Ivan David
17. 1. 2016
Na Sněmu ODS se opět prosadil Petr Fiala. Neměl protikandidáta. To znamená, že těm, kteří ovládají ODS, vyhovuje. Petr Štěpánek nazývá staronového předsedu ODS „fíkovým listem“ zde. Je to celkem výstižné, uvědomíme-li si, co fíkové listy na sochách obvykle zakrývají. Petr Štěpánek to zřejmě mínil jinak. Fíkovým listem míní objekt k zakrytí něčeho, co nemá být vidět, konkrétně politicky opotřebované tváře, které by měly být, podle Štěpánka, nahrazeny tvářemi jejich poctivých nezkorumpovaných soudruhů. Jenže i fíkový list Fiala má i jinou minulost než v úloze televizního politologa, za jehož nudností vidí diváci akademickou serióznost.
Jeho nepřipomínanou zajímavou minulostí je jeho politická orientace na Sudetoněmecký landsmannschaft a jeho úzká spolupráce s Berndem Posseltem a Otto Habsburkem, jak připomněly už před rokem Britské listy zde. Byl i zástupcem šéfredaktora konzervativně katolického časopisu Proglas, ve kterém vychvaloval politiku Sudetoněmeckého landsmannschaftu a prosazoval myšlenky ultrakonzervativních německých kruhů. Je to zvláštní fíkový list.
I přesto Fialu chválí a doporučuje televizní politolog Kubáček zde. To co skeptický člen ODS Petr Štěpánek pokládá za fíkový list, tedy zakrytí děsivého obsahu postavou vystrčenou na oči veřejnosti, to označuje Jan Kubáček za „razantní obměnu“. V předpokladu Kubáčka, že ODS má s fíkovým listem Fialou před sebou nový vzestup, je zřejmě přání otcem myšlenky. Petr Štěpánek naproti tomu volá, že se ODS musí vrátit ke kořenům. Problém je, že veřejnost si ony kořeny velmi dobře pamatuje, a to, co z nich vyrostlo je skutečnou příčinou ztráty obliby ODS, nikoliv pár (desítek) skandálů.
ODS se dopracovala podpory, která se blíží početnosti její reálné sociální základny. Jen asi 10% obyvatel profituje z politiky ODS. Ostatní více nebo méně neuvědoměle nebo uvědoměleji trpí jejími následky. V prosazování politiky Sudetendeutsche Landsmannschaftu v ČR je více urputné ideologie než politického pragmatismu. Budiž nám to nadějí do budoucnosti.
