Jan Keller: Výbuch v Bruselu mě minul o 15 minut. Spojené státy věnovaly miliony dolarů na destabilizaci syrského režimu, a přitom dohoda o společném postupu s Ruskem by je vyšla mnohem laciněji

Avatar
Původní autoři

Jan Keller
30.3. 2016   Parlamentní listy
Nejsem žádný posera, do Bruselu budu jezdit dál a po městě tam využiji i hromadnou dopravu jako ostatní lidé, říká europoslanec, sociolog, profesor Jan Keller, kterého výbuch minul jen o 15 minut. Nediví se ani stále většímu rozevírání nůžek mezi bohatší a chudší částí společnosti. K tomu prohlašuje: „Při narůstající impotentnosti levice je pravděpodobné, že tento trend bude i nadále pokračovat.“



Francie, Británie, Dánsko, Nizozemí, Maďarsko, Polsko… Ve všech těchto zemích existují výrazné politické síly, které se odklánějí od hlavního proudu evropského myšlení. Chtějí výstup svých zemí z EU, případně navázání větší spolupráce s Ruskem. Měl by se Brusel některých z  nich obávat? Kterých nejvíc?

Nejsem ten, kdo by se cítil oprávněn sestavovat jakési seznamy největších potenciálních škůdců. Musí mi stačit, že moje jméno se na skoro všech seznamech objevuje. Jsem veden na seznamech lidí, kteří zaprodali republiku za místo v Bruselu i na seznamech údajných nácků, kteří šíří xenofobii. Jakýsi mladý levičák o mne napsal, že bych měl vypadnout z republiky. Snad proto, aby zde bylo o jedno místo více pro migranty. Na jednom seznamu pocházejícím z levicové dílny figuruji dokonce společně s Adamem B. Bartošem, který mne svého času zařadil na svůj seznam pravdoláskařů. Až někdo zhotoví přehled přitroublých zhotovovatelů seznamů, bude takový seznam prakticky nekonečný. A bude to asi jediný seznam, na kterém figurovat nebudu.
Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje krizi s velkým K, běžně se používá termín „dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou údajně přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu?

Když to přesně neví paní Šichtařová, nemůžu to pochopitelně vědět ani já. Ekonomové obecně dokážou zdůvodnit, proč krize nutně musela přijít (pokud skutečně nastane), tak také to, proč v žádném případě přijít nemohla (pokud k ní nedojde). Já takový odborník nejsem. Jenom bych z  hlediska obyčejného selského rozumu podotkl, že pokud bankéři vydělali na krizi předchozí, není z jejich strany jediný racionální důvod bránit se krizi příští. A my můžeme být v takovém případě naprosto klidní. Teorie neviditelné ruky nám přece sděluje, že pokud bankéř hájí svůj osobní zájem, vykvete z toho dříve nebo později nepochybně blaho celé společnosti.

Čína v řadě ohledů stagnuje, její problémy se přelévají do celého světa. Jak hodnotit budoucnost ambiciózní nastávající velmoci? Považujete za zajímavé její projekty, kterými se snaží prosadit v  zahraničí, například projekt Nové Hedvábné stezky a některé další investice? Máme se bát čínských investorů, levné čínské práce a také snah, za kterými mohou být skryty velmocenské cíle Číny?

Co by daly jiné země světa za to, pokud by stagnovaly tak jako Čína. V  rámci globalizace, kterou všichni vítali a oslavovali, je přece logické, že největším investorem se stane Čína. Každý bude mít v globalizaci svoji roli. Role Čechů a Moraváků bude spočívat v tom, že prodají zbytek lukrativních položek Číňanům, nastěhují k sobě černochy a spolu s nimi budou vystaveni teroristickým akcím radikálních muslimů. Kdo bude proti, skončí se mnou na seznamu nácků a pánové Slačálek s Císařem si na něm zgustnou. Každý prostě máme v globalizaci svoji roli. Někdo tragickou, jiný šaškovskou.

Zatímco ekonomika roste, levicoví pozorovatelé kritizují fakt, že běžní lidé i v České republice častokrát růst nepociťují. Tedy, že reálné mzdy a životní úroveň nerostou, jak by měly. Stejně tak pokračuje trend častějšího uzavírání pracovních úvazků jiných než hlavní pracovní poměr, což vede řadu lidí do příjmové nejistoty, nebo rovnou pracující chudoby. Jak jsme na tom v tomto směru v ČR, jak je na tom západní Evropa?

Zhruba od konce 70. let 20. století se růst ekonomiky trvale odpoutal od růstu životní úrovně. Příjmy stagnují a pracovní místa jsou stále nejistější, i když ekonomika roste. Stále menší počet lidí si přivlastňuje stále větší díl nově vytvořeného bohatství. Při narůstající impotentnosti levice je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Vlna migrace a konflikty s ní spojené povedou zároveň k paralyzování jakékoliv formy odporu proti tomuto trendu a ke kanalizaci napětí směrem od sociální otázky k otázkám etnickým. Ti na levici, které považuji za šašky, tomuto trendu jednoznačně nahrávají. V Evropském parlamentu to vidím denně.

V minulých dnech vyzval Senát ČR prezidenta Miloše Zemana k  tomu, aby nerozděloval českou společnost. Hlasování o tomto usnesení v  Senátu prošlo těsně o jediný hlas. „To, že premiéra Sobotku dehonestuje, škodí nejen premiérovi, ale škodí to celé zemi,“ řekl podle deníku Dnes o Zemanovi senátor Jiří Šesták z klubu Starostové a nezávislí, který usnesení navrhl. Co si o tom myslíte, mají někteří senátoři pravdu, anebo to je úplně jinak?

Mrzí mne, jaké vztahy panují mezi prezidentem a premiérem. Naše země prochází velice kritickou fází vývoje (anebo regresu) a rozmíšky mezi vysokými ústavními činiteli jsou tím posledním, co bychom dnes potřebovali. Senátor Jiří Šesták má obrovskou výhodu v tom, že nemůže zemi škodit, i kdyby chtěl, protože ho nikdo nezná.