bylo by daleko lepší si to odlétat koncem podzimu. Do zimy je tato letadlová loď obvykle vyslána někam na jih. Proto mají piloti své úkoly snadnější, když to není v tak drsném klimatu. Všech předchozích sedm misí Admirála Kuzněcova bylo uspořádáno právě takto.

Tato loď vyplula na dálkovou plavbu do Středomoří 23. prosince s návratem do Severomorska 22. března 1996.

Druhou a třetí misi, které proběhly do Severního Atlantiku, lze ignorovat, protože byly příliš krátké (září-říjen 2004 a srpen-říjen 2005), ale obě skončily před příchodem polární noci.

Od té doby každá plavba postupovala podle tohoto vzoru. Admirál Kuzněcov vyrazil na svou čtvrtou bojovou plavbu do Středomoří 5. prosince 2007 s návratem 3. února 2008. Pátá plavba začala přesně o rok později 5. prosince 2008 a trvala do 27. února 2009. Šestá začala 6. prosince 2011 a skončila 17. února 2012. Poslední středomořská mise začala 17. prosince 2013 a skončila 17. května 2014.

To nám poskytuje jasný vzor toho, jak byla tato letadlová loď a její letecká skupina v posledních letech využívána. Pouze mimořádné okolnosti by mohly vynutit výcvik letů z této letadlové lodi během nejméně vhodného času roku. Je tedy zřejmé, že válka v Sýrii takovouto okolností je. Tak proč není Admirál Kuzněcov ještě na cestě směrem do východního Středomoří?

Odpověď přichází z od velitele Námořního letectva generálmajora Kožina. Ten řekl, že do prosince 2015 Jejsk zažil zformování druhého samostatného námořního regimentu bojových letounů, tj. 100-tého. Ten je vyzbrojen 24 na lodi umístěnými lehkými bitevníky MIG-29KR a bojeschopnými cvičnými MIG-29UBR. To všechno jsou moderní stroje postavené v letech 2013-2015. 100. Regiment bude brzy přemístěn k Severní flotile na tu samou leteckou základnu, kterou využívá ten 279. A ty nejspíše vytvoří leteckou divizi k použití z lodí.

Nicméně podle Kožina není 100. Regiment ještě plně operabilní, dokud nebude mít dostatek pilotů vycvičených k operacím z lodi. Proto se zatím mnoho z jeho MIGů nepoužívá a skladují se.

Proč? 859. Středisko v Jejsku byl založeno k výcviku pilotů letadlových lodí. Postaveno bylo po roce 2012 jako alternativa k základně Nitka na Krymu, když ta patřila Ukrajině. Kyjev, který od té doby Nitku nepoužíval, jelikož neměl žádné letectvo pro lodě, vytvářel při našem využívání Nitky spoustu překážek. Nakonec bylo nutno vybudovat k tomu alternativu na pobřeží Azovského moře.

Nové středisko v Jejsku bylo zprovozněno na podzim 2014. Ale vzhledem ke skutečnosti, že 100. Regiment ještě neprodělal plný výcvik, tak to vypadá, že Jejsk nesplňuje očekávání. Každopádně ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci řekl, že „je kriticky důležité, aby od roku 2016 námořní piloti začali s výcvikem na 859. Bojovém zařízení a ve Středisku tranzitního výcviku pilotů. Nemáme žádná další zařízení jako tato. To nám umožní uspořit čas s rozběhovým leteckým výcvikem a pilotům to umožní udržovat a zvyšovat si kvalifikaci.“

Není jasné proč, jestli Jejsk ještě není připraven a zda komplex Nitka sídlící na Krymu nelze používat k výcviku pilotů MIGů. Proč odsud mohou létat Su-33 a MIG-29KR nemohou?

Pouze Kožin a Šojgu znají odpověď. Což znamená, že si musíme uvědomit následující: Regiment Suchojů v Severomorsku z této lodi operace schopný je, zatímco regiment MIGů v Jejsku ještě není. Ten začne s výcvikem ve druhém čtvrtletí 2016. To za předpokladu, že ministrovy pokyny budou splněny včas.

Jaký je závěr? Jednoduchý. Admirál Kuzněcov nebude v Sýrii dříve než v létě. Ta letecká složka nebude dříve připravena.

A vypadá to, že velitel Námořního letectva je ještě pesimističtější. Jeho prohlášení ohledně plavby Admirála Kuzněcova byla velice vágní: „100. Regiment má úkol letos vyrazit na plavbu letadlovou lodí. To je hlavní úkol roku 2016. Myslím, že ho zvládneme.“

To znamená, že letadlová loď by mohla vyrazit na misi v létě nebo i v prosinci 2015, když obojí bude vyhovovat Kožinovým kritériím.

Ale proč? Proč nemůže Admirál Kuzněcov na misi dříve pouze s regimentem Su-33, když regiment Mig-29KR ještě není připraven?

Myslím si, že je to proto, že je to poprvé, kdy tato letadlová loď jde do války. Vítězství v této válce vyžaduje skutečnou, nikoliv potenciální sílu. A Admirál Kuzněcov pořád ještě svou plnou bojovou sílu postrádá.

Dostupná data ukazují, že 279. Regiment má pouze 14 bojeschopných Su-33. Osm z nich je na lodi a šest pořád na břehu. Ať už je to kvůli špatnému technickému stavu nebo kvůli malému počtu pilotů schopných řídit Su-33 za podmínek polární noci. Úplná letecká složka Admirála Kuzněcova sestává ze skupiny mezi 36 až 50 letounů (podle typů letounů) včetně protiponorkových, záchranných a pro včasnou výstrahu určených helikoptér.

Při všech svých předchozích plavbách se tato letadlová loď nikdy nepřiblížila ke své plné letecké síle. Během dvou posledních středomořských plaveb tato loď provozovala 6 a 10 bitevníků Su-33. To bylo nejspíš dost k účelům výcviku posádky. A připomnělo to světu, že Rusko pořád ještě má letadlovou loď. To ale není dost pro skutečnou válku. Ani takovou jako je ta v Sýrii.

Bylo tudíž přijato rozhodnutí vrátit se k předpokladu vtělenému do konstrukce této lodi, zvláště to, že má provozovat jako těžké, tak lehké bitevníky, které se budou vzájemně doplňovat.

Su-33, které mají velký akční rádius, vysokou manévrovatelnost a schopnost nést až 12 raket vzduch-vzduch budou operovat na velkou dálku od lodi. MIG-29KR si poradí s těmi nepřáteli, kteří proniknout přes clonu Su-33.

Ty MIGy mohou rovněž nést širší sortiment munice včetně raket vzduch země, které jsou tím, čeho je v Sýrii zapotřebí. MIGy by se mohly tedy více hodit. Ale když piloti MIGů nejsou pořád ještě plně pro takové operace vycvičeni, tak jaký by mělo smysl vyslat Admirála Kuzněcova do Středomoří? Proč je tu ale ta netrpělivost s vedením leteckého výcviku Su-33 během polární noci? Protože je válka. A kdo ví, jak se ještě rozvine.

Buďme trpěliví. Počkejme, až se zatím neopeřený 100. Regiment naučí létat.

Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: svpressa.ru