Řecko potřebuje i nadále pomoc s „plaváčky“ aneb ať Řecko ve spolupráci s Frontexem a spol. vytvoří z řeckého teritoria slepou ulici

Oldřich Průša
7. 1. 2016
Ze zbídačelého Řecka se stal otloukánek Evropy. Každý si myslí, že si může praštit či kopnout. Je pravdou, že největší počet migrantů přechází přes jeho území. Ostrovní hranice je natolik členitá, tureckému území blízká, tudíž v podstatě neuhlídatelná, zvláště v případě, že je z turecké strany ohlídaná asi jako mezi Pardubickým a Královéhradeckým krajem.


Vyvstává otázka, zda je ekonomicky, především evropskými bankami zhuntované, nucené privatizovat to, co ještě funguje (letiště, přístavy…. do cizích rukou), schopné samo migranty registrovat a postarat se alespoň částečně o jejich další osud. Odpověď je zjevná. Není.

Řecko se stalo členem EU z důvodů „posílení“ jižního křídla NATO, obdobné platí o přijetí do „eurounie“, aniž by splňovalo základní předpoklady. Bylo vybráno mj. jako odbytiště především německých, ale i dalších zbraní prodávaných za dobré peníze pro dodavatele.

Vyvstalá otázka má následující odpověď: funguje-li někde průjezd a není-li chtěn, je třeba vytvořit slepou ulici. Ne dopravní značkou, ale zábranou. V tomto případě již např. uplatněnou bariérou, viz původně za to dehonestované Maďarsko.

Když migranti a jejich převozníci pochopí, že platí v novém smyslu heslo „No pasaran“ zastaví se tranzit a uprchlíci budou muset ztratit zájem.

Co je zapotřebí? Vůle konat. Ihned. Ne až se Brusel po hlubokomyslných úvahách, bezzubých jednáních, planých diskusích časem rozhoupe a místo zvyšování počtu, a s tím rostoucímu vlivu charitativních a dobře placených neziskovek, musí učinit jeden společný krok řecké vlády a členských zemí Shengenu.

Plot na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem existuje, s Makedonií se staví jeho části v okolí hraničních přechodů. S Buharskem je třeba jednat společně, totéž platí o Albánii. Příliv migrantů by se zastavil a příliv by nevyplavoval mrtvá těla ztroskotaných běženců. Nikdo by si nemusel zvyšovat renomé a popularitu budováním pomníků z oranžových vest uprchlíků.

Argumentaci, že by ubylo mrtvých, kdyby byla otevřena pozemní hranice s Tureckem, je scestná. Její variantou by pak už třeba mohlo být dokonce obnovení dopravy věhlasným Orient Expresem na trati Istanbul – Berlín, že.

Hlasy o zmenšení Shengenu by mohly ustat, protože obyvatelé Řecka by cestovali se svými doklady jako doposud. Potřebou by bylo pouze zamezit falšování dokumentů převaděčskou mafií.

Ploty nejsou ideální, ale účinné řešení. Rozhlédněte se u nás v nových vilových čtvrtích po obezděných parcelách, někdy i celých areálech s vjezdem hlídaným soukromou ochrankou. Nelíbí se to těm venku, ti uvnitř se cítí bezpečněji.

Ke čtyřem svobodám, na nichž Evropská unie vznikala /volný pohyb osob, zboří, kapitálu, služeb/ a poté se horečně rozšiřovala by měla přibýt svoboda pátá – volný pohyb myšlenek. Volný pohyb názorů slabších proti silnějším dokumenty EU v praxi neznají.

Jak EU funguje, dokazuje i dnes publikovaný návrh na jednotnou dálniční známku. Můj táta podobným scestným myšlenkám říkával, „že blbnou na kvadrát.“