Jan Campbell
Není všechno zlato, co se třpytí, praví české přísloví. V Japonsku se říká, že Když zblýskne zlato, i svatý sejde s cesty. I proto má něco do sebe tvrzení Théodore De Banville, že Blázni mají srdce ze zlata a chytráci z toho žijí ve zlatě.
Ke dni sepsání tohoto příspěvku (21. 2. 2016) suše konstatuji, že podle mého hodnocení se celková situace se zlatem podstatně zhoršila. Je tomu z několika důvodů. Ty známější jsou spojeny se jménem světoznámého finančníka – spekulanta, pana Sorose, který v době, kdy se již války státům nevyhlašují, použil staré vyhlášení války hlavním nepřátelům USA – regionálním velmocím, Ruské federaci a ČLR.
Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by pan Soros nevěděl a neřídil se poznatkem Filipa Makedonského, že Zlato dělá impérium. Je velkou otázkou, kolik opravdového zlata vlastní americké impérium. Protože se to nikdy nedovím, nebudu spekulovat a smířím se s jinou skutečností, vyplývající z obchodování zlatem a sliby (futures).
Podle dat newyorské burzy Comex, o níž jsem také psal a na které se obchoduje se sliby spojenými se zlatem, se snížily zásoby fyzického zlata 8 krát ve srovnání se srpnem 2015. Současně se ale nezměnil celkový, sumární objem smluv na dodávku zlata. Pořád je to 40 milionů trojských uncí zlata. Výsledkem proto je, že ke konci ledna 2016 se obchoduje v New Yorku již ani ne se sliby, ale s přáním nebo se vzduchem.
99,81 % smluv, nacházejících se v obchodu, nebylo ke konci ledna t. r. podloženo zlatem. V současné době tak připadá na jednu unci fyzického zlata 542 uncí papírového zlata. Pro srovnání uvádím, že v polovině roku 2013 tento poměr byl pouhých 1:25. K začátku roku 2014 to bylo již 1:100 a na podzim roku 2015 to bylo již 1:300.
Nebudu se věnovat spojení růstu tohoto poměru s rozhodováním FED, nebo se stavem světového hospodářství. Nejenom český laik si dovede představit, co mám na mysli. Finanční odborníci mě mohou pouze obviňovat z šíření poplašné zprávy. Přesto jsem klidný. Vím, že se na žádný, ani koupený soud, kdyby byl k mání, neobrátí.
V situaci, kdy se evropské nebe pokrývá tmavošedými mraky a vládne zamlžování všech politicky nepříjemných skutečností, je proto nabíledni si připomenout, že Bílé zlato pomáhá v černých dnech (perské přísloví) a že Zlato klesá ke dnu, na hladině se drží hlavně smetí (ruské přísloví). Toho zlata na dně bylo v minulém roce vyprodukováno rekordních 3,155 tun. Nemusím být specialistou, abych mohl tvrdit, že (sedmiletý) cyklus radosti bude vystřídán cyklem starostí. Kdo se bude radovat a kdo bude mít starost?
Opět se nabízí Ruská federace, ČLR a Indie, jako hlavní kupci a producenti zlata. Podíl zlatých rezerv RF dosáhl 13,7 % a samotné zásoby zlata dosáhly ne méně 50 %. Nemám čas a ani místo ke zveřejnění podrobnějších dat týkajících se ČLR a Indie.
Mohu pouze indikovat, že celkově viděno a hodnoceno, strach by měly mít státy EU, Japonsko a samotné USA. Těm se snaží napomoci pan Soros, který si představuje a brousí si nůž na bankrot RF v roce 2017. V tomto přibližujícím se roce má RF splatit 60 miliard USD. Pro informaci uvádím také, že jenom v minulém roce všechny ruské společnosti zaplatily své dluhy a současně se zvýšily zásoby zlata na 65,8 miliard USD. To píši o oficiálních zlatých rezervách, o kterých se může referovat. Dále připomínám, že ani při ceně ropy 20 – 25 USD za barel nehrozí Ruské federaci bankrot. Stejně jako nehrozí při Sorosově pokračování v akvizicích zlata a zlato produkujících společností.
Představím-li si, že ČLR vydala jenom v minulém roce přibližně jeden trilion USD na podporu své měny, být panem Sorosem, raději bych mlčel a nevyhrožoval. Neb pořád platí staré české přísloví: Mluviti je stříbro, mlčeti je zlato.
Samozřejmě nemohu podceňovat producenta paniky a strachu z bankrotů států a filantropa Sorose, protože nevím, s kým se dal do party. Ale i kdyby to byli R&R, tak patří bankrot RF v roce 2017 i při rozšíření válečných konfliktů a angažmá RF v nich pod vedením prezidenta Putina, do říše nesplnitelných přání.
I laik si může představit, že v době válečné platí jiná pravidla než v době mírové. A zcela určitě porozumí tomu, co nám zanechal Ernest Hemingway: Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy. Je tomu i proto, žejakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivý(Harry Browne). Nemocnému (panu Sorosovi) nemůže pomoci, že leží ve zlaté posteli (španělské přísloví). Z Číny mohl pan Soros a jemu podobní již několikrát slyšet: Na koni ze zlata nikoho nedohoníš, na loďce z hlíny řeku nepřepluješ. A v Gruzii, kde se mu také líbí: Kdo má zlato v trubici, mívá bláto v palici. Souhlasu netřeba.
